Umelec

Umělec je více než co jiného vydařené PR-ko firem jako Microsoft, Google nebo Firefox, kteří skrze něj propagují ovládání počítače hlasovými příkazy. Tato technologie, jejíž možnosti jsou zajisté obrovské, pořád nějak nemůže prorazit mezi širší veřejnost, a ačkoliv jednotlivé společnosti pravidelně oznamují průlom v oblasti rozpoznávání hlasu, definitivní nástup je pořád v nedohlednu. Tudíž je třeba to občas malinko popohnat a zapropagovat. Když se podíváme na Umělce, vidíme, že George Valentin tu hraje hvězdu němých filmů ze staré školy, která má problém se přeorientovat na nástup zvuku, zatímco hvězdička Peppy Miller si jej osvojila a stává se miláčkem davů. Skrze Peppy Miller nám tedy Umělec říká cosi v tom smyslu, že ovládání počítače hlasovými příkazy je nezbytnou budoucností a vlastně i nutností. Ve filmech obvykle není zvykem, aby žena dominovala nad muži, jak si občas postěžovávají feministky. Že je tomu zde naopak, ovšem není žádným překvapením, protože žena-modelka propagující výrobek, kupříkladu nádherná holka postávající u nádherného auta, to přece není nic nového. Rozdíl je akorát v tom, že Peppy Miller tu skrze své sexy křivky nepropaguje nové auto, nýbrž ovládání počítače hlasem. Kdyby snad někdo proti tomuto tvrzení protestoval, nechť vezme na vědomí, že žijeme v době franšíz, merchandisingu, licencí a tie-in produktů, jinými slovy na globálním marketingovém jevišti je vzájemně propojeno všechno se vším, neboť to výrazně zlepšuje prodej a zvyšuje zisky podle známého synergického vzorce 1+1=3. I filmy jsou, jak někteří občas trochu cynicky upozorňují, často jen trailery na tržně mnohem zajímavější produkty, jako jsou videohry, hračky pro děti nebo drahé 3D televizory. Vtip je pouze v tom, že klasický product placement umísťuje své výrobky do děje, kdežto tvůrci Umělce na to šli o poznání fikaněji – pojali jako product placement doslova celý film. (02.04.2012)

100 minut čekání na hrdinův hlas, a když konečně přijde, máte větší radost, než z celé snahy vrátit se o pár dekád zpátky do doby, kdy se umělci vyjadřovali víc obrazy než sáhodlouhými dialogy. Všechna čest ústřední dvojce. O něco menší scenáristovi s režisérem, kteří se konvencí a schémat drží až příliš doslovně a ve finále tím pádem přináší skutečně jen hezkou vzpomínku, z níž moje filmové srdíčko úplně nepookřálo. Pokud ale vyjdou Oscaři, truchlit nebudu. Akademie už ušila i větší (neurážející) boty. (09.02.2012)

The Artist je vzdaním holdu nemým filmom 20.rokov, ktoré sa vo svojej dobe tešili zástupu milovníkov. Velenie však prebrala zvuková technika a nemé filmy nekompromisne upadli do zabudnutia. Tento film ma preniesol do doby v Hollywoode, kedy táto obrovská zmena zasiahla nielen filmový priemysel, ale aj život slávneho Georgea Valentina, ktorému sa život rozpadol v jednej jedinej sekunde. V stupňujúcich intervaloch s nádychom tragédie je tu vynikajúcim spôsobom zobrazené jeho vnútorné rozpoloženie a neschopnosť prispôsobiť sa novým zmenám. Vážim si tento film, jeho posolstvo, skvelých hercov a najmä tú príjemnú atmosféru vekov minulých. A záverečnú tanečnú pasáž a lá Singing in the Rain som si pustila trikrát za sebou - grandiózna! (26.01.2012)

Celosvětově divácky úspěšný film. Shodou okolností jsem v krátké době shlédl 3 filmy na stejné téma - konec éry němého filmu: Byly to Hugo a jeho velký objev, pak Zpívání v dešti a nyní moderní němý film The Artist. Ten v podstatě opisuje zápletku Zpívání v dešti, které působí proti Artistovi mnohem svěžeji a moderněji i přes rok vzniku 1952, má i výrazně lepší hodnocení na ČSFD, zato nevyhrálo 5 Oscarů. To jsou ty paradoxy. Za poutavě natočený němý příběh Umělce - nebo jak mu my Češi říkáme The Artist, za herecké výkony Jeana Dujardina, za scénu Bérénice Bejo se svrchníkem a za famózního pejska ovšem tleskám. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=O8K9AZcSQJE (24.12.2012)

Asi "The Artist" nemůžu dostatečně docenit, protože k němým filmům jako takovým prostě nemám vztah a žádná nostalgická slzička v oku se tedy nekonala. Ale věřím, že lidé, kteří by u starých němých filmů mohli vysedávat celé dny, museli být nadšeni. Popravdě já byla k tomuto filmu dost cynická a shlédla jsem jej až po tom, co mi v pc nic jiného nezbylo. Rozhodně to nebylo tak nudné, jak jsem čekala, ale víc než tři hvězdičky dát nemůžu. Příběh jako takový není vůbec výjimečný, i když je mi jasné, že tady o něj ani moc nejde - všichni jsou nadšení z formy, jakou je nám The Artist naservírován a já musím říct, že jde tak trochu o pozlátko (podobně jako u Avatara,i když chápu,že tyhle dva filmy se liší, jak jen můžou). U mně se však žádná nostalgie nekonala a abych dala plné hodnocení jen kvůli počtům Oscarů, to rozhodně ne. Bohužel Oscar už nějakou dobu není zárukou kvality.. Jinak vše už bylo řečeno, souhlasím s komentáři: TommyLeeJape, BadoXXII ,gudaulin. A abych jen nekritizovala, celková atmosféra byla příjemná, hlavní dva aktéři taktéž-a samozřejmě šikovný pejsek/zachránce. Taky bych chtěla takového:) (06.05.2012)