Réžia:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHrajú:
F. Murray Abraham, Tom Hulce, Elizabeth Berridge, Roy Dotrice, Simon Callow, Christine Ebersole, Jeffrey Jones, Charles Kay, Kenneth McMillan, Kenny Baker (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Píše se rok 1781 a Antonio Salieri (Abraham) působí jako dvorní skladatel císaře Josefa II (Jeffrey Jones). Když ke dvoru přijede Mozart (Tom Hulce, nominovaný na Oscara), Salieri si s hrůzou uvědomí, že božské hudební nadání, které si přál mít on sám, dostal do vínku tento obscénní a rozpustilý vtipálek. Salieri dohnán žárlivostí k zuřivosti organizuje intriky s cílem zničit Mozarta, k čemuž je ochoten použít všechny dostupné prostředky. Možná i vraždu. Podařilo se Salierimu umlčet jednoho z největších géniů světové hudby? Záhada - a hudba - zůstávají. Amadeus - velkolepý historický epos, nádherná oslava hudby Wolfganga Amadea Mozarta. Na Berlinale 2002 Miloš Forman představil Amadea v nezkrácené verzi. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1 178)
Brilantně natočený a téma tak nadčasové, že nikdy nezestárne. Naopak, v dnešní době anonymních internetových diskuzí a bulváru, je těch Salierů čím dál víc. ()
Kritici tomuto filmu vyčítají prakticky nulovou historicitu a hlavně to, že v podstatě všechny hlavní postavy líčí v dost nelichotivém světle: Mozarta jako totálního trotla, jeho ženu jako hloupou husičku, jeho otce jako konzervativního despotu a Salieriho jako zloducha. Tato výtka je oprávněná. Film, respektive jeho divadelní předloha, se skutečně dopouští určité troufalosti, když si bere historické postavy, a zachází s nimi zcela dle svého. Ve světě umění to však není nikterak ojedinělý přístup. Samozřejmě – je to přístup kontroverzní a lze k němu mít určité výhrady. Jako např. že autor využívá/zneužívá známých jmen pouze k tomu, aby přitáhl pozornost diváka, načež si vypráví svůj vlastní příběh. Je to určitě argument pádný, protože můžeme celkem zdařile spekulovat, do jaké míry by hra a film zaujaly, kdyby hlavními hrdiny nebyli Mozart a Salieri, ale nějaký Hej Počkej a Počkej Dočkej. Na druhou stranu téma hry/filmu je natolik nosné, že já osobně tvůrcům ten marketingový fígl promíjím. Ten film opravdu není o Mozartovi a Salierim, ale o konfrontaci génia s průměrností a závistí. Což je samozřejmě téma věčné a vděčné. ()
Karneval Mozartovej hudby podaný tým najstriedmejším rozprávačom. Jedno z najlepších rozprávaní filmového plátna v osobe výnimočného F. Murray Abrahama. Nielen dobový film, ale výlet do duše samotnej doby, do duše génia, do duše žiarlivca, do duše tragédie, ktorá sa stala akoby mimochodom vzhľadom k poslednej spoločnej scéne Mozarta a Salieriho... Miloš Forman nakrútil skutočne epický film plný krásy a jej dôsledného rozpoznávania, pričom scény z Mozartových opier sú jednoducho TOP! Výborná vyvážená kamera je miestami striedma ako F. Murray Abraham v úlohe Salieriho - tá bolesť, ktorú prežíva pri prerozprávaní príbehu doslova sálala do mojej obývačky - a ako jeho protipól správne uletený Tom Hulce v úlohe Mozarta. Trvdíte, že Prelet je skvelý? Fajn, ale má svoje resty. Amadeus je jasný triumf, geniálne dielo na ktorom sa nesmie nič meniť. Rozhodne doporučujem vidieť. ()
Můj srdeční film. Jednoznačně nejlepší ze všech! Tak obdivuhodně poskládaný celek ,který funguje po celou dobu prostě jinde neexistuje. I kdyby už Forman potom nenatočil vůbec nic, tento film mu zajistí nesmrtelnost. Nejdřív jsem měla pocit, že se film líbí jenom mně, protože od mládí Mozarta miluju, ale pak mi došlo, že ten film přitáhl i lidi, co vážnou hudbu moc neposlouchají. Osobně mi na filmu přijde nejlepší kombinace hudby s jednotlivými scénami. Občas mi připadlo, jakoby snad musela pomáhat nějaká nadpřirozená síla. Nejlepší scéna je ta, kdy Mozart diktuje Salierimu Requiem. Cítím hrdost nad tím, že se některé scény natáčely v Kroměříži a že jsou tam vidět čeští herci. Je to klenot mezi filmy všech dob. ()
Pěkné kostýmy, výprava, snaha o příběh, snaha o hudbu a střih ... a v konečném důsledku takový etalon, jak točit životopisné filmy o dávno mrtvých celebritách. Trochu mi vadí, že tu Mozarta prodali tak lacino, jako kus masa na řezníkově pultu. Jasně, je to libová šunka od kosti, voňavá, na stříbrném talíři..., ale pořád jenom šunka a s Mozartovou osobností to nemá skoro nic společného. Čekal jsem celý akord chutí a vůní a jedno velké WOW, které si génius Mozartova ražení zasloužil a které se bohužel nekonalo, zůstalo to všecko jen na povrchu, aby to vydělalo nějaké prachy a tím to padlo. Škoda. ()
Tenhle biják jsem viděl ve svých krásných 12ti,když mě na něj vzali rodiče.Pamatuji si,že se mi udělalo blbě při pohledu na podřezanýho Salieriho,na Wolfův pubertální smích a nádhernou hudbu.Časem jsem identifikoval střet geniality s průměrností,to že Salieri píchnul Wolfovi starou a velkou kliku,že Miloš zašel nechtíc na jedno divadelní představení.Film který nastartoval můj zájem o stříbrné plátno. ()
Filmu by prospělo, kdyby byl alespoň o půlhodinu kratší, i když fanoušci vážné hudby možná ocení dlouhé operní árie. Jinak ale před pány Formanem, Ondříčkem a Pištěkem smekám, všichni tři předvedli své mistrovství v celé kráse. ()
Nejlepší film, jaký jsem kdy viděl! Od perfektní kamery přes hudbu, kostýmy (Pištěk se opět vyznamenal), režii až po úchvatné herecké výkony! Bylo nanejvýš kuriózní vidět F. Murray Abrahama v roli předního vídeňského skladatele, který hudbě obětoval vše při setkáních s Mozartem, jenž se uměl prakticky jen bavit. Tento průnik dvou zcela odlišných světů od Petera Shaffera, Rimského-Korsakova, nebo Alexandra Sergejeviče Puškina, chcete-li, je opravdu brilantním podkladem pro vznik filmu. Je až udivující, že film z roku 1984 je mnohem kvalitnější, než všechny ostatní filmy, byť natočené i o 30 let později. Klobouk dolů, takových filmů mnoho není... ()
95% ()
Jako kdyby to všechno bylo včera ... neskutečné životopisné dílo, které vyzdvihlo nejen Mozarta, ale všechny postavy sdílející jeho život. Film o géniovu, který byl schopen napsat hudbu na všechno. Film který se tři hodiny nezastavil. Film, kde hudba řezala v přesný čas, na přesná místa ... Forman natočil dílo, a mohu bez ladu a skladu říci, dílo které už nikdo nikdy nepřekročí ... vivat mistrovi, vivat mistrům svého řemesla. ()
Vše je dokonalé.... ()
Rakúsko...Viedeň, Salzburg, Mozart....paráda....film som videla po prvýkrát v roku 1985 vo Viedenskom kine po nemecky...moc ma vtedy nebavil....vychutnala som si ho až po niekoľkých rokoch s českým dabingom...odvtedy som si ho pozrela už niekoľkokrát aj napriek jeho dĺžke....Vynikajúci režisér, vynikajúce herecké obsadenie, hudba a dej.....takto by mal vyzerať historický FILM na 5***** ()
Nemám už moc rád filmy inspirovaný skutečnou událostí. Ale Shafferovo a obecně Formanovo vymejšlení mě pořád baví. ()
:) asi jsem ještě na operu mladá, ale klasika paráda. Moc pěkně natočené. Příběh velmi dotýkající. Četla jsem i historické záznamy, v hodně věcech se o ně snímek opírá. VIděla jsem režiserskou verzi, která je velmi dlouhá, ale nude nepropukla. Tento příběh je nám velmi blízký protože tento umělec znal a měl rád i naši krajinu. A tro se nemusím zmiňovat o režisérovi a o našich hercíchj ve filmu. Doporučuji. Měl by to být film, který se bude pouštět už ve škole. ()
♥Výborný♥ 85% ()
95% | 10/10 ()
Tohle je zajímavé. I přes objektivní nevýhodu danou použitím 200let staré hudby ten film působí neuvěřitelně dynamicky. Neumím říct čím to je, protože klasická hudba je asi tak zábavná, jako sledovat jak schne lak - ale funguje to. Těch otravných klavírních trylků je tam sice až moc, ale zábava je to náramná. ()
Jakmile se objevily závěrečné titulky a velkolepé hudební drama dosáhlo svého konce, začal jsem ihned pátrat po internetu po skutečných faktech a náhle se ke mně dostavil pocit, že jsem byl podveden a to obrovským stylem samotným Milošem Formanem, který mě celé tři hodiny vodil za nos a vzbuzoval ve mně nepopsatelné pocity právě tím nejpodstatnějším aspektem, soubojem mezi samotným hudebním géniem Mozartem a průměrným dvorním skladatelem Salierim, přitom se zcela a jednoznačně jedná o pouhou fikci a to nemluvě o spoustě dalších věcech, které se od skutečnosti zcela liší. V ten moment jsem váhal s hodnocením, protože tohle jsem Formanovi v žádném případě nechtěl dát zadarmo. Po uplynutí několika hodin se mi film a celkové pocity rozležely v hlavě a já si srovnal myšlenky a uvědomil jsem si, že se Forman nesnažil v žádném případě natočit životopisný film o největším hudebním géniovi, který kdy žil na naší planetě, co nejpřesněji. Inspirován divadelní hrou, natočil Forman jeden z největších hudebních počinů světové kinematografie a oprávněně se zapsal do dějin. Forman retrospektivně vypráví fiktivní příběh dvou hudebních skladatelů, jejichž životy se navzájem ovlivnily neskutečným způsobem. Salieri, dvorní skladatel císaře Josefa II. , který od od samotného dětství netoužil po ničem jiném, než aby se stal hudebním skladatel a neustále se obracel s prosbami k Bohu, který ho nakonec vyslechl a obdaroval ho nadáním. Na druhé straně největší hudební génius, který kdy žil, samotný Wolfgang Amadeus Mozart, který na první pohled působí dětinským, až směšným dojmem a jeho smích je zcela otravný a jeho chování nepřizpůsobivé, ale jeho hudba a láska k ní je nepopsatelná, genialita a talent dosahující obrovských rozměrů. Salieri se nedokáže vyrovnat se svojí průměrností oproti geniálnímu Mozartovi a svádí souboj nejen s ním, ale taktéž sám se sebou a se samotným Bohem. Nedokáže pochopit, jak právě takhle dětinský a bláznivý člověk může být obdarován tak obrovským talentem. Z celého srdce ho nenávidí, je schopen pro jeho zničení udělat téměř cokoliv, zároveň je ale jeho tvorbou doslova okouzlen a nesmírně obdivuje vše, co dokáže Mozart stvořit. Je doslova posedlý jeho tvorbou, ale sám se nedokáže vyrovnat se svojí. Souhra mezi Mozartovo hudbou a Formanovým obrazem je harmonie pro duši a je neuvěřitelné, jak to dohromady nádherně spolupracuje, vše je do detailu promyšlené a sehrané. Každičký tón má ve filmu své místo, každé mávnutí ruky dirigenta své místo a opodstatnění. Přesně tak, jak Mozart precizně a do detailu promyšleně skládal svoji hudbu, dokázal Forman poskládat tento film dohromady a ohromit tím celý svět. Především scéna, kdy Mozart na smrtelné posteli diktuje Salierimu svůj Requiem považuji za ikonickou a kultovní scénu, která přesně zobrazuje genialitu Mozarta, to jak si dokázal v hlavě představit každý tón a Salieri nechápavě zapisoval noty je bezesporu největší filmový zážitek, který vám může kdokoliv v kinematografii nabídnout. Je takřka neuvěřitelné, že se Forman rozhodl po emigraci vrátit zpět do své rodné země a zde natočit svůj vysněný film v ulicích Prahy. Dokázal pomocí Mozartovo hudby zaujmout i absolutní hudební negramoty a neznalce klasické hudby, a v lidech vzbudit lásku, úctu a obdiv k jeho tvorbě. Dokonalé. "Astounding! It was actually, it was beyond belief. These were first and only drafts of music, but they showed no corrections of any kind. Not one. He had simply written down music already finished in his head! Page after page of it as if he were just taking dictation. And music, finished as no music is ever finished. Displace one note and there would be diminishment. Displace one phrase and the structure would fall. It was clear to me that sound I had heard in the Archbishop's palace had been no accident. Here again was the very Voice of God! I was staring through the cage of those meticulous ink-strokes at an absolute beauty." () (menej) (viac)
Těžkopádné a excelentní jako doba a opera. Něco jako Vesmírná Odyssea ve sci-fi. Salieri je génius průměrnosti, protože normální průměrnost naštěstí nechápe, jak moc je proti genialitě nekompetentní. ()
I kdyby Miloš Forman po sobě světu nechal jen Amadea a Přelet nad kukaččím hnízdem, k nesmazatelnému zápisu do filmové historie by to stačilo. Amadeus je vynikající film, sledující hlavní Formanovo téma, které bych formuloval asi jako souboj nonkomforního jedince s bigotností a tupostí své doby (Murphy v přeletu, Larry Flint, Berger ve Vlasech..). Je vcelku jedno, že konflikt Mozart/Salieri neodpovídá historické pravdě. Miloš Forman v Amadeovi vytvořil neskutečný vizuální zážitek a opulentní zvukový prožitek 18.století v kulisách s láskou nasnímané a také už pomalu mizející Prahy. Nechte se vtáhnout do světa doznívajícího baroka, když rakouský císař nechá k habsburskému dvoru pozvat mladého skladatele Mozarta, který je nejen geniální skladatel a hudebník, ale taky drzý samolibý fracek, opilec, sukničkář a karbaník, skutečná „rockstar“ své doby. Film jsem viděl ve své době v kině a opakovaně se k němu vracím. Nyní v pečlivě uchovávané tříhodinové „direct cut“ verzi s titulky. A je pro mne, jak léta jdou, čím dál tím lepší. Nemůžu a ani nechci dávat méně než naprosto plný 100% počet divácké blaženosti. ()
Reklama