Patrola

Z online deníku poldy, aneb jak to vypadá, když se dá "bílej" a mexičan dohromady jakožto policejní hlídka, která si občas rejpne a řeší věci ne zcela podle předpisů. Vtipné, akční,některé scény hodně drsné, částečně natočené na dig. kameru a hudba, která k tomu sedne. Film při jehož shlédnutí mě zamrazilo a to nejen jednou. 85% (08.04.2013)

Patrola je dalším z mnoha amerických kriminálních filmů, který zaujme jedním nesporně originálním aspektem, a tím je zvolená forma. Ta je sofistikovaně pseudodokumentární, digitální kamera snímaná ortodoxně z ruky, doplněná různými kamerkami napevno připevněnými k policejním vozidlům či jiným objektům, což dalo výslednému tvaru místy až klipovou podobu (doplněnou pak formálně přesně volenou hudbou), různé metatitulky navozující dojem záznamu z průmyslové/domácí kamery, jen sem tam velký celek (obvykle snímaný z helikoptéry), rychlý dynamický střih, zesílený dojem civilnosti a důraz na reálnost exponovaných situací. Vše dosud řečené je vysokým kladem snímku, zadrhává se ovšem v momentech, kdy ruční ,,dokumentární" kamera snímá scény, které by z logiky věci snímat nemohla - vhledy do soukromí postav atd. a reálné scény střídají ty patetické. Tady je zvolená forma trochu na obtíž. Režisér David Ayer ale naštěstí toto faux pas ubalancoval a výsledný mix působí jako slušná adrenalinová exkurze do služebního dne losangeleského policisty. Samorostlý tvůrce také poněkud ubral svůj silně kontroverzní ideologický extrémně pravicový (nebál bych se použít slova fašistický) rastr, kterým proslul ve svém předešlém filmu Street Kings, i když významově stojí Patrola stále hodně vpravo (a připomene tak třeba fenomenální brazilskou Tropa de Elite). Tohle drama se řadí po bok těch nejpovedenějších policejních klasik, která americká kinematografie světu dala, hlavně díky své atmosféře... (02.12.2012)

Film sám o sobě by stál za pěkný hovno, ale i kdyby se v těch hovnech snad něco málo našlo, tak to spolehlivě pohřbívá rozklepaná rádoby dokumentární kamera. Sledovat tohle veledílo bylo pro mě hotový utrpení. Jedinou světlou chvilku jsem objevil asi po půl hodině, kdy zazní zpěv Hope Sandoval, a je tam asi 3-sekundovej (neroztřesenej!!!) záběr na východ slunce. (23.02.2017)

"Patrola" zpřítomněním kamer učinila z centrální dvojice policistů hrdiny jejich vlastního žánrového filmu. Díky oslovování kamery a předvádění se před jejím objektivem se snímek přesouvá z invazivně-dokumentární estetiky reality TV do sféry exhibicionistické ichformy YouTube videí, jejichž aktéři se stylizují do vlastního nadreálného zrcadlového ideálu. Zvolená forma navíc výmluvně koresponduje s motivem nezdravé siláckosti obou hrdinů. Znepokojující nedospělost centrálních postav ukazuje, že odznak je pro ně jen vstupenkou do bájné říše žánrových gerojů a pistole garancí moci i příslibem dobrodružství. ___ Více v recenzi pro Cinepur. (24.02.2013)

Film přepínající mezi POV perspektivou a "klasickým" snímáním z ruky, mezi zaujetím / policajtským sentimentem a odtažitým sledováním podivných týpků, pro něž je služba adrenalinovou jízdou (a značně je poznamenává). Akční scény jsou brilantní a musím přiznat, že jsem už dlouho necítil tak intenzivní napětí (Tropa de Elite?) - kombinace osobní perspektivy a syrové digitální kamery funguje skvěle. Stejně jako všední dialogy obou hrdinů plné LA dialektu a přízemnosti. Horší je to s pokusy o pohled do soukromí, v nichž se POV působí trochu nekoncepčně a rušivě, často jako by spíš mělo zakrývat dost banální fráze. Přitom Patrole nečiní potíže tenhle sentiment několikrát výtečně shodit. Bohužel to lavírování mezi ironií a fascinací se nejvíc podepíše na závěru, který má našlápnuto k velkým věcem, nakonec ale zase polopaticky zopakuje to, co by nepřehlédl ani slepý... Za skvělého Gylenhaala, "nedořešený" motiv viny a několik parádně trefených momentů (závěrečný shoot-out, scéna s prohledáváním baráku "stařeny") hodnotím, jak hodnotím. P.S. Zajímavé by bylo srovnání "způsobů snímání" ve vztahu k tematicky příbuzným Stoneovým Divochům! (05.11.2012)