Réžia:
Jean-Pierre AmérisKamera:
Gérard SimonHudba:
Pierre AdenotHrajú:
Benoît Poelvoorde, Isabelle Carré, Lorella Cravotta, Lise Lamétrie, Swann Arlaud, Pierre Niney, Philippe Laudenbach, Alice Pol, Pierre Adenot (viac)Obsahy(2)
Angélique nastupuje do nového zamestnania - malej manufaktúry na výrobu čokolády. So svojim šéfom Jeanom zdieľa nielen vášeň pre sladkú pochúťku, ale aj veľkú nesmelosť. Napriek tomu sa do seba zamilujú. Dokážu však prekonať svoju nesmelosť a dať svojej láske voľný priebeh? (RTVS)
Videá (1)
Recenzie (100)
Průměrný a vcelku plochý snímek „zabalený“ do krásného filmového obalu. Gérard Simon, stojící za kamerou si určitě zaslouží uznání a pochvalu za estetické pojetí světa čokolády. Se zbytkem filmu je ovšem potíž: rád by byl Amélií i nesmělým blondýnem, rád by byl romantickým filmem i potrhlou komedií, ale vzhledem k bezradnému scénáři nedokáže být ničím z toho. Pokud bych měl přirovnat mé filmové očekávání k čokoládovému natěšení, je to podobné, jako když si koupíte čokoládu v lákavém, pozlaceném obalu. Rozbalíte ji a kousek ochutnáte. Pak se nevěřícně se podíváte na zadní stranu. Tam je miniaturním písmem napsáno: Made in Poland. ()
Extrémně stydlivá romantika mezi cukrářkou s vyšinutým pohledem a neurotickým krtkem, kterému hrozí vystěhování z díry. („Nemám s ženami žádný problém. Jenom mě děsí.“) Ale je hezké jednou vidět love story mezi postavami, které se blíží realitě mnohem víc než obvyklá směs šampónu a modelíny. ()
Prima Love - je potřeba napsat víc? Isabelle Carré je na tu roli stará, stále si košile převlékající Benoît Poelvoorde málo srandovní, ale jako celek a pohodovka po holky to docela funguje. Jenže já nejsem cílovka, a tak se tentokrát držíme při zemi. Jo, a viděno v dabingu (což automaticky znamená body dolů, srovnáme-li s možností originálu), ovšem Josef Carda to komicky hodně vytáhl a za to palec hore. ()
Tahle láska zřejmě hodně opisovala od Pierra Richarda a jeho filmu Jsem nesmělý, ale léčím se. To, co tady s nesmělostí předváděl Benoit Poelvoorde a vysloveně roztomilá Isabelle Carré, nebralo konce. Komediální Francie, jak má být. K dokonalosti snad chybí jenom to, že sem tam byl film hlušší. A to i přesto, že má něco málo přes sedmdesát minut. ()
velmi povedená komedie, řekl bych typická francouzská nezávislá produkce. O dvou lidech, které to k sobě nezastavitelně táhne, ale jejich extrémní nesmělost je jim velkou překážkou, aby se spolu opravdu více sblížili. Z jejich nesmělosti těží tento film svůj humor a musím říct, že jsem se několikrát s chutí nahlas zasmál, speciálně scéna v restauraci stojí za to. Svěží a vtipné dílko, které si rád někdy zopakuju ()
Reklama