Domek z karet

Je to hype, viď Franku? První sezona se rozjíždí celkem rychle, Franka poznáme a sledujeme v jeho cestě ke slávě a moci, kterou si (minimálně podle sebe a své manželky) zcela zaslouží. Je to žralok v politických vodách, který se nebojí využít všechno a všechny, aby dosáhl svého cíle. Už zde jsem si říkal, že na to, kolika lidem "nevrací" jejich náklonost, jeho vliv až překvapivě roste. Cesta síly a strachu je nebezpečná. Druhá sezona je pro mě osobně zatím nejlepší. Od začátku do konce přímočará a s přehledem rozjíždí konspirace a intriky k jedinému, velkolepému cíly. Třetí sezona zatím nejslabší. Linie i postavy neměly takový náboj, jako by se musely změnit, aby vše fungovalo. Čtvrtá sezona mě naštvala. Z mé velice oblíbené Clair se během jedné sezony stala mrcha, jen proto, aby se opět vrátila na své místo jen s nepatrně lepším místem (ukázala rohy a dostala svoje). Konec sezony však ukázal, že seriál netrácí dech a naopak přidá na intenzitě a vrátí hlavní duo v nejlepší formě. Nic menšího nebude akceptovatelné. Dlouhodobě jsem zvědav, zda seriál unese více jak 5 sezon, protože témata se vyčerpávají, Frank nemá kam jít, dochází i postavy, kterých se zbavuje s rychlostí kulometu... Politika je špína, kde máte jeden den nepřítele, druhý den je z něj spojenec. Může to fungovat ještě dlouho? PS: Nejemotivnější okamžik seriálu zatím "atentát". (25.09.2016)

Kdy jindy sepsat komentář k tomuhle seriálu než v den inaugurace prezidenta, jenž střídá ve funkci osobu, která z amerického prezidenství udělala live verzi House of Cards?:) Nebo minimálně jeho poslední řady, která byla už totálně WTF... Kevin Spacey a Robin Wright jsou nepochybně skvělí herci, ale jak se ukázalo, bez showrunnera Beau Willimona to sami neutáhli. Takže vzato stručně - první dvě řady jsou geniální, poslední záběr druhé řady byl zcela "mindblowing". Když se ve třetí začal děj rozplizávat kolem Douga Stampera a jeho lavírování, začalo to drhnout, a zhoršovalo se to s přibývajícím "creepy" vlivem jistého životopisce. Čtvrtá řada byla víc o blouznění Franka Underwooda než o čemkoliv jiném, a nejsvětlejším místem byl prezident Petrov. Pátou řadu už v zásadě držela jen tehdy aktuální "skandální" linka se sociálními sítěmi. Ano, přišel sice i silný "záporák" guvernér Conway (a jeho online dokonalá rodinka), ale cirkus, jakým se Underwoodovi snažili zachránit volební výsledek, byl už úplně mimo. No a pak se to stalo... Me Too, děsivá zjištění ohledně Kevina Spaceyho, a jeho rázný konec... a ukrutně zoufalá snaha vyplnit prázdno, které po něm zůstalo. Kdo jiný než Netflix, který "drží prst na tepu doby", takže neváhá obsadit do historického seriálu z Británie nejen černošského hlavního hrdinu, ale i královnu anglickou, by mohl dospět k závěru, že to pravé bude najednou otočit kormidlo na GIRL POWER? Jo to jak poslední řada Ally McBeal - najednou úplně nové postavy, tvářící se, jako by u všeho byly od začátku, a tady navíc ještě srabácké odklizení Franka Underwooda někde v pauze mezi pátou a šestou řadou, výsledkem čehož je nevyhnutelně "Hamlet bez Hamleta":) A pokud mi někdo bude schopen vysvětlit, proč musela poslední řada skončit po osmi epizodách, naprosto uprostřed děje, kdy se neuzavřela snad ani jediná dějová linka, ale naopak bylo dokonale relevantní začít se ujišťovat, že tohle byl opravdu, ale opravdu konec, tak dostane moje doporučení do PR týmu ANO. Takže si to shrňme - první dvě řady byly fascinujícím a i formálně nápaditým příběhem psychopata deroucího se všemožnými intrikami k moci (při zachovávání sluníčkového veřejného profilu). Od třetí začal sešup dolů, v páté byl zoufale vidět i úpadek výpravy (některé scény na balkóně Bílého domu úplně křičely "polystyrén!"), a šestá to naprosto zabila. Měla sice ztíženou situaci, ale takovýhle konec nekonec si House of Cards nezasloužil... Seriál jako celek, no, asi zvládne udržet červenou zónu, ale pokud můžete, nedívejte se na jeho druhou polovinu:) 70% a to tak, že těsně. (20.01.2021)

Seznamte se s Francisem Underwoodem, politikem, kterému by za jeho schopnost manipulovat s lidmi a předvídat kroky ostatních složil poklonu nejspíše i Niccolò Machiavelli ve Vladaři. Když totiž Francisovi prezident nedá slíbenou pozici ministra, vydává se ambiciózní kongressman na cestu pomsty, jejíž cíl mi zůstával skrytý tři čtvrtiny série, abych pak mohla jen ohromeně pozorovat, jak pečlivě si hlavní hrdina připravil půdu pro svůj závěrečný tah. Knihu napsanou poradcem Margaret Thatcher jsem nečetla, původní seriál BBC jsem neviděla, ale tahle moderní americká adaptace mě nadchla. I když si ho totiž dovedu představit ještě zhuštěnější podobě (o tři epizody méně by v tomto případě bylo více) a i když mi jeden čin hlavního hrdiny (konec jedenáctého dílu) přišel za hranou i pro člověka, jakým je on, mám vždy ráda dílka z politického prostředí, která se nesnaží o politickou korektnost, a v tomto případě jsem se u závěrečných titulků nikdy nemohla dočkat dalšího dílu. Konec první řady je navíc přesně takový, jaký bych si přála. Jednu významnou kapitolu uzavírající, ale vedlejší linie stále nechávající dostatečně otevřené na to, aby případné pokračování nepůsobilo násilně. 1. řada 100 % | 2. řada 110 % | 3. řada 80 % | 4. řada 100 % | Poznámka: Chcete-li si plně užít House of Cards, je podle mě docela nutné ovládat angličtinu. Prakticky pořád se tu mluví, takže spoléháte-li se na titulky, přijdete o velkou část Spaceyho výrazového herectví. A český dabing, který jsem měla možnost zahlédnout na České televizi, podle mě činí tento seriál naprosto nekoukatelným. (08.04.2013)

Peníze. Moc. Moc a peníze. A politika je prostředek k tomu jak JI a JE získat. Fincher jako vždy přesný, Spacey si svou roli zase jednou pořádně vychutná. Zatím to vidím hodně optimisticky. PRVNÍ SÉRIE: Naivně jsem si myslel, že to bude uzavřenější, ale to bych asi chtěl trochu moc. Fincher stanovil tón, Schumacher ladně posouvá, ale všichni režií zainteresovaní lidé odvádí výbornou práci. V tomhle krásném až ukázkovém náhledu na hru vysoké politiky. Spaceymu fandíte, Kate Mara se konečně projevuje v roli malé karieristické mrchy. To co mi tu oproti BOSSOVI schází je naléhavost a větší sympatizování s postavami, jako by tahle vysoká politika byla už moc dokonalá a tak nějak vyčištěná. To není vysloveně špatně, jen tím chci vysvětlit proč mám prostě ten druhý seriál (i když je určitě levnější a méně nabubřelý) radši. Taky to neznamená, že se s Frankem Underwoodem příští sezónu neuvidíme. Právě naopak, už se těším až mi zase poklepe na rameno a bude mě provádět tím prohnilým domem, kterému celý svět říká Bílý. DRUHÁ SÉRIE: Mnohem ucelenější hra než minulá, pomalu dávkovaná sezóna. Frank jde ale do finále a větší plátno je pro jeho mistrovské dílo třeba. Drobnosti podrývající jeho mistrovství trochu vadí, ale poslední díl uklidňuje. Amerika je ve správných rukách. Dobré věci se dějí, dobrým lidem. TŘETÍ SÉRIE: Politikaření zašlapává vztahová linie. Právě dynamika prvního páru a hlavně Claire v dokonalém podání Robin Wright táhne letošní kampaň vpřed. Zahraniční politika má díky rusákům grády a spolu se spisovatelskými sondami do manželství Underwoodových překonáváí všechna očekávání. Konec je brutálně otevřený (recenze zde: http://studuj.infoveda.cz/2015/03/recenze-house-of-cards-3-serie/). ČTVRTÁ SÉRIE si půjčuje z historických událostí a rozhodnutí spojených států opravdu to nejlepší. Frank a Claire to nemají snadné, ale ve chvílích kdy jsou po pás v tekutém písku vytáhnou z rukávu eso. Finále je brilantní, i když jsem si jistý, že spousta breptalů bude mluvit o přílišném odklonu od reality, ale stačí se podívat do ne tak dávné historie. Barack přestává být fanouškem... Donald se jím stává. (04.02.2013)

Vysoká škola „machiavellištiny“, ve které by se, kdyby se dívali, určitě našla velká většina příživníků v našem slovutném parlamentu. A je lhostejno, jestli jste demokrat či republikán, socan, či odeesák, nakonec se v tý špíně moci smočíte všichni. Takže konečně tu máme seriál, který nesází na rádoby šokující zvraty, či již okoukané „háčky“ na konci každého dílu, aby se nadržený divák zase příště uráčil přilézt k obrazovce. Naopak, je tu velmi důmyslný scénář, ze kterého chvílemi mrazí a kde si svoji politickou svini doslova vychutává Kevin Spacey, i se svými nezvyklými monology přímo na kameru. Člověk se jenom nesmí nechat odradit slabším rozjezdem, protože to nejlepší přichází s pozdějšími díly a ke konci to vše fantasticky graduje. Tak šup sem s 2.sérií. ___ 2.série je ještě lepší. Tvůrci osekali vedlejší dějové linie na minimum, ubrali na počtu Underwoodových protivníků a nechali ho čelit jedinému silnému, což seriálu prospělo. Závěrečné díly jsou emocionální masakr, poslední záběr je pohled pro bohy a Franka Underwooda tímto oficiálně vyhlašuji největší lidskou špínou v historii TV tvorby. (12.10.2014)