Patrola

David Ayer dlouho nebyl v Jížním Los Angeles a tak se "překvapivě" vydal opět na tato místa, kde policie vykonává práci o které se českým ozbrojeným pořádkovým složkám může leda tak zdát. Pomocí ruční kamery má navíc Patrola neuvěřitelně autentický náboj. Divák v těch přestřelkách opravdu je, stejně jako při vykopnutí dveří nebo při zatýkání. Spokojeně pokyvuji hlavou. Ústřední duo strážníků k sobě pasuje jako tetování k Mexikáncům. 75% (28.01.2013)

Film přepínající mezi POV perspektivou a "klasickým" snímáním z ruky, mezi zaujetím / policajtským sentimentem a odtažitým sledováním podivných týpků, pro něž je služba adrenalinovou jízdou (a značně je poznamenává). Akční scény jsou brilantní a musím přiznat, že jsem už dlouho necítil tak intenzivní napětí (Tropa de Elite?) - kombinace osobní perspektivy a syrové digitální kamery funguje skvěle. Stejně jako všední dialogy obou hrdinů plné LA dialektu a přízemnosti. Horší je to s pokusy o pohled do soukromí, v nichž se POV působí trochu nekoncepčně a rušivě, často jako by spíš mělo zakrývat dost banální fráze. Přitom Patrole nečiní potíže tenhle sentiment několikrát výtečně shodit. Bohužel to lavírování mezi ironií a fascinací se nejvíc podepíše na závěru, který má našlápnuto k velkým věcem, nakonec ale zase polopaticky zopakuje to, co by nepřehlédl ani slepý... Za skvělého Gylenhaala, "nedořešený" motiv viny a několik parádně trefených momentů (závěrečný shoot-out, scéna s prohledáváním baráku "stařeny") hodnotím, jak hodnotím. P.S. Zajímavé by bylo srovnání "způsobů snímání" ve vztahu k tematicky příbuzným Stoneovým Divochům! (05.11.2012)

Film, který se vyžívá v ruční kameře natáčející události z podhledu (asi abychom psychologicky cítili respekt k autoritám) a nepřehledných, dokumentaristicky působících záběrech, u kterých vám vždy plně nedojde, cože se vlastně stalo. Objektivně velmi uvěřitelně působící kriminálka, ve které policisté nepůsobí dojmem, že mají titul z Harvardu, a případy nejsou vždy zapeklitou logickou hádankou. Já ji však ze subjektivního úhlu pohledu už znovu vidět nemusím. (28.11.2012)

Film sám o sobě by stál za pěkný hovno, ale i kdyby se v těch hovnech snad něco málo našlo, tak to spolehlivě pohřbívá rozklepaná rádoby dokumentární kamera. Sledovat tohle veledílo bylo pro mě hotový utrpení. Jedinou světlou chvilku jsem objevil asi po půl hodině, kdy zazní zpěv Hope Sandoval, a je tam asi 3-sekundovej (neroztřesenej!!!) záběr na východ slunce. (23.02.2017)

Bez pevnější dějové kostry, zato se zručným režijním vedením a sevřenými dramaturgickými kleštěmi servíruje David Ayer pár výseků ze života řadových policajtů, kteří neberou drogy, ani úplatky, zato vymáhají zákon dle nejlepšího vědomí a svědomí. Fajn změna, kterou by Ayer možná zvládnul i bez POV-čka, ale díky skvěle napsaným a ještě lépe zahraným postavám (Gyllenhaal a Peña jsou jedna z nejsehranějších policejních dvojek vůbec) to funguje v každičkém momentu; včetně toho, že emocionálně nakopne ta poslední scéna úplně nejvíc. 4 a ½. (16.01.2013)