Peter and Pavla
Black Peter
Réžia:
Miloš FormanKamera:
Jan NěmečekHudba:
Jiří ŠlitrHrajú:
Ladislav Jakim, Pavla Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt, Pavel Sedláček, Zdeněk Kulhánek, František Kosina, Josef Koza, Božena Matušková (viac)Obsahy(1)
Prenikavá psychologická a sociologická generačná štúdia s komediálnym nadhľadom a porozumením pre svet otcov i synov onej doby je mozaikou drobných, zdanlivo bezvýznamných udalostí v živote 16-ročného učňa. Tvorcovia sa celkom podriadili naturelu protagonistov (excelujú tu kapelník kolínskej dychovky Jan Vostrčil, známy z viacerých vynikajúcich filmov, a poslucháč DAMU Vl. Pucholt), dialógy tak vyvolávajú dojem magnetofónového záznamu autentických rozhovorov. Dobromyseľné kázanie pedantského otca vyznieva ako reťaz zúfalo neúčinných fráz, ktoré namiesto dôvery vytvárajú vákuum vzájomného nepochopenia. Scény s Petrom, Pavlou a oboma murárskymi učňami majú charakter ľúbezných ilustrácií pubertálnych neistôt a exhibícií. Nezabudnuteľný je detinský spor okolo pozdravu Ahój! Kresba života malého českého človeka v jeho uzavretom svete, film o dvojakej morálke (Petr nastúpi do samoobsluhy ako predavač, aby sa od vedúceho dozvedel, že jeho hlavnou úlohou bude strážiť zákazníkov), zábavná metafora o úskaliach vstupu do života, ale aj spoločenská alegória. Prvý veľký Formanov film sa vyznačuje uvoľnenosťou a ľahkosťou. Kultúra obrazu a vyjadrovacia úspornosť sa markantne prejavujú napr. v kľúčovej sekvencii sobotňajšej tancovačky, v ktorej sa niekoľko dejových epizód preplieta s dokumentárne ladenými pohľadmi, dokresľujúcimi atmosféru zábavy a typológiu postáv (doba módy twistu a semaforských pesničiek). Mimochodom, kuchyňa a tanečná sála sú dve prostredia, príznačné pre Formanove české filmy vôbec. Film autenticky zobrazuje hľadanie sa mladých ľudí a generačné odcudzenie, odhaľuje v podtexte poklesnutosť pomerov poznačených provinčnosťou a frázovitosťou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (400)
Černého Petra, spoločne s Láskami a Panenkou považujem za tri vrcholy českého obdobia Miloša Formana. Nie je asi najlepší, ale určite mi je generačne najbližší, veď Ladislav Jakim bol odo mňa o rok starší a Pavla Martínková o dva roky mladšia. A vo Vladimírovi Pucholtovi vidím viac podobnosti so mnou, než mi je to milé. Takže nemôžem byť k tomuto filmu zlý, aj keby som chcel. Je to dokument o dobe, ľuďoch, stereotypoch a bezvýchodiskovitosti. Dnes som si v tanečnej epizóde všimol aj dievčinu, ktorá v Konkurze narobila taký príjemný rozruch svojim Kapitánom. Plný počet hviezdičiek nemôžem dať, aj keď mám Černého Petra rád, pretože v niektorých momentoch strácal na tempe. ()
Pro mě osobně je "Černý Petr" srovnatelný s pozdějším Formanovým filmem "Hoří, má panenko" (nikoli tematicky, ale spíše atmosférou). Ve snímku se zrcadlí jak problémy dospívajícího chlapce, tak jeho vztah s otcem, který není vždy tak růžový. Film je na mnoha místech velice humorný a úsměvný - viz scény s Vladimírem Pucholtem, nebo scény z obchodu - což vyvažuje dramatickou linii. Místy mě trochu rušily až příliš reálné (možná i improvizované) scény, které sice k filmu neodmyslitelně patří, jsou charakteristické pro Formanovy české filmy, ale já osobně jsem zvyklý na jiný herecký projev, čímž ale nechci říct, že by to dělalo škodu. Zkrátka typický a názorný příklad fimu české nové vlny, který stojí na scénkách z obyčejného života a "herectví" Jana Vostrčila, Vladimíra Pucholta a Ladislava Jakima. ()
Takhle se začal tvořit československý filmový zázrak 60. let. Samí neherci, samé geniální hlášky a scény jako ze života. Miloš Forman prokázal svou genialitu, když hercům řekl doslova dialogy, ale scénář neukázal. Prostě chtěl, aby vše říkali vlastními slovy a tím docílil autentičnosti. Ladislav Jakim, Jan Vostrčil či Vladimír Pucholt si tak zajistili nesmrtelnost. "Ahoooj" "Hoj" Ano, je to o hovně, a je to geniální. ()
Je úžasné, jak efektivní mladý, napůl debutující, Miloš Forman byl, s takovým málem udělat tak celistvý a dospělý film. Začátek stále ještě dosti ponurých 60. let, v nichž doznívá bezčasí předešlé dekády a generace otců (otec Petrův - vedoucí samoobsluhy - zednický mistr) vnitřně zdevastovaná válkou a padesátými léty, která v ryze patriarchálním rozpoložení společnosti (fascinující promluvy Jana Vostrčila o funkci žen ve společnosti a obchodě) vytváří svou chladnou a neempatickou dominancí značnou generační propast, zpoza níž vše odcizeně sleduje generace nová, generace, jež se nudí a chce se především bavit. Forman si všímá především jazykové roviny (fráze zaplevelující jazyk) a malosti a provinčnosti českého člověka, stejně jako pocitu jiného plynutí času tehdejších mladých. Jeho film stojí někde na pomezí dokumentárního a hraného, klíčové je rozvíjení poetiky trapnosti a reflektování společenských rolí... Skvělí jsou formanovští naturščici (jimž vévodí Jan Vostrčil coby nejvýraznější hrající neherec) a těch několik již legendárních scén (zvláště ,,Ahooooj! ... Hoj..."). Takhle se kdysi iniciovala Česká nová vlna... ()
Prvně jsem viděl tenhle film nezatížený jakoukoli informací o době jeho vzniku, kdo napsal scenář, kdo to natočil atd. To je nejlepší stav člověka, který se zajímá o příběhy lidí, má na háku co je to film či kniha, a film mě většinou nudil, jen tři, čtyři scény mě zaujaly. A tak je tomu pro mě dodnes. ()
Galéria (9)
Fotka © Malavida
Zaujímavosti (36)
- Miloš Forman, veliký příznivec grotesek z němé éry, si později v souvislosti s tímto filmem zapřemítal nad principem gagů, které "mají své pevné zákony. Je mnoho způsobů, jak se pokusit rozesmát lidi gagem. Důležitý je moment překvapení. Hned na začátku vedoucí samoobsluhy Petrovi přikáže, aby hlídal zboží. Věděl jsem, že tím vzbudím v divákovi zvědavost, jestli tenhle očividně nesmělý učeň někoho chytne, nebo neobstojí. A k tomu posloužil gag, kdy dojde k mýlce, protože divák si je jistý, že Petr běží za zlodějem, a teprve až ho mine, se ukáže, že se jedná o omyl." (NIRO)
- Jana Vostrčila (Petrov otec) objavil Ivan Passer, ktorý šiel hľadať kapelmajstra pre film Kdyby ty muziky nebyly (1963), lenže si nejako poplietol skúšobne a videl inú kapelu. Kapelník sa mu tak zapáčil, že Formanovi povedal: „To nie je človek, ale sopka človečenstva." (Raccoon.city)
- Film měl velmi omezený rozpočet, a údajně proto Miloš Forman obsadil do hlavních rolí neherce. Tím ovšem definoval poetiku své rané, ale i pozdější tvorby, kdy často sázel na neokoukané a více méně neznámé herce. Jedinou výjimkou byl Vladimír Pucholt (Čenda), který v té době studoval 4. ročník pražské divadelní akademie. (Kubrickon)
Súvisiace novinky
Miloš Forman 1932 - 2018
Včera ve věku 86 let zemřel režisér, scenárista a pedagog Miloš Forman. Držitel dvou Oskarů, tří Zlatých glóbů a celé řady dalších mezinárodních cen vyrůstal jako sirotek u příbuzných v Náchodě. V… (viac)
Reklama