Do Ríma s láskou

Do Říma s láskou, z Říma otrávený, nesraný a s otlačenou prdelí. Ve sedmasedmdesáti už by se měl člověk soustředit spíše na udržení moči a zkoušení nějakého slušivého kvádra do truhly a ne točit filmy za každou cenu! Nejproslulejší neurotický šereda dal světu nepochybně spoustu zábavy, orginality a stal se kultem, nicméně jsem toho názoru, že odcházet se má "na štítě". Jakmile jeden začne ucrkávat tolik milovanou ironii do inkontinenčních plen a zapomínat, do kterého šuplíku mu strčil ten Němec jeho úžasný sysel pro tumor, je nejvyšší čas vybrat si nějaký ultraluxusní dům s pičovatelskou službou a strávit tam zbytek dní slintáním nad fotkami polonahých třináctek. Zvyklý na jeho vysoký standard teď přemýšlím, jestli Wúdy už jen senilně rekapituluje, nebo dostal grant z Centro si Turismo, aby s pár profláklýma držkama narychlo splácal turistického průvodce mezi sedmi pahorky, který skryje dusivé výfukové plyny kolem chátrajícího Colosea a smradlavé splašky v Tibeře. O nic jiného se totiž nejedná! Já se chtěl, kurva, smát, a ne čumět na pár nedopečených, nudných postaviček a jejich unylé sexuální interakce mezi Fontánou di Trevi a Forem Romanem, na hony vzdálené mistrově dřívější invenci. Stařík už se nám holt kompletně vystříkal a já si příště pustím raději nějaké cigánské homosexuální porno s názvem "Do Roma s láskou". Nikdy bych neřekl, že někdy budu muset ohodnotit Allenův film jen jedinou, scvrklou, upocenou rudou hvězdou a to ještě s odřenýma koulema. Doba je zlá! (02.01.2013)

Je trochu škoda, že si Woody buď nepohrál víc s propojením jednotlivých příběhů, nebo je naopak zcela neoddělil... Výsledek tak skáče ze zcela bláznivé "italské" komedie k "neworskoidnímu" filosofování o vztazích, aniž by to bralo ohled na časové plynutí jednotlivých dějů (den a noc tu nemá žádnou (ani filmovou) logiku). ALE - každý z těch příběhů má nějaký skvělý nápad, a vydal by na samostatný film. A je jedno v jaké by to bylo zemi. Snad až na toho operního pěvce:) Tohle je fakt skvělý Woody, trochu roztříštěný, ale slabší chvilky si vybral v letech 2010 a 2007. V tomto případě opravdu ne! Va bene! (10.06.2015)

Ďalší Woodyho film! Tento suchý fakt by sám o sebe mohol stačiť, pretože je to vždy taký malý sviatok (aspoň pre mňa:). Čakať od Woodyho zázraky už asi nikto normálne uvažujúci a poznajúci predchádzajúcu tvorbu očakávať nemôže (resp. môže a bude asi sklamaný).To Rome with Love potešilo najmä samotnou účasťou Woodyho po dlhšom čase, snáď nie naposledy. Film ako taký je zlepencom výborných a nápaditých dejových línií (sprcha - FENOMENÁLNE!, línia s Robertom Beningnim,) rovnako tak málo podarených a umelo silených línií (story okolo Eisenberga, talianskeho páru), pričom takú účasť Aleca Baldwina považujem za ťažký fail a iritujúcu zbytočnosť. Woodyho geniálne hlášky tentokrát treba viac hľadať, ale kto hľadá nájde... Napriek tomu, že môj dojem je rozpačitý, už teraz sa teším na ďalší film:) (26.11.2012)

TOSCU JSEM INSCENOVAL V TELEFONNÍ BUDCE. Snad poprvé jsem měl u Woodyho filmu pocit, že jeho dialogy a styl, variace, popřípadě variace variací znám dokonale a nic moc mě nepřekvapilo. Kdyby historka o pěvci byla součástí jiného povídkového filmu, další dvě by mohli dejme tomu točit Coppola a Scorsese, bylo by to za stovku. (03.08.2012)

Místo postav stereotypy, a když už mistr udělá vtip, tak se v něm pak dalších pět minut rýpe, dokud v něm nepřestane být cokoli vtipného. Nijak nefunguje ani střídání těch několika vyprávěných historek. Zbývá jen pohlednice z Říma s několika dobrými herci a herečkami, díky kterým se tento jinak veskrze průměrný produkt dá bez obtíží vydržet (50%). (01.02.2017)