Réžia:
Andrew HaighScenár:
Andrew HaighKamera:
Urszula PontikosHudba:
James Edward BarkerObsahy(1)
Měl to být klasický vztah na jednu noc. Nesmělý plavčík Russell si po večírku s přáteli ještě zašel do gay baru a ráno se probudil s kocovinou a Glenem. Přestože výchozí podmínky nebyly příliš nadějné a oba muži se lišili jak povahou, tak zkušenostmi a představami o vztazích, nedokázali si dát sbohem. Jejich společný víkend ubíhá v diskusích, drogách, sexu a znovu diskusích, při nichž postupně vycházejí na světlo další a další zážitky, názory, odhalují se jejich já, která v podstatě touží po tomtéž. Vzchází tu naděje na skutečný vztah? Anebo je jejich společný čas omezen právě jen oním víkendem? Přestože se Víkend soustředí na homosexuální vztah, otázky, které otevírá, mají obecnější platnost. Hledání odvahy k překonání obav, vzpomínek na minulost a otevření se citu – to jsou témata univerzální a stále aktuální. Na formálně jednoduchém a výrazově lakonickém snímku je nejzajímavější autorova úspěšná snaha o autenticitu, pečlivě vystavěný scénář a precizní herecké výkony obou hlavních představitelů Toma Cullena a Chrise Newa. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (3)
Recenzie (98)
Na film sa pozerali dvaja ludia. Vystudovany filmovy teoretik - elitar, clen Klubu Narocneho Divaka s este stale nevyjasnenou sexualnou orientaciou, ktory navyse rad zongluje s odbornymi terminmi z filmovej teorie, takto si dokazuje intelektualnu nadradenost nad laikmi - nedoukmi : - bude to cesky, lebo som cechoslovak : " Prave jsem byl yntelektualne konkverovan ultimativni, dekadentne hypnotickou kompozici profundalne metaforicke gastroenteralni kvintesence, ma exaltace graduje k infinite a erektilne laska mou exklusivni percepci estetiky ezotericna". Hned vedla neho sedi laik nedouk, ktory cumi na filmy preto, abych sa bavil . "No Typico, to bola ale velka tepla smradlava sracka. To som zase stupil do velkeho smradlaveho hovna"! 4 % ()
Bez výraznější pointy, poněkud pomaleji plynoucí, ale s povedenými dialogy, zajímavým obsazením, příjemnou hudbou a ve finále tak akorát emocionální. Jediné, co bych vytknul je přílišná záliba hlavních hrdinů v drogách. Ne, že bych byl mravokárce, ale nemuseli by neustále hulit jako fabriky a šňupat jednu "lajnu" za druhou. ()
Film jsem zhlédl s jedním z organizátorů svých prvních Mezipater, ke kterým jsem se jím nechal přesvědčovat hodně dlouho. A nelitoval jsem. Velmi citlivý příběh natěsnaný do jednoho víkendu o dvou lidech, kteří k sobě našli cestu úplnou náhodou. A jako předpůlnoční projekce se to velmi hodilo, naladilo mě to do příjemné nostalgie, kdy jsem něco podobného prožíval i já. ()
opravdově působící snímek o tom, že se i z náhodného setkání dvou na první pohled odlišných lidí může vyklubat něco většího.. samotný fakt, že v tomto případě jsou tito dva lidé gayové, zde není až tak podstatný, ačkoli to filmu rozhodně přidává na zajímavosti.. a právě díky tomu, že je zde homosexualita prezentována jako naprosto přirozená a běžná věc, mám po zhlédnutí pocit, že mám k "pochopení" čtyřprocentní menšiny zase o něco blíž.. slabší čtverka ()
Dostala jsem na tenhle film tip od rejžánka a faktem je, že se jeho tvůrce snažil a určitě se mu i podařilo, ukázat život homosexuálů i z jejich vnitřního pohledu. Pokud člověk hledá lásku, cit a porozuměni, nezáleží na tom, jakého je zaměření, jen oni to mají prostě ještě těžší, což je pro někoho dost těžko přijatelné.Pokud se týká herců, byli prostě oba skvělí práce s kamerou také.Slabší mi přišel film kolem své poloviny a tak za čtyři,ale opravdu slabší. ()
Galéria (30)
Fotka © Glendale Picture Company
Zaujímavosti (5)
- Namísto skutečných drog šňupají herci ve filmu glukózový prášek. (Stanislaus)
- K imitaci erekce a spermatu byly ve filmu použity mrkve a tekuté mýdlo. (Stanislaus)
- Snímek byl časopisem Premiere zařazen mezi 25 nejnebezpečnějších filmů všech dob. (kostak)
Reklama