Charly
Réžia:
Ralph NelsonScenár:
Stirling SilliphantKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Ravi ShankarHrajú:
Cliff Robertson, Claire Bloom, Lilia Skala, Leon Janney, Ruth White, Dick Van Patten, Barney Martin, Dan Morgan, Ralph NelsonObsahy(2)
Příběh muže, který nechtěl prohrávat s myší. Charly Gordon (Cliff Robertson) je zaměstnán jako pomocník v malé bostonské pekárně a po práci chodí do večerní školy, kde se učí číst a psát. Má IQ 59 a jeho jednoduchý svět obsahuje ještě pravidelné vyjížďky turistickým autobusem, při nichž se seznamuje s historií města, a stejně také pravidelné kruté žertíky, jimž ho vystavují jeho "kamarádi" z pekárny. Charlyova usilovná snaha o sebezdokonalení však nepřináší viditelné výsledky. Na přímluvu učitelky z večerní školy Alice Kinianové (Claire Bloom) se podrobuje různým testům, ani ty však nesignalizují sebemenší pokrok. Obzvláště ho rozčiluje, když pokaždé prohrává závod s laboratorní myškou Algernon o to, kdo dřív najde cestu bludištěm. Všechno se změní po experimentální mozkové operaci, jíž se Charly podrobí. Hranice jeho inteligence se najednou posouvají do nekonečna... Snímek Charly (1968) je adaptací povídky Daniela Keyese Růže pro Algernon (1959, později přepracované i do románové podoby) a stojí a padá s vynikajícím výkonem Cliffa Robertsona v titulní úloze. Režisér Ralph Nelson (1916-1987) patří ke generaci tvůrců, kteří získali ostruhy v televizi (podobně jako Sidney Lumet, Arthur Penn nebo Franklin Schaffner) a bývá připomínán především v souvislosti se svým nábožensky laděným dramatem Lilie polní (1963) kvůli oscarovému výkonu jeho hlavního protagonisty Sidneye Poitiera. V Charlym přivedl ke stejnému ocenění také Cliffa Robertsona. I přes určitou poplatnost době svého vzniku (násilná implantace filozofie hippies a celého milostného motivu nebo zbytečné použití tehdy módního děleného plátna) zůstává Charly působivou studií jednoho neobvyklého lidského osudu. Hudební doprovod filmu složil známý indický hudebník Ravi Shankar. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (106)
Když jsem byl kluk, líbilo se mi, že se z idiota stal nadprůměrně uvažující člověk. Po těch letech jsem si zapamatoval neúnavnou snahu Charlyho porazit myš v závodu v bludišti. Takhle jsem to prezentoval své starší dceři. Nakonec ji to moc nebavilo a to pro ty prvky, které jsem si nezapamatoval. Po těch letech mi připadalo, že se dívám na jiný film. Takže abych ten neurazil ten film a ani náctiletého sebe, dávám univerzální tři hvězdy. ()
Fenomenální výkon Cliffa Robertsona, málokdo by tuto roli dokázal zahrát tak úžasně jako on. Naštěstí to není vše, film má i výborný scénář, ve kterém bylo zachováno to podstatné z knihy a Ralph Nelson film bezchybně a citlivě zrežíroval. Jeden z nejlepších Sci-Fi filmů, možná proto že nepatří mezi typické filmy tohoto žánru. ()
Prvá polovica je umiernený Tom a Jerry, ale chvíľami sa zdalo, že z toho môže byť v Charlyho byte pekná mela ako v animovanom seriáli. Lenže potom dôjde koperácii a sme zrazu vo vážnej psychologickej dráme. To myslím v plnej vážnosti, pretože od plného hodnotenia nebolo ďaleko. Skvelý výkon Cliff Robertsona a dokonalé hrátky s obrazom. Film o osamelosti jedinca, ktorý na istú dobu našiel svoje šťastie. Môže to kadekomu pripomenúť Awakening, ale Charly je omnoho umiernenejší a subtílnejší film. 90% ()
Při divadelní adaptaci Keyesovy povídky v podání Jana Potměšila jsem zažil děkovačku ve stoje. Filmové zpracování sází na přesvědčivé herectví Cliffa Robertsona. První polovina filmu se odvíjí pomaleji, ovšem ve chvíli, kdy si Charly uvědomí i svou mužskou roli, tak nabírá film na obrátkách. Ale závěr je zase příliš urychlený. Líbil se mi rozvedený motiv labyrintu - nejen při soupeření s myší, ale celkově při hrdinově bloudění světem. Zajímavé nadčasové poselství Charly podává na přednášce, kdy jednoduše charakterizuje společnost slovy: "Televize v každé místnosti." ()
Skvělý snímek o muži který toužil porazit laboratorní myš v testu inteligence díky čemuž ztratil sama sebe, ale objevil nový svět. Charly Gordon je spokojený zvídavý muž s naplňující prací, spoustou přátel a IQ 59. Neustále se snaží dovědět něco nového a volný čas tráví učením a zdokonalováním. Jeho život plyne bez jakéhokoliv pohybu vpřed, což má změnit experimentální operace mozku. V hlavní roli září výborný Cliff Robertson a po právu za ni získal svého prvního a posledního Oskara. Za zmínku stojí stylová režie a kamera, využívající postupy populární v šedesátých letech, a naštěstí později opuštěné. Charly je sympatická a málo známá žánrovka s hlubokým myšlenkovým základem. ()
Galéria (33)
Fotka © Buena Vista Pictures
Zaujímavosti (7)
- Necelé dva týdny po ceremoniálu udílení Oscarů časopis Time zmínil obecné obavy Akademie ohledně „nadměrného a vulgárního získávání hlasů“ a uvedl: „Mnoho členů akademie souhlasilo s tím, že Robertsonovo ocenění bylo založeno více než na výkonu, spíše na propagaci.“ (Skylla66)
- Šance zahrát si postavu, která se v časovém rozpětí jednoho filmu pohybuje od retardovaného třicátníka k super-geniálnímu a pak zase zpět k retardovanému, byla velkou hereckou výzvou. Hlavní představitel Cliff Robertson udělal pro získání role skutečné maximum. Koupil autorská práva a založil vlastní produkční společnost Robertson and Associates. Až po různých neúspěších se mu podařilo získat na natočení filmu potřebné finanční prostředky. Byl to hazard, který se více než vyplatil. Oscara pro nejlepšího herce za hlavní roli získal právě Cliff Robertson za roli Charlyho. (Skylla66)
- Snímek Charly je adaptací povídky Daniela Keyese "Růže pro Algernon" z roku 1959, později přepracované i do románové podoby. (Karlos80)
Súvisiace novinky
OldBoy je mrtvý, Algernon ožívá
Will Smith z jednoho projektu vycouval, do druhého hladce vklouzl. Milovníci asijské kinematografie si můžou vydechnout, hollywoodský remake korejského OldBoye se nekoná. Steven Spielberg a Will… (viac)
Reklama