Kopí osudu
Die Jagd nach der heiligen Lanze
Spear of Destiny
Réžia:
Florian BaxmeyerScenár:
Derek MeisterKamera:
Peter Joachim KrauseHrajú:
Kai Wiesinger, Bettina Zimmermann, Fabian Busch, Sonja Gerhardt, Rudolf Martin, Jürgen Prochnow, Manfred Böll, Enrica Gera, Werner Kalb, Jan FeilObsahy(3)
Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (82)
20% - Německá národní verze Šifry mistra Leonarda, kde univerzální génius Leonardo da Vinci byl nahrazen univerzálním géniem Johanem Wolfgangem Goethem. O ději se nemá cenu rozepisovat, protože to je celé od začátku až do konce nesmysl. Díval jsem se na to jenom proto, že mě zajímaly ty hádanky. Zatímco Šifra se bere úplně vážně, zde byl zřetelný určitý ironický nadhled, ale spíš než zábavně to působilo trapně. Holt, německý smysl pro „humor“. Na druhou stranu, u Šifry jsem dvakrát usnul, tohle jsem dokoukal do konce. ()
Totální slátanina plná nelogičností a opisující z kdečeho, ale když člověk vypne mozek, přestane se ptát proč a trochu přistoupí na jejich hru, je to celkem zábavné. Pravda, na filmu se mi spíš než nějaký příběh líbilo ono křížem krážem Německem a mám pocit, že si to Němci natočili hlavně proto, aby dokázali světu, že ta jejich země je taky hezká. Jako turistické PR působí perfektně a pár těch za hlavu přitažených záhad je jako bonus. ()
Snaha o napodobení Indiho, ale takovou blbou a odpuzující formou, až to není možný. Místama jsme se zasmál, ale to bylo spíše v rámci totálně nelogických scén, nějaké vtipné momenty sami o sobě jsem nepostřehl. Fakt nechápu, jak to mohl takhle někdo zrežírovat, ale tak na německý TV film je to asi dostačující, němčouri mají dost odlišný vkus. Hvězda za to minimum hlavolamových nápadů, který jsem jinde neviděl. ()
Říšskej Indy, říznutej Fräulein Croft - no proč ne?! Na němckou produkci to vlastně nebylo až tak zlý. Jasně, "krade" to odkud se dá, ty zauberácký xichty se neschovaj ani pod tunou makeupu ani v tom nejtemnějším sklepení (baví mě, jak se němci pořád tak strašně zoufale znaží vypadat, chovat i působit "americky" :-)), ale nakonec to vlastně byla i celkem prdel! Potěšil Prochnow (ve své nejklasičtější roli). ()
Je zábavný sledovat jak se němci snaží uplácat cosi, ale když ono to zoufale nefunguje. Určitá naivita a brakovitost, která je u Indyho zábavná, je tady jen trapná, herci nehrají (ne žeby měli co hrát), scénář je vyloženě blbej a krade kde může. A tak jediné pozitivum, které mi tento podařený kousek přinesl, je poznání, že v Německu mají pěkně a stálo by za to se tam někdy mrknout. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (2)
- Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)
Reklama