Láska v hrobě

Vondráček sice připomíná časosběrku Třeštíkovou, ale z jeho dokumentu sálá trochu jiná energie. Líbí se mi, jak se režisér velice šikovně drží v mantinelech žánru dokument a daří se mu tyto hranice nepřekračovat a do dokumentu nevstupovat. Ústřední dvojice je rozhodně velice zajímavá, jen by možná neškodilo více poodkrýt jejich "předbezdomoveckou" minulost, a ne pouze "otec mě znásilňoval" či "otec mi uhořel". Jedním z nejmrazivějších okamžiků pro mě byl asi zlom v chování obou aktérů v momentě, kdy byli nadobro "vystěhováni" ze svého domova (čti: hrobky). A technická - nechápu rating "nevhodný mládeži do 15 let" - já bych to dal na školách povinně. (26.02.2013)

Bukowski v kontejneru? Kam ten svět spěje! Obnažené na kost, nervy, co se cukají při letmém doteku, zatímco v hlavě víří "s lahvičkou antibakteriálního přípravku až na věky". Praha špinavá, Praha umírající, pět lidí v hrobce, z toho dva živí. Tyhle dokumenty nechávají jizvy na mozku a pachuť v ústech. Syrové. (04.03.2013)

Drsný film o lidských osudech, který vás dovede zasáhnout. Díváme se na ně jako na póvl společnosti, ale stačí je chvíli sledovat a uvědomíte si, že jejich životy a city nejsou o moc jiné, než ty naše, jen jejich potřeby se zredukovaly, a přesto nedojdou naplnění. Ke konci si říkáte, jestli už se kamera měla jen dívat, anebo udělat i něco víc. (07.08.2017)

Ten typ dokumentu, v jehož případě téma zcela vítězí nad filmařskou stránkou a je mnohem důležitější jako upozornění na určitý společenský fenomén (jakkoliv nechci srovnávat, tak podobně to platí v případě Šmejdů) než jako samostatné tvůrčí dílo. Míra ne/zasahování je v případě dokumentu vždy diskutabilní, prezentace Lásky v hrobě v médiích - i film samotný - v některých situacích napovídá, že ne vždy šlo jen o "holou" předkamerovou realitu. O obou ústředních protagonistech lze v určitých intencích uvažovat s určitou mírou nadsázky i jako o hercích, konkrétně v situacích, které byly zřejmě vyvolány i pomocí filmařů (pokus o návětěvu dcery v Ostravě, setkání s matkou a rodným krajem). K nezvládnuté stránce dokumentu jako výrazný příklad patří iritující práce s hudbou. Dojem z tvůrce by ideálně neměl nikdy mluvit do hodnocení, v tomto případě si ale nemohu pomoct. Vystupování Davida Vondráčka v materiálech ČT věnujících se tomuto filmu mě výrazně zklamalo, o analogii s filmaři typu Třeštíkové nemůže být vůbec řeč. (17.01.2014)

Pěkný dokument o životě dvou ztroskotanců, kteří se na chvíli našli a cítili svobodní. Víc se k tomu napsat nedá, doporučuji shlédnout. Dojem, který mi zůstal, je - smutek a spousta otazníků. Pozn. Pavel Bém, který po sestupu z "Everestu" vyšel mezi lid a naléval jim vánoční polévku, byl asi nejhorším zážitkem z celého filmu. (13.01.2014)