Víkend

Civilní, citlivé a realistické drama s příchutí lehounké romantiky přistupující k tématu s lehkostí, která se jen tak nevidí. Závěrečné rozuzlení sofistikovaným způsobem boří veškeré hranice mezi realističností a filmem jako takovým a na místo toho tvoří vlastní pravidla na která pokud nepřistoupíte, budete nevěřícně vrtět hlavou. Obrovské festivalové překvapení. (22.09.2012)

Bez výraznější pointy, poněkud pomaleji plynoucí, ale s povedenými dialogy, zajímavým obsazením, příjemnou hudbou a ve finále tak akorát emocionální. Jediné, co bych vytknul je přílišná záliba hlavních hrdinů v drogách. Ne, že bych byl mravokárce, ale nemuseli by neustále hulit jako fabriky a šňupat jednu "lajnu" za druhou. (05.02.2013)

Tohle je za plný počet bodů a to bez kompromisů. Jednoduchý film bez hudby a se skorodokumentární, nicméně nenápadně velmi chytrou, kamerou a scénářem, který tiše ohromí svou úderností, má sílu prvního májového polibku pod rozkvetlou třešní. A to hlavně kvůli hereckým výkonům. Jeden z mála filmů, kdy chci věřit, že ta láska byla opravdová. Bolestně upřímná výpověď, která je očišťující. Dechberoucí scéna, kdy jsou polibky už tak sladké, že nejdou unést a jediné, co zbývá, je, dívat se sobě navzájem do očí. ____ KOUSEK DĚJE Bože, kluci, ten víkend jste si měli prodloužit! Málokdy se vidí, takhle natočená láska. ______Vlastně je to příběh o jednom dotaženém a jednom neúspěšném comig outu. Protože nesmělému Russellovi se konečně podaří přijmout fakt, že je gay, zatímco extrovertní Glen, přestože je to zcela zjevné, si nepřipustí, že to, co tak zoufale chce, je vztah. Pořád se bojí, zatímco Russell už ne. (04.05.2014)

Realistický a velmi otevřeným způsobem zpracovaný příběh setkání na jednu noc, které se trochu protáhlo přes víkend. Úžasný Tom Cullen a Chris New. Mezi nimi to funguje parádně a není v tomto směru asi nic lepšího, než když se v gay filmech herečtí představitelé nebojí dát do toho všechno a "odhalit" se před kamerou, jako by tam žádná nebyla. Ta přirozenost a uvolněnost jde totiž hned poznat, a pokud to takto funguje, začíná pracovat ten nejsilnější prvek. Chemie. K tomu tu máme ještě úžasný scénář, který se nevyhýbá otevřeným diskuzím o sexu a vztazích. Žádná cukrlátka, ani patos. Jenom realita. V závěru filmu při scéně na nádraží jsem se neubránila slzám, a když spustil John Grant nádhernou skladbu Marz, mé slzy se protáhly i do závěrečných titulků. Víkend přináší jeden z nejsilnějších a nejotevřeněji natočených gay filmů posledních let. (06.07.2015)

Možné Spoilery. Tak tohle bylo nádherné. Tak lehce natočené, žádné vnucování jejich pocitů divákům, přirozené, psychologické otázky tam taky byly. A především velké plus za ten konec, že se z toho neudělal nějaký happyend, ale skončilo to jako v normálním životě. Prostě se potkali, strávili spolu víkend, určitým způsobem si navzájem ovlivnili své životy a potom se rozloučili a pravděpodobně už se neviděli. Krásné... opravdu nádherný snímek, který se nebojí bourat tabu a že tu bylo několik lechtivějších scének. Tohle je opravdu nezapomenutelný film. Díky Andrew Haigh. (06.06.2013)