Honba za Kopijou osudu

20% - Německá národní verze Šifry mistra Leonarda, kde univerzální génius Leonardo da Vinci byl nahrazen univerzálním géniem Johanem Wolfgangem Goethem. O ději se nemá cenu rozepisovat, protože to je celé od začátku až do konce nesmysl. Díval jsem se na to jenom proto, že mě zajímaly ty hádanky. Zatímco Šifra se bere úplně vážně, zde byl zřetelný určitý ironický nadhled, ale spíš než zábavně to působilo trapně. Holt, německý smysl pro „humor“. Na druhou stranu, u Šifry jsem dvakrát usnul, tohle jsem dokoukal do konce. (19.07.2012)

Kvalit Šifry Karla Velikého to už sice nedosahuje, Sadlera navíc vystřídal Wiesinger, jemuž chybí ona zasmušilost a jisté charisma Sadlera, vlastně vypadá spíše jako pokoutní prodavač pojistek, než dobrodruh, ale tak budiž. Otravná dcera zůstala, Justus naštěstí není za úplného hlupáka. Příběh jede v původním mustru a odhaluje další zajímavá místa německé historie. Ke kladům patří účast Jürgena Prochnowa a sem tam skutečně napínavé nebo zábavné scény (přece jen ta svatba v bavorském stylu měla něco do sebe). Bettina působí velmi sexy a má tu jednu částečně svlékací scénu, takže i to potěší. Vadí mi ale určité prostoje, zbytečná vata, kvůli níž je snímek zbytečně natažen a stopáž mohla být kratší. A pak mi vadí všechna ta nesmyslná vodítka - jak dostal Goethe do lebky stroj, aniž by lebku rozřezal? Jak dostal Goethe do Wallhaly vodítko, když stavba byla dokončena 12 let po Goetheho smrti? A ty prostory pod Magdeburskou bránou fakt při stavbě metra nebyly nikým odhaleny? Ale no tak. Být ta vodítka a celkové vyznění více uvěřitelnější, a mít to více vtípků (ne, že by nebyly, ale občas to žel už působí jako vaření z vody), asi bych hodnotil víc. Mimochodem, jak skončila ta chladnokrevná vymakaná zabijácká mrcha? Ta rána svícnem ji myslím neodrovnala navždy. A ostatně - i ten příběh za samotným kopím a dědictvím rodu mohl být daleko hlouběji a zajímavěji propracovaný. Takže jen průměr. Ale oproti třetímu dílu pořád ještě super. (02.04.2018)

Kopí osudu, léta ukrývané z důvodu své velké moci, se stává hlavní cílem dobrodružné výpravy v tomto snímku. Důmyslně nedůmyslné skrýše a hádanky, se střídají s komičností scén jako nechtěná účast na místní svatbě, kde jsou hlavní hrdinové dokonce oblečeni klasicky "bavorsky". Holt musíme vidět odkud v tomto snímku vítr vane. Indiana Jones to samozřejmě není, ale zkouknout se to dá. Je to stále ve stylu předchozího německého snímku ŠIFRA KARLA VELIKÉHO, ve kterém se mimo jiné rovněž objevili Fabian Busch i Bettina Zimmermann. Ta je mimochodem na tom večírku v těch červených šatech opravdu k "nakousnutí". (24.07.2011)

Přesně jak napsala Zazie. Opravdu film i na mne působil, že jeho hlavním posláním je turistické PR a rovnou se přiznám, že něktré věci mě opravdu překvapily (např. chrám). Jinak hledání artefaktu je zmatené se spoustou nelogičností, hlavní hrdinové jsou hloupý jak bota, ale vždy se k potřebnému nějak prokoušou (jak ve filmu řekl jeden z pseudo záporáků "nahradí to vytrvalostí".) Je to jednoduše německý dobrodružný film, takže i podle tohoto ukazatele můžete usoudit, zda tuto výpravu absolvujete či nikoliv. (17.07.2012)

Německá obdoba Indiana Jonese (včetně několika scén, které jsou věrnou adaptací z Poslední křížové výpravy), který tak jako jeho americký předobraz umí kde co, akorát v současnosti. Takhle by to neznělo ještě úplně špatně, ale to provedení je otřesné. Člověk se také dozví, že experti jsou na houby (doslova: "odborníci, co ti vědí") a že již Alexander Veliký a Cézar používali k dosažení vítězství Longinovo kopí a další zajímavé zhůvěřilosti. Jediné co na snímku bylo trochu zajímavé, byl vizální průlet po německých památkách (z nichž v tomto případě, prakticky všechny obsahují tajné místnosti, laboratoře, chrámy, apod.). Nicméně ani to však nestačí ani na tu jednu jedinou hvězdu. (01.10.2013)