Gotti

Když jsem si po verzi s Assantem říkal, že Gottiho by se měl v budoucnu ještě někdo chopit, tak jsem to rozhodně nemyslel takhle. Travolta ještě jakž takž ušel a nastínění mafiánského prostředí se také dalo, ačkoliv Connolly není žádný Scorsese či De Palma, nicméně dějově to byla ukrutná nuda, kterou občas sice rozčísly nějaké ty výstřely, ale ty spíš ten celkový zmar podtrhovaly. Tak snad příště. 35% (27.10.2018)

Velká dějová křeč s nevýraznými aktéry, slaboučkým scénářem a veskrze rutinním řemeslným dotykem, kterým by chtěl Connolly navázat na Scorseseho a spol, přestože na to ani zdaleka nemá. Lehce nad vodou to drží jen vitální Travolta. Více zde. (02.07.2018)

Spoustě filmů ubližuje dlouhá stopáž, ale v případě Gotti je to naopak. Odvyprávět mafiánský film a obzvlášť podle skutečnosti, musí mít aspoň tři hodiny, protože tu nemůže jít jen o příběh hlavní postavy, ale člověk si musí vytvořit vztah i s těmi ostatními. V jednu chvíli se mezi Gottiho životními etapami skákalo tak rychle, mnohokrát ani nevěděl o kom se baví a koho se chce zbavit. Vzhledem k množství mafiánských filmů, které jsem viděl, musím konstatovat, že tento patří mezi to horší a ani slušný výkon Johna Travolty a Spencera Lofranca to nezachránilo. (24.03.2022)

Jestliže se John Travolta chtěl zapsat do hlavní topky gansterských filmů, nechápu proč nedal práci na scenáři třeba Steven Zaillianovi na místo totálních amaterů, tohle byla vrcholová ukázka jak zabít v podstatě zajímavý námět absolutně zoufalým scénářem, dějový postupy odnikud nikam, časové line bez vypravěčského smyslu Šitý horkou jehlou někde na píškovišti při hlídání dětí. Nevyznamenala se ani kamera, protože dávat záběry na postavy v dramatických scénách proti světlu, může jenom ultrakretén. Jinak bych se vsadil o kachnu s pivem, že John Travolta před natáčením čuměl na všechny klíčové mafiánky s Bobbym DeNirem. Špatný, hodně špatný. (18.05.2019)

No jako bych včera nekurvoval u Eskobara. A bác ho! Máme tu další naprostou zbytečnost, protože Goťťák byl už dříve vyčerpávajícím způsobem zpracovaný daleko lépe, svižněji, sysluplněji, záživněji, ostřeji, s lepšími a vhodnějšími herci a scénářem, který uplácal opravdový scénárista, a ne jako svou neumětelskou prvotinu a zároveň requiem Leoš Červený, od počátku své rádoby kariéry mrtvá nesympatická výplň podřadných vedlejších rolí v televizních mafiánských odpadech. Travič, který už zase pár let taky urputně šlape hovna v různých céčkových žumpách, se zřejmě domníval, že by si mohl opět napomádovat skráně nebo vyrazit s negrem na hambáč, a vysomrovat nějakou důstojnější roli pro sebe i svou vypláchlou sájentologickou starou, ale zase vedle, a asi bude muset při auditu poprosit taťku Habárda. Ono si jen narvat držku vatou a dělat huhňavého Vincka Vegu na to brutální vypatlané hovado z Naší kozy holt nestačí a Armán byl v té zmiňované povedené verzi mnohem přesvědčivější. Asi proto, že si nikdy nesahal do rozkroku kožených kalhot a nedělal „ú-ú-ú“ na pičoidní barbíny. Čili prostě jen další nic moc ždímání dávno suchého hadru se standardní plejádou škatulově proházených profláklých xichtů z céčkových taškařic o Smolíkovic kočce a přehrávajícím gogotanečníkem v hlavní roli. (30.07.2018)