Charly

Velmi zajímavý film, kde se z naprostého sympatického hlupáka stane zázrakem vědy génius. což samozřejmě není bez následků. Toto téma je pojato dosti osobitě přidány prvky hippies, indické hudby, ale také zde marně budete hledat šťastný konec. Robertsonovi jsem věřil vše co zahrál, působil opravdu věrohodně. (25.03.2013)

Když jsem byl kluk, líbilo se mi, že se z idiota stal nadprůměrně uvažující člověk. Po těch letech jsem si zapamatoval neúnavnou snahu Charlyho porazit myš v závodu v bludišti. Takhle jsem to prezentoval své starší dceři. Nakonec ji to moc nebavilo a to pro ty prvky, které jsem si nezapamatoval. Po těch letech mi připadalo, že se dívám na jiný film. Takže abych ten neurazil ten film a ani náctiletého sebe, dávám univerzální tři hvězdy. (15.05.2018)

Růži pro Algernon jsem četla předem, film mi díky tomu přišel hodně ochuzený, chladný a místy nudný. Místo sledování samotného hrdiny a jeho uvědomování si, že bude zase idiotem, film sleduje spíše jeho vztah s učitelkou. Jeho intelektuální rozvoj a pád byl nějak až moc přeskočen a film postrádal nějakou atmosféru, kterou kniha měla. Ale proměna herce z blba a génia stojícího na pódiu (kde vlastně popisuje situaci dneška jako budouctnost) byla dokonalá. (30.12.2009)

Skvělý snímek o muži který toužil porazit laboratorní myš v testu inteligence díky čemuž ztratil sama sebe, ale objevil nový svět. Charly Gordon je spokojený zvídavý muž s naplňující prací, spoustou přátel a IQ 59. Neustále se snaží dovědět něco nového a volný čas tráví učením a zdokonalováním. Jeho život plyne bez jakéhokoliv pohybu vpřed, což má změnit experimentální operace mozku. V hlavní roli září výborný Cliff Robertson a po právu za ni získal svého prvního a posledního Oskara. Za zmínku stojí stylová režie a kamera, využívající postupy populární v šedesátých letech, a naštěstí později opuštěné. Charly je sympatická a málo známá žánrovka s hlubokým myšlenkovým základem. (20.09.2011)

Vždycky jsem přemýšlel podle námětu, jestli je tenhle film spíše sci-fi nebo drama. Po shlédnutí mám jasno, sci-fi to v žádném případě není, podobné experimenty tuším opravdu někde proběhly s nějakou duševní nemocí. Takže tu máme solidní drama o mentální retardaci se skvělou hudbou a fantastickým Cliffem Robertsonem. Na tomto pro mě v podstatě neznámém herci a jeho skvělém výkonu zejména v první půlce film stojí. Problém je, že těchto filmů už jsem pár viděl a klasikám jako Rain Man nebo Forrest Gump se tohle neblíží ani z dálky, chybí mi tu více emocí, více tlačení na pilu, více toho (melo)dramatu. V celém filmu je jen pár scén, které mě zvedly ze židle jako Charlyho úpřimná radost z poražení Algernona nebo krásná romantická montáž když se dá dohromady se svou učitelkou. Naopak finále je studené jako psí čumák. Celkově tak 70%, dávám více, protože objektivně film moc chyb nemá, chyba je jen na mé straně. (21.04.2014)