Láska v hrobě

No teda-žádný romantický Tanec s Duchy..... Honza sice občas nějákou tu idealistickou hlášku o svobodě nadhodí ale tím celý pohádkový motiv o dobrovolném bezdomovci taky končí..O tom Láska v hrobě není-je o charakterech a jejich přístupu ke své životní situaci. Sympaťák Honza, který bere vše tak něják s nadhledem, optimismem a(falešnou)nadějí si ve své "jezevčí noře"na hřbitově-daleko od lidí-vytvořil svou osobitou variaci na pojem domov, a kupodivu mu to víceméně funguje(člověk si skoro říká, jestli se dá v téhle fázi mluvit o bezdomovci), i přes nonstop najebanost...Do toho se ale zamíchá Jana, která je díky své slabé,depresivní, líné a zakomplexované povaze spouštěčem autodestruktivního řetězce. Honza se jí ujme, obstarává jídlo, vynáší jí kýble se sračkama, myje jí a i přes svou samotářskou povahu si na ní zvykne. Ona ale jen sedí najebaná a pochcaná v temné kobce a brblá a brblá a když má dobrý den povede se jí Honzu něják kousavě shodit. Ten to celé bere s úsměvem omámen pohádkou o lásce-jde ale spíše o zvyk a potřebu dodat životu smysl. Nucené vystěhování z bezpečí a klidu hřbitova do víru dravé betonové divočiny, je pak jen poslední zásadnější epizodkou na cestě k nevyhnutelnému.................Syrové-Syrové a pravdivé jako Charles(kanadský trenér)Bukowski v nejlepších letech. (06.03.2013)

O tenhle dokument jsem zakopl v karlovarském programu díky tomu, že se odehrává ve Strašnicích, kde se též už nějaký pátek pohybuju. Možná jsem hlavní hrdiny zahlédl, možná ne, ale je dobrý si udělat takovýhle obrázek o komunitě jejíž členy potkávám dnes a denně. Nepostrádá to ani silný momenty. Pan režisér působil sympaticky a zvláště proto, že se do toho pustil s kolegy bez jakékoli grantové podpory má můj obdiv. Snad se dočkají nějaké sladké odměny... ( 46. KVIFF ) (13.07.2011)

Přišlo mi to spíš jako voyeurské nahlédnutí do něčího života, než jako dokument - postrádal jsem zde nějaké autorské stanovisko k tematice bezdomovectví (a občas se vyloženě divil, jak moc se protagonisté před tvůrci odhalují, než mi došlo, že je to u nich prostě už jen ztráta příčetnosti), a pokud jde o nějakou informační hodnotu, člověk se zde podle mě nic moc nového nedozví. Kromě předem očekávaných faktů, že to bezdomovci mají těžké (a kdo ne?) a občas dělají věci, ze kterých je normálním lidem na zvracení (osobně jsem u tohoto filmu málem vrhnul hned několikrát). Ve výsledku jsem z toho byl jen zhnusený a smutný, protože celý ten film není nic než jedna velká depka. I ta scéna s Bémem, jinak velmi komická, je vlastně taky k pláči. Film, v němž jeho téma naprosto přebíjí vše ostatní a těžko u něj hodnotit "objektivně" jeho kvality. Dostávat ho z hlavy budu velmi, velmi dlouho. (04.11.2016)

Překopíruju, co jsem si poznamenal na Fejsíčku, aby se sociálně-pracovní ex-kolegové mohli nahuběmletím v teoretické rovině předhánět v produkci velkookých řešení. _____ Tak se nám urodil další kontroverzní dokumentární matrošek od jednoho z, řekl bych, nemála "lehce" posedlých českých dokumentaristů, který, pokud jsem to dobře pochopil, v rámci "syrovosti a umění"... Nechal oba protagonisty postupně chcípnout na ulici jako psy - ačkoli měl několikrát možnost ze své pozice nějak intervenovat (naopak jsem pojal podezření, že jim ještě přihoršoval honorářem v podobě vodečky, čůča, či Startek). Smrt dvou wohnoutů je sice furt jenom smrt dvou wohnoutů, a i bez dokumentu by nepožili (o moc) dýl, ale stejně - "kam ta společnost jako spěje, ty krávo?" _____ Autoři museli vědět, že ona umírá na raka, nebo něco takového, že on je v poslední fázi chlastání, a že vzájemným oddělením ztratili oba poslední poutu a vůli k žití - ačkoli bylo v jejich silách znovu je spojit. _____ Pozn. zajímavé, že jim asi vadilo před kamerou šukat, ale už méně vysrat ranní průjem do kýble. _____ Evidentně platí nová rovnice: 2 lidské životy < Český lev. Já nic, já muzikant, já to jenom točím... Nesoudím - jen konstatuji... bez zasraných růžových brejlí. _____ Akademicko-cynicky řečeno, pan autor se zachoval v souladu s evolucí: pro mě sláva, po mě potopa. (05.01.2014)

♫ Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap, tak mají báječnej život plnej báječnejch dní bez útrap, celý den jen tak sedí a popíjejí Chatoneaux d'Pappe, když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap. ♫ On(a). Jan(a). Ruku v ruce na (ne)vědomé cestě vstříc prostému lidskému (ne)štěstí... Mrazivé, fascinující, třeštíkovské a v pravém slova smyslu dokumentární. (28.02.2013)