Nenávisť

Koukam, ze natocit kultovni film neni problem, staci aby to vypadalo lacine, pro jistotu jeste cernobile a aby se hlavni particka poflakovala po meste. Tady totiz fakt o nic jinyho nejde, hlavni trojka se poflakuje po ulicich, obcas si na neco zanadavaj, s nekym se pohadaj, obcas naprudi flojdy a neustale je neco sere. Problem je, proc bych ja mel fandit trem kretenum, ktery nemaj nic lepsiho na praci, nez vsechny nasirat. Ale jinak je to natoceny docela dobre, ta cernobila filmu celkem pridava a hlavni trojka je vybrana docela slusne, obzvlast perfektni Cassel. Ale to na vic nez 3* neni. (08.02.2010)

Nechci režiséra a scénáristu v jedný osobě obviňovat z nějakýho plagiátorství, ale přišlo mi, že je to tak trochu okopírovanej film Jednej správně (1989). Ale Spike Lee ten svůj film pojal hodně nevážně, s určitou nadsázkou a měl jsem z toho dojem, že to je spíš černá (černošská) komedie. Tohle je daleko vážnější, syrovější a takový opravdovější. Hercům jsem jejich role věřil. Zejména Vincent Cassel je dokonalej. Ve druhý polovině to trochu sklouzává k poflakování od ničeho k ničemu a přibejvaj i humorný situace (třeba historka, kterou vypráví stařík na záchodě nebo pokus o krádež auta), což mi tam moc nesedělo, ale ta úplně poslední scéna celej film hodně pozvedla. Jenom jsem jaksi nepochopil, kam se vypařili ty dva ostatní policajti. Z auta vylezou tři a najednou je tam jenom jeden. (03.07.2023)

Normálně reálnej přímej přenos ze života kluků ulice. Vincent Cassel zahrál svou roli tak skvěle, že by se stal u nás na Žižkově kápem nějaké pouliční bandy úplně hravě. Doslova šokující je i nadčasovost téhle drsné jízdy. Vzniknul deset let před tím, než se naplno rozhořely náslinosti na okraji Paříže. Během sledování filmu máte pocit jako kdyby film byl až reakcí na tyto události. Svým tématem a zpracováním naprosto vyjímečný a originální film. (02.07.2007)

Reálný příběh o třech kamarádech, kteří žijí na sídlišti v chudinské čtvrti ve Francii, kde jsou nezaměstnaní, narkomani a rasismus na denním pořádku. Vincent Cassel chce pomstít napadení jejich kamaráda policajty a ukradne zbraň jednomu policajtovi. S touto pistolí zažijí jen nepříjemnosti. Film je vyprávěn jen v černobílém provedení a bez hudby, velmi syrový film. Konec je zajímavý. (25.10.2008)

„Tento film je věnován přátelům a rodinám, kteří zemřeli když byl natáčen.“ Tři mladiství delikventi, kteří pociťují nenávist vůči všemu, včetně slova láska, jehož pravý význam nikdy nepoznali, bezcílně bloumají Paříži a čekají co se stane. A my s nimi. Vteřiny je míjejí bez zájmu, z vteřin se stávají minuty, minuty se přelévají v hodiny. Vincent, Sayid a Hubert sem tam potkají nějakého poldu, kterého pošlou do hajzlu, nějakého skina, kterému pohrozí smrtí, kámoše, na kterého budou mířit nalezeným revolverem. Během jednoho dne potkají strakatou krávu i pidimužíka se zvláštní historkou o Bohu a sraní. Ač černobílá, využívá Nenávist přehršle moderních vizuálních postupů, famózně je zde například využito vertigo, oko labužníka potěší i mnohé záběry skrze díru nějaké mříže (Hitchcockův duch je všude). Objekty zájmu Nenávisti jsou „budoucnost národa“, parta ukřivděných zoufalců. Že nenávist plodí jenom další nenávist je stará známá pravda, ale jen málo filmů dokázalo tuto myšlenku podat tak komplexně a tak působivě. Po celý film se nic moc neděje, nic nenarušuje přirozený průběh věcí, teprve ve finále si uvědomíte, kolik se toho za celý film vlastně událo. Vzhledem k množství symbolů a maximální obrazové preciznosti bych se nebál mluvit o „Mechanickém pomeranči současnosti“, ač natočená před jedenácti lety, zvlášť zásluhou loňských (2005) pařížských výtržností, je Nenávist bolestně aktuální a obávám se, že bude rok od roku víc. Mathieu Kassovitz naplno předvedl, jaký talent v něm vězí, o to víc zamrzí, jak marnotratně jej rozmělňuje v neambiciózních projektech typu Gotiky. Společně se Zvráceným Gaspara Noého považuji Nenávist za nejpozoruhodnějšího zástupce francouzské kinematografie posledních let – jsou to filmy, které se nebojí být nekonvenční, jsou to filmy, které dokázaly opatrně vybalancovat formu a obsah do téměř stabilní polohy. Nebýt občasných odchylek od rovnovážného stavu, ani v jednom případě bych s pěti hvězdičkami příliš neotálel. Na závěr si dovolím interpretovat po svém jedno moudro z filmu: „Když nebudete srát s ostatníma, ujede vám vlak“. 85% Zajímavé komentáře: Faye, dANo (16.12.2006)