Legenda Korry

Legenda Korry pro mě byla jako celek nejprve mírným zklamáním, protože se nejedná o uzavřený jasně daný příběh, kde všechny série postupně směřovaly k finálnímu souboji s tím největším záporákem, tak jako tomu bylo u Legendy o Aangovi. Tady je každá série dost jiná, záporáci se střídají, prostředí (a i lokace - což oceňuji, protože tak můžeme zase víc poznat svět Čtyř národů) se mění... akorát hlavní hrdinka se s výjimkou první série i přes řešení různých (vnitřních i vnějších) konfliktů nijak výrazněji neposouvá a je pořád tak trochu arogantní fracek. Ale má i světlé momenty, to musím uznat, a přece jenom není cvičený mnich tak jako byl Aang ;-). Ještě že je zde mnoho dalších postav a dění okolo. Korru jsem tedy docenila až po přijmutí nebo možná spíš smíření s těmito fakty. I přes ně jsem si totiž sledování Legendy Korry opravdu užívala (tak jako u původního Avatara) a všechny epizody padly během dvou volných odpoledne jako nic. Nemohla jsem se nabažit svého oblíbeného světa, i když prošel různými změnami. Díky časovému posunu a novým technologiím ten svět možná ztratil něco málo (málo, protože duchové o sobě opět dávají vědět) ze své magičnosti, to ale zase vynahrazuje stylové steampunkové prostředí. Animace je oproti původnímu Avatarovi hezčí, hudba mi naopak přijde o trochu lepší v původním Avatarovi (to ale neznamená nějak výrazný kvalitativní pokles), s akcí je to tak nastejno, i když možná bez letadel a aut to bylo zábavnější... Než se dostanu k jednotlivým knihám, vrátím se ještě k postavám: hodně jsem si oblíbila Asami Sato (sympatická, dobrá povaha, drsňačka trochu jak Paige z Tron: Povstání), Lin Beifong (je vidět, že je to dcera Toph, jen bez vtipů a slepoty), Jinoru, Bolina (místní Sokka, já vím) a neskutečně roztomilý Pabu (místní Momo) + návrátilce z původního seriálu (hlavně Zuko a Toph rules). -------------------- KNIHA PRVNÍ: VZDUCH - první kniha je podle mě suverénně nejlepší ze všech knih a rozhodně moje nejoblíbenější. Uhranula mě tak jako původní Avatar. Boj proti rovnoprávným a tajemnému Amonovi je z celého seriálu nejtemnější, čímž nemyslím pouze barevné filtry, a nejvyhrocenější. Navíc tohle téma nerovnosti mezi vládci a nevládci je ze všech sérií nejzajímavější a člověk si zde uvědomí, že se v Legendě o Aangovi tohle téma explicitně neřešilo (nakousnuto ale bylo díky Sokkovi). Boj o vládu nad městem je často vyhrocený tak, že mnozí musí udělat pěkně hnusné věci a ušpinit si ruce - podvody, únosy, pokusy vraždy... Backstory Amona se mi hodně líbila, motivace byla uvěřitelná a spor s bratrem tomu dodal skvělé emoce. A opravdu potěšily flashbacky s Aangem a starou partou! Vypíchla bych ještě linku s Asami a jejím otcem, ta byla fantasticky napsaná. Tahle kniha se mi líbila tak moc, že jsem jí odpustila i tu epizodu věnovanou především milostným vztahům (žádná vyloženě taková epizoda v legendě o Aangovi nebyla, tam se ohledně těchto záležitostí klouzalo pouze po povrchu. Kdyby se tahle kniha rozložila do tří knih po dvaceti (ne pouhých dvanácti!!!) epizodách, jako měly knihy původního seriálu, a Amon byl hlavní záporák celého seriálu, byla bych štěstím bez sebe. Takhle musím při hodnocení brát v úvahu i zbylé tři knihy. ------------------- KNIHA DRUHÁ: DUCHOVÉ - tato kniha je po vynikající první knize naopak nejhorší z celého seriálu (s výjimkou naprosto vynikající dvojepizody "Počátky", která mě dostala do kolen). Nabízí totiž nejvíc rozčarování a pohlavků fanouškům původního seriálu. Nejen že se po první sérii zásadně mění prostředí a způsob vyprávění, ale také se zde překopávají i zákony o fungování světa duchů a lidí a o spojení mezi nimi. Akce i souboje jsou opět oslnivé a kvůli menšímu počtu epizod než u knih původního seriálu není čas vydechnout, ale ani to nedokázalo ony rozpaky spolehlivě přebít. Ještě, že se tu objevili Varrick a Zhu Li a Desna a Eska + samozřejmě můj oblíbenec Zuko. ------------------- KNIHA TŘETÍ: ZMĚNA - třetí kniha je pojmenována opravdu trefně: "Změna." Po pestrobarevném řádění s duchy se vracíme do normálního světa. Duchové ale zůstávají a někteří jsou fakt ultra roztomilí. Dále se objevují noví vládci vzduchu, které jsme dosud ve větším počtu mohli vidět pouze ve flashbacích v původním seriálu. Popravdě jsem tenhle twist nečekala, ale jedná se o rozhodně zajímavý nápad. No a s nimi přichází (opět) nový záporák Zaheer (po Amonovi druhý nejlepší ze seriálu) a jeho Rudý lotos snažící se Avatara dostat. I tahle kniha je dost drsná, Zaheer a spol. se s tím nemažou. Potěšilo i představení a zapojení Metal Clanu do hry + další potomci Toph. Vládci kovu jsou hodně dobří. A epické finále hodně připomíná finále druhé knihy z Legendy o Aangovi (a v obou Avatar dostane pořádnou čočku). -------------------- KNIHA ČTVRTÁ: ROVNOVÁHA se už od předchozí série (naštěstí?) neliší tak moc, aspoň co se prostředí týče. Záporačka mi tu připomíná Ozaie z původního seriálu, taktéž má ambice s pomocí pořádné zbraně ovládnout svět a taktéž využívá Avatarova oslabení, jen je míň sympatická než Ozai. Občas předvídatelný děj (ano, opět) zachraňují akční scény a Toph. Konec je dost zvláštní. ------------------ Vlastně bych chtěla ještě další pokračování, ale zatím o ničem kromě hrané verze původního seriálu nevím. P.S.: Už to tu sice někdo psal, ale ten nápad s rekapitulací děje v podobě filmového magazínu je úžasný, akorát by ho občas neuškodilo trochu zpomalit ;-). 8/10 (19.12.2016) (menej) (viac)

"You are not Avatar the Last Airbender. And you should not be Avatar the Last Airbender. You are The Legend of Korra." Parafrázuji větu, která zazněla ke konci druhé knihy TLOK. A pokusím se podle ní popsat své dojmy podobným způsobem, jakým ho hájí spousta fanoušků, tj. kdo nemá rád Korru určitě je zaslepen nostalgií a srovnává nesrovnatelné seriály, které sdílí jen svět. Kníha 1 - Vzduch *** Pseudo New York/Hong Kong (co si budeme nalhávat, je tam i socha svobody) mě nenadchnul, zejména na to, kolik tam má být lidí jsou ulice vždy podezřele prázdné a pokud se lidi zrovna objeví, tak stojí jako solné sloupy. Do sice hezky namalovaných pozadí postavy vůbec nezapadají, takže to celé vypadá jak kdyby to bylo nějaké JRPG na Playstation 1 s předrenderovaným prostředím. Jednorozměrný záporák s trojrozměrnými úmysly, na které se ale kvůli podle mě zbytečnému milostnému trojúhelníku nedostal čas. Zejména ale třeba Korra jako postava byla super, osobitý avatar s lidskými problémy. Pro-bending bych si klidně dovedl představit jako skutečný sport, vzpomněl jsem si u toho třeba na Blitzball. A když už jsme u toho vzpomínání, tak u jména Mako mi vždy naskočilo pomyšlení na reaktory. Kniha 2 - Duchové * Zajímá vás, co se stalo s odbojem - lidmi, kteří podporovali Amona? Máte smůlu, užijte si duchy. A nějakým zvláštním způsobem ještě více jednorozměrného (polorozměrného?) ústředního záporaka než byl v minulé knize, i když opět místy s dobrými nápady (skutečná rovnováha ve formě good avatar-bad avatar se mi líbila). Měl jsem i pocit, že ubylo (pro-)bendingu, takže je z toho místy řadové "anime". Dokázal bych taky žít bez znalosti historie prvního Avatara, rozhodně jsem si ho nepředstavoval jako hipíka s bradkou a doufal jsem v něco víc "spirituálního" než jen "bitva dobra a zla, světla a tmy, Raavy a Vaatua". Daleko víc by se mi líbilo, kdyby to byl jen jakýsi příběh se spornou vazbou na skutečnost, něco jako třeba v realitě je Bible. Zde je to ale asi bohužel myšleno doslova. Nenadchlo mě ani Kaiju vyvrcholení, kde se stále vše točí okolo Republic City. Kniha 3 - Změna **** Znovu noví záporáci, znovu motiv dobra a zla (Bílý a Červený Lotus), znovu rodinná shledání, znovu Mako a Bolin kradou screentime zajímavějším zápletkám. Přesto ale na mně tato série zanechala velmi dobrý dojem. Dozvěděli jsme se dost nového o světě, i jsme jeho část procestovali. Dokonce i záporáci byli rozumní, lidští, v čele s rozhovorem se Zaheerem v Kapitole 9. Postavy už o něco lépe zapadají do namalovaných pozadí, na ulicích už jsou konečně lidé, bendí se o sto šest a subplot nových airbenderů byl doslova (pun intended) svěží vítr v trochu zatuchlém seriálu. Opět vyzdvihuji Korru, např. její dobrodružství s Asami a těmi lidmi z Earth Nation v poušti. Bohužel mě stále nepřestala iritovat zdejší forma "V předchozích dílech jste viděli". Kniha 4 - Rovnováha **** Víceméně se opakuje a platí vše, co jsem napsal doteď a dalo by se to ze všech úhlů shrnout slovy "pokračování 3. řady", jak jsem se i později dozvěděl, vysílání knih 3 a 4 odděloval zhruba jeden měsíc. Nejzajímavější je tu jako i dříve Korra se svou cestou zpět na vrchol, bez Bolina a Maka (a s ním i Prince Wu) bych se obešel. Naopak jsem byl rád, že dostaly prostor děti Tenzina. Clip show před velkým finále být nemuselo, ale dalo nám to hezký trope-overdosed pohled na celý seriál po vzoru mnou milovaného Ember Island Players. Kuviru řadím na podobnou příčku jako Zaheera a jeho bandu, tj. dobře napsaní záporáci. Bohužel s ní jde ruku v ruce mínus, které je čistě subjektivní a logické vyústění děje, a to fakt, že nad ostatními živly početně na plné čáře převažují vládci země. (20.08.2017) (menej) (viac)