Vinou lásky

Další Sonův majstrštyk.Vizuálně i hudebně opět na výbornou.Druhé setkání s Megumi Kagurazaka,která opět předvádí svý skvělý herectví a navíc se nebojí ukázat svý vnady.Tento Sonův epos o sexualitě a hledání sebe sama určitě není pro každýho,ale příznivci Sonovy tvorby sklamáni určitě nebudu.Tenhle mistr svého řemesla rozhodně ví co dělá.A evidentně má slabost pro jméno Mitsuko,protože v každým jeho filmu(teda co jsem zatím viděl) se objeví nějaká postava s tímto jménem.Nemám co vytknout.Vysoce nadstandartní zábava po Sonovsku. (16.08.2015)

Po mnohovrstevnatém eposu "Pod vlivem lásky" a maximálně zneklidňující "Studené rybě" představuje nový film od Sona pomyslný průměr autorovy tvorby, kde charakteristické ingredience ilustrují povědomá témata, ale ani jedno plně nevyužije svůj potenciál. "Vinou lásky" by mohlo být znepokojujícím obrazem temných stínů za vyledštěnými kulisami středostavovské uhlazenosti, ale po výtečné první kapitole se vyprávění stočí k exploatačnímu výlevu ve stylu černé kroniky. Při tom kontrast upjaté společnosti, která póly veřejného a soukromého anuluje a diktuje maximální strojenost i u domácího krbu, vůči impulzivní sexuální touze mohl být veelmi nosný a obešel by se bez prvoplánového rámce japonského vývozního extrému (zastřešeného lákadlem "podle skutečných událostí"). (09.07.2011)

Zaujímavo poňatá interpretácia románu Franz Kafka: Zámok, založená na skutočných udalostiach, zobrazujúca trpký osud japonských prostitútok. Najdôležitejšia postava je mladá Izumi, ktorá je unudená a znechutená svojím doterajším stereotypným životom v uzavretom prostredí a tak sa snaží nájsť útechu v niečom novom. S tým ako nachádza šťastie sa stáva smelšia, pôsobí sebavedomejšie, krajšie, no stále sa jej nedarí začleniť do spoločnosti. Cíti, že tam nepatrí. Film sa postupne mení na hľadanie akéhosi zámku, ktorý je však symbolom zmyslu života. Ide o emocionálnu intelektuálnu psychologickú drámu, ktorej porozumieť je umenie ;) (14.01.2012)

Film je označován za intelektuální onanii nad mrtvým tělem prostitutky. Ano, Sion Sono těká od bradavky k bradavce, ale vyhřezlé sperma utírá nikoli papírovými kapesníčky, ale stránkami vytrhnutými ze spisů Nietzscheho, Hegela či Schopenhauera. Což vás může přivést k domněnce, že Japonci jsou velmi zvláštní rasa. Krutá, bezcitná, ale tak, tak zajímavá. (04.04.2013)

Úplne jednoducho o tom, ako nudný, navonok vzorný partnerský život, plný nemenných rituálov bez snahy o oživenie vedie k nepredvídateľným excesom a zvláštnym vyústeniam. Alebo aj inak, ako Ibsenova Nora preniká do Kafkovho Zámku. Alebo ako sa vzorná manželka stáva dobrovoľnou obeťou zvrhlého výchovného systému vplyvom univerzitnej profesorky. Alebo o prebudení vášne končiacom plateným sexom. Alebo kriminálka o zohavených mŕtvolách a psychonanalytickej pointe. Prekvapivé, no do seba zapadajúce zábery z rôznych prostredí a časov. Čistučký usporiadaný domov, supermarket, fotoateliér, vykričaná štvrť, chladne kamenné rodinné sídlo, opustený byt, prednášková sála univerzity sa striedajú v niekoľkých kapitolách, pričom ich prepojením sa vytvára podnetné a myšlienkovo inšpiratívne dielo o telesnosti, psychickej degradácii a silnom vplyve rodičovských väzieb na vývoj potomka v dospelosti. Telesnosti, ktorá bola v úvodných záberoch nahradená časťami figuríny - ako symbolu citového chladu a zároveň zameniteľnosti živého tovaru pri vzťahoch medzi platiacimi klientami a prostitútkami. (18.02.2013)