Umelec

Milé, sympatické a rozhodne nie tak artové ako sa môžu mnohí po prečítaní premisy obávať. Naopak, vďaka výrazným prvkom nemej grotesky si na svoje pokojne môžu prísť aj diváci neodchovaní na starých filmoch, pokiaľ ich vyložene neodpudzuje čiernobiely vizuál. Napriek tomu sa nemôžem ubrániť dojmu, že Artist zbiera ocenenia skôr za dokonalú imitáciu dobových filmov ako za skutočné kvality. Nevadí mi to ale práve kvôli tomu ide v mojich očiach len o príjemnú jednohubku, ktorá ma za srdce nechytila, nech som sa snažil akokoľvek. A najviac ma prekvapuje, koľkí diváci nepoznačení starými časmi ju označujú za dokonalú filmovú poctu. 75% (27.02.2012)

Dzí Artist je pozoruhodný film - díváte se na něj a kocháte se tím, jak jim to všem všechno krásně ladí, a jaké byly ty filmy tenkrát krásné. Ale přitom vidíte, že je točený úplně jinak než jak se to tenkrát dělalo (nebo vůbec dělat mohlo), a to kouzlo tam už prostě není. I když madam Berenika Béžová rozhodně kouzelná je;), občas to zkrátka ujíždí někam kam by nemělo. Mohlo to možná být sofistikované cosi, co jsem nepochopil, ale myslím že některé scény byly příliš ukecané, a to bez titulků i možnosti vidět mluvčím do tváře - a tady režisér přecenil možnosti svých herců, protože prostě nezvládají odvyprávět to výrazem apod. Není tomu tak vždycky a bez debat se tu předvádí výborné výkony, ale těch vad je prostě příliš. Nesporně se jedná o příjemný film, na který můžete poslat úplně každého (kromě mladších sourozenců, kterým se Transformers 3 zdají trochu málo akční), ale Oscarová žeň, které jsme byli svědky, je naprosto směšná - s čestnou výjimkou hudby. Žádná překvapení se tu nekonají, příběhové peripetie jsou naprosto tuctové, a zajímavé je tu skutečně jen to, jaké sofistikované pocty filmovému médiu/umění a jeho dějinám tvůrci skládají, a jakou formou to dělají. Není to málo, ale v žádném případě to není událost historického významu. 80% (12.03.2012)

// Distribútor: Weinstein Company // Počet premietajúcich kín v USA: 662 // Otvárací Víkend USA: $2,371,803 // Prekvapenie sa nekoná. 2* za Jeana Dujardina a za pár vtipných a komických scén. Oscara si The Artist, ale určite nezaslúžil. Určite nie som jediný, ktorý si myslí, že toto ocenenie mal jednoznačne dostať film The Help. (30.04.2012)

Asi "The Artist" nemůžu dostatečně docenit, protože k němým filmům jako takovým prostě nemám vztah a žádná nostalgická slzička v oku se tedy nekonala. Ale věřím, že lidé, kteří by u starých němých filmů mohli vysedávat celé dny, museli být nadšeni. Popravdě já byla k tomuto filmu dost cynická a shlédla jsem jej až po tom, co mi v pc nic jiného nezbylo. Rozhodně to nebylo tak nudné, jak jsem čekala, ale víc než tři hvězdičky dát nemůžu. Příběh jako takový není vůbec výjimečný, i když je mi jasné, že tady o něj ani moc nejde - všichni jsou nadšení z formy, jakou je nám The Artist naservírován a já musím říct, že jde tak trochu o pozlátko (podobně jako u Avatara,i když chápu,že tyhle dva filmy se liší, jak jen můžou). U mně se však žádná nostalgie nekonala a abych dala plné hodnocení jen kvůli počtům Oscarů, to rozhodně ne. Bohužel Oscar už nějakou dobu není zárukou kvality.. Jinak vše už bylo řečeno, souhlasím s komentáři: TommyLeeJape, BadoXXII ,gudaulin. A abych jen nekritizovala, celková atmosféra byla příjemná, hlavní dva aktéři taktéž-a samozřejmě šikovný pejsek/zachránce. Taky bych chtěla takového:) (06.05.2012)

(Viděno 2x v kině - v Evaldu a Aeru) Životní nadšení se nedostavilo, přeci jenom jsem tušila, že to nebude úplně ono a proto jsem taky projekci poměrně odkládala. A po té pro jistotu ještě jednou zopakovala. Není to samozřejmě úplně špatný film a pokud by inspiroval byť jen zlomek diváků k objevování skutečných němých, pak svůj smysl splnil. Na druhou stranu příběh je jen pokračováním toho špatného ze Zpívání v dešti a s tím mám obrovský problém. Krátce po té, co skutečná revoluce zvukového filmu proběhla, se tato událost zakonzervovala a stala se legendou plnou vyhaslých hvězd, zhrzených diblíků, osobních bankrotů těch "dávno minulých" a vzestupu těch "přirozených, svěžích a žádoucích" nových tváří, které se nejlépe v novém pojetí odliší tak, že hvězda němých filmů byla přece ta nablblá blondýna a na vzestupu je samozřejmě bystrá a osobitá tmavovláska. Jak prosté, milý Watsone. Hrdinou minula nemůže být nikdo jiný, než kombinace Rudolfa Valentina, Douglase Fairbankse a Johna Gilberta. Naštěstí je tu také bodrý majitel studia, kdokoli od těch legendárních hlavounů až po Williama Randolpha Hearsta (v podání vynikajícího Johna Goodmana); chytrý cvičený psík, uvěřitelná výprava, nádherné kostýmy, téměř dokonalé závěrečné taneční číslo a určitá naděje v lepší zítřky (čili, že i vyhaslá ikona němého dobrodružného filmu může chytit druhý dech v muzikálu pro své pohybové kvality). Co je poněkud ošidné, je zvuková noční můra a zejména píseň z roku 1936 použita jako background pro rok 1931. Stejně tak problematické a nadbytečné je zprostředkování skutečných záběrů z Mark of Zorro (1920). Takže zůstává otázka, jestli příběh němého filmu je skutečně zajímavý jenom tím, že ta doba je už dávno pryč? (24.04.2012)