Gotti

Za tak nudny zivotopisny film by Gotti tvorcov urcite vyzabijal. Oproti skvelej verzie s Assantem tato pridava hlavne liniu s Gottiho synom, ktora mala pravdepodobne oramovat cely film a ukazat Gottiho ludsku stranku, ale ani to sa jej nedari. Ako otec Gotti za vela nestoji a to zaverecne vyliatie srdiecka v rozhovore so synom dostane maximalne divacky Hallmarku. Sklamanim je podanie vyvoja Gottiho vzostupu a padu, ktore je prilis skratkovite a neraz aj neprehladne. Miestami som sa v udalostiach stracal aj ked som videl niekolko filmov o Gottim. Travolta sa snazi, ale pôsobi skoro jak karikatura. Assante pôsobil ovela prirodzenejsie. Z ostatnych hercov tu uz nikto nestoji za zmienku. O klasicku mafiansku atmosferu tento film vôbec nezavadil a ako zivotopis to je nuda. Ak ste videli verziu s Assantem, tak toto je strata casu. 4/10. (26.10.2018)

Filmy s námetom historiek o americkom podsvetí a mafií môžem od doby príbehov s Edwardom G. Robinsonom. Na film som sa vyložene tešil, pretože John Travolta je aj u mňa ideálnym predstaviteľom klasického bossa. A navyše v podaní Pavla Trávníčka v dabingu, čo viac si priať? To sedí ako zadok na šerbli. Samotný príbeh sprevádza hlas Johna Gottiho, čo pripomína gangsterky podľa Raymonda Chandlera alebo Dashiella Hammetta, klasika románu americkej tvrdej školy. Glosovaniu deja hlavnou postavou nechýba humor a diváka všeobecne informuje o udalostiach, ktoré pre komplexnosť nemôžu byť uvedené na plátne. Proste gangsterka ako má byť a keď ide o rekonštrukciu života skutočnej osoby, možno len chváliť. (20.11.2019)

Když jsem si po verzi s Assantem říkal, že Gottiho by se měl v budoucnu ještě někdo chopit, tak jsem to rozhodně nemyslel takhle. Travolta ještě jakž takž ušel a nastínění mafiánského prostředí se také dalo, ačkoliv Connolly není žádný Scorsese či De Palma, nicméně dějově to byla ukrutná nuda, kterou občas sice rozčísly nějaké ty výstřely, ale ty spíš ten celkový zmar podtrhovaly. Tak snad příště. 35% (27.10.2018)

Spoustě filmů ubližuje dlouhá stopáž, ale v případě Gotti je to naopak. Odvyprávět mafiánský film a obzvlášť podle skutečnosti, musí mít aspoň tři hodiny, protože tu nemůže jít jen o příběh hlavní postavy, ale člověk si musí vytvořit vztah i s těmi ostatními. V jednu chvíli se mezi Gottiho životními etapami skákalo tak rychle, mnohokrát ani nevěděl o kom se baví a koho se chce zbavit. Vzhledem k množství mafiánských filmů, které jsem viděl, musím konstatovat, že tento patří mezi to horší a ani slušný výkon Johna Travolty a Spencera Lofranca to nezachránilo. (24.03.2022)

No jako bych včera nekurvoval u Eskobara. A bác ho! Máme tu další naprostou zbytečnost, protože Goťťák byl už dříve vyčerpávajícím způsobem zpracovaný daleko lépe, svižněji, sysluplněji, záživněji, ostřeji, s lepšími a vhodnějšími herci a scénářem, který uplácal opravdový scénárista, a ne jako svou neumětelskou prvotinu a zároveň requiem Leoš Červený, od počátku své rádoby kariéry mrtvá nesympatická výplň podřadných vedlejších rolí v televizních mafiánských odpadech. Travič, který už zase pár let taky urputně šlape hovna v různých céčkových žumpách, se zřejmě domníval, že by si mohl opět napomádovat skráně nebo vyrazit s negrem na hambáč, a vysomrovat nějakou důstojnější roli pro sebe i svou vypláchlou sájentologickou starou, ale zase vedle, a asi bude muset při auditu poprosit taťku Habárda. Ono si jen narvat držku vatou a dělat huhňavého Vincka Vegu na to brutální vypatlané hovado z Naší kozy holt nestačí a Armán byl v té zmiňované povedené verzi mnohem přesvědčivější. Asi proto, že si nikdy nesahal do rozkroku kožených kalhot a nedělal „ú-ú-ú“ na pičoidní barbíny. Čili prostě jen další nic moc ždímání dávno suchého hadru se standardní plejádou škatulově proházených profláklých xichtů z céčkových taškařic o Smolíkovic kočce a přehrávajícím gogotanečníkem v hlavní roli. (30.07.2018)