Pach krvi 4: Krvavý počiatok

To teda ani pro mě není extrémní násilí, brutalita, gore, krev a podobně, všechno ... Přece jen tohle je kravina mezi kravinami. Vykrádačka snad úplně všeho možného, v hrozném prostředí, s příšernými postavami, které se chovají fakt nebetyčně blbě atd. To by ale nevadilo, kdyby se ten film nebral tak vážně!! Nebo nebere?! Já jsem to nepoznal ... Nejdřív se bere vážně, ale pak mi to připomínalo slasherovské parodie 80. let. Jako násilí zde jde do extrému, ale vůbec se sem nehodí, je to jak pěst na oko. Je totálně zbytečné, samoúčelné až trapné. A když už to tak připadalo mě, tak už je to asi fakt extrém ... Od půlky jsem jen kroutil hlavou nepochopením, zda je ten horor tak debilní, nebo jsem debil už i já ... Kdo ví ...?? :-)) (jen pro silné žaludky) (22.10.2011)

Začátek filmu skvělý, pak se to zvrtlo v lesbo erotiku a nudný mejdan. Konečně se zase objevila degenerovaná rodina kanibalů. A začaly vraždy. A to dost brutální vraždy. Společné masové fondue ze živé oběti mne fakt pobavilo. :-) Škoda, že se film neodehrával v lese. Přece jen různé pasti, nahánění obětí v lese a zoufalý křik je lepší atmosféra pro horror, než nějaká psychiatrická klinika. Ale i tak jsem se pobavil. 70% A doufám, že bude Wrong Turn 5! (22.10.2011)

Už podruhé se mé zvrhlé nízké pudy nechaly zlákat Verbalovým komentářem k filmu, který se nachází zcela mimo můj obzor. A v obou případech se s plenkovým guru shoduji v hodnocení. Poprvé to byl kulturní šok a pět hvězdiček pro Studenou rybu, nyní jedna chudinka pro kravinu tak nehoráznou, že snad musí odbourat i fanoušky žánru. Moje hvězdička je ale zářivější než Verbalova. Zde jsou důvody (se spoilery): Především celý úvod filmu, který, odhlédnu-li od vší už zde vládnoucí stupidity, trapného dialogu a bezostyšně upřímné prvoplánovosti, je vcelku dosti působivě vystavěn. Lidské zrůdy v medicínském kriminále, osvobození, vzpoura podlidskosti, chaos, rozvrat, revoluce, tanec svobody, při němž náhle nevím, s kým jako člověk sympatizovat (motiv, s nímž pracuje Švankmajer v Šílení). K tomu oblíbené klišé v postavě krásné doktorky, která se chce nebožákům věnovat, klišé, se kterým revoluce naloží podle svého a doktorka, podrobena sama léčbě, elegantně odchází ze scény dřív, než si stačila vyžádat jejich karty (její poslední souvislá věta: „mohu vám pomoci!“). Se satrapou sanatoria je naloženo anticko-orientálním způsobem hodným jeho postavení. A teprve po těchto událostech titulky oznamují, že začíná film. Bezprostředně následuje („po 27 letech“) příjemná pornoscéna hezkých mladých lidí, která ve své uzavřenosti vyvolává dojem, že po oněch 27 letech konečně zvítězil komunismus, lidstvo se věnuje užitečným činnostem a všechno patří všem. Ale už ve chvíli, kdy kamarádka otevře dveře a rozvine se dialog, začíná to jít s celým filmem z velmi strmého kopce, kterýžto směr se už nezmění. Během toho dlouhého sešupu ještě mělo nějakou váhu: když parta vjíždí do sálu na invalidních vozících, čímž dochází k nereflektovanému „sblížení“ obou společenských poddruhů; vůbec, dokud nedojde ke střetu, je zajímavé dívat se na tu dvojpólovost; dále chytání se stébla „třeba se o něco řízl“; potom hezké finále křehké blondýnky, jakož i odkopnutí její hlavy jejím chlapcem při zděšeném úprku; podobenství politické situace západní civilizace, když ve chvíli, kdy žrouti uřezávají z živého člověka kusy masa, skupina dává hlasovat. No a vynikající poslední minuta blbého filmu: klišé klišé klišé šmik!, let vzduchem, náklaďák. A divák ví, že někde v lese sedí pod stromem nejlepší lyžařka. Co se mi ale z celého filmu líbilo nejvíc, je pohyb, s nímž jeden ze z cely se dostavších virginských bratrů udeří do červeného tlačítka otvírajícího všechny cely. Jaká pomalost bezstarostné moci, jaká nespěchavost, s níž celá trojice s obdivuhodnou samozřejmostí dospěje od vlastního osvobození k tomuto historickému okamžiku. Jaké suverénní gesto jakoby mimochodem provedeného jediného úkonu ruky kráčejícího! (06.11.2011)

Kvantita pitomostí je tu tak extrémní, že je prakticky nemožné brát Wrong Turn 4 vážně. Bohužel se zdá, že to Declan O'Brien a spol. vážně mysleli, z čehož vyplývá, že je tahle báchorka jedním z nejhorších slasherů všech dob. Parta debilů neustále souloží, okamžitě se ztrácí, cestu domů hledá přes vzdálený horský masiv a když už se bez rozpaků vláme do jakéhosi baráku, udělá si tradiční mejdan. Klučina vulgárně huláká na neznámou postavu, ačkoliv se vloupal do cizí budovy a nenapadne ho, že třeba huláká na správce/majitele objektu. Všichni permanentně ječí a běhají, nicméně v kritické chvíli během pěti sekund vymyslí dokonalý akční plán. Maník, hlídající tři KONEČNĚ polapené mutanty, okamžitě usne. Zřejmě rezignoval, protože jeho parta krátce předtím spustila moralistickou ódu na téma "nejsme přece jako oni!" Poslední dvě přeživší se samy dekapitují, čímž podtrhávají mou myšlenku, že jde o imbecilní počin plný imbecilních kreténů. Odpustil bych mnohé, ale ona v tom vážně není ani špetka nadhledu. Digitální gore také sráží body. (27.06.2012)

Po trojce přichází lepší, stylovější, krvavější pokračování, které ukazuje začátky vyvádění jedné milé rodiny. Gore pěkné, atmosféra dobrá. Nelogické chování přehlížím. To je snad v každém filmu. Verdikt ? Koukatelné pokračování hororové série, kde je pěkné gore, stylové mordy a potkáme zde i pěkné herečky, ale zase nepřínaší nic nového. Jako jednohubka na nedělní večer dobré. (15.01.2012)