Reklama

Reklama

Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (82)

Skuby47 

všetky recenzie používateľa

Tak tohle se německým tvůrcům moc nepovedlo. To už natočili jiní a mnohem líp. Nejedná se o nic objevného v daném žánru, protože to nemá šmrnc snímků typu Indiana Jonese, Lovců pokladů, Flynna Carsena, Lary Croft či Šifry mistra Leonarda, z nichž byl příběh poskládán, takže o originalitě nelze hovořit. I po stránce kvality byly podobné americké filmy mnohem dokonalejší a nápaditější. To bych srovnávala nesrovnatelné. Postrádalo to dávku napětí, která k těmto filmům patří o vtipu či humoru nemluvě. Ani hlavní hrdinové mi k srdci nepřirostli. Kladně bych hodnotila přírodní lokace v nichž se natáčelo a fakt, že jsem si v klidu odcházela od televize uvařit čaj a vyřídit telefony, aniž by mi něco podstatného uniklo. ()

Franta 

všetky recenzie používateľa

Že by se jednalo o konkurenci Indiana Jonese? Rozhodně ne! Film pokulhává na kvalitě snad ve všem, co se dá zohlednit, jako jsou herecké výkony, kulisy, kamera, efekty a spousta dalších. Opravdu jsem se snažil film pochopit a užít si ho, bohužel to prostě nejde. Dávám dvě hvězdy, abych měl místo na zhodnocení ještě horších výtvorů něž je tento. ()

Reklama

Haymar 

všetky recenzie používateľa

Říšskej Indy, říznutej Fräulein Croft - no proč ne?! Na němckou produkci to vlastně nebylo až tak zlý. Jasně, "krade" to odkud se dá, ty zauberácký xichty se neschovaj ani pod tunou makeupu ani v tom nejtemnějším sklepení (baví mě, jak se němci pořád tak strašně zoufale znaží vypadat, chovat i působit "americky" :-)), ale nakonec to vlastně byla i celkem prdel! Potěšil Prochnow (ve své nejklasičtější roli). ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Kvalit Šifry Karla Velikého to už sice nedosahuje, Sadlera navíc vystřídal Wiesinger, jemuž chybí ona zasmušilost a jisté charisma Sadlera, vlastně vypadá spíše jako pokoutní prodavač pojistek, než dobrodruh, ale tak budiž. Otravná dcera zůstala, Justus naštěstí není za úplného hlupáka. Příběh jede v původním mustru a odhaluje další zajímavá místa německé historie. Ke kladům patří účast Jürgena Prochnowa a sem tam skutečně napínavé nebo zábavné scény (přece jen ta svatba v bavorském stylu měla něco do sebe). Bettina působí velmi sexy a má tu jednu částečně svlékací scénu, takže i to potěší. Vadí mi ale určité prostoje, zbytečná vata, kvůli níž je snímek zbytečně natažen a stopáž mohla být kratší. A pak mi vadí všechna ta nesmyslná vodítka - jak dostal Goethe do lebky stroj, aniž by lebku rozřezal? Jak dostal Goethe do Wallhaly vodítko, když stavba byla dokončena 12 let po Goetheho smrti? A ty prostory pod Magdeburskou bránou fakt při stavbě metra nebyly nikým odhaleny? Ale no tak. Být ta vodítka a celkové vyznění více uvěřitelnější, a mít to více vtípků (ne, že by nebyly, ale občas to žel už působí jako vaření z vody), asi bych hodnotil víc. Mimochodem, jak skončila ta chladnokrevná vymakaná zabijácká mrcha? Ta rána svícnem ji myslím neodrovnala navždy. A ostatně - i ten příběh za samotným kopím a dědictvím rodu mohl být daleko hlouběji a zajímavěji propracovaný. Takže jen průměr. Ale oproti třetímu dílu pořád ještě super. ()

Zazie 

všetky recenzie používateľa

Totální slátanina plná nelogičností a opisující z kdečeho, ale když člověk vypne mozek, přestane se ptát proč a trochu přistoupí na jejich hru, je to celkem zábavné. Pravda, na filmu se mi spíš než nějaký příběh líbilo ono křížem krážem Německem a mám pocit, že si to Němci natočili hlavně proto, aby dokázali světu, že ta jejich země je taky hezká. Jako turistické PR působí perfektně a pár těch za hlavu přitažených záhad je jako bonus. ()

Galéria (22)

Zaujímavosti (2)

  • Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)

Reklama

Reklama