Prežijú len milenci

,,LÁSKA, TO NENÍ JEN BLÁZEN LET, I KDYŽ KRÁSU RŮŽOVÝCH RTŮ A LÍC PODETNE KOSA DNŮ, LÁSKA, TA NEMÍJÍ JAK MÍJIVÝ BĚH ČASU, TA VŠECHNO PŘETRVÁ A JDE AŽ DO HROBU. A JESTLI JE TO BLUD, JEJŽ BYCH SÁM DOSVĚDČOVAL, PAK NIKDY NEPSAL JSEM A NIKDO NEMILOVAL!“… /// Adam a Eva. On sebevražednej romantik, ona obdivovatelka přírody a tance. A oba měli v lásce štěstí… Osamělost upírskýho rockera, v dramatický romanci s artovejma ambicema a podmanivou atmosférou Jarmuschových filmů. Vzpomínky napříč staletími, tajemně smyslně bílá Tilda Swinton, proplítání se kvantovou teorií a projížďky opuštěným Detroitem. Zvláštní film, lavírující mezi tenkou hranicí nudy a zajímavosti, na jehož konci převládne pocit, že jsem byl svědkem něčeho zvláštního. Z toho usuzuju, že asi tak ¾ vostatních lidí, se u toho unudí xsmrti! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že s Tomem Hiddlestonem by se dal vypálit nejen Asgard, ale i jont. 2.) Hledám upíry, co poslouchaj zvláštní muziku. 3.) Thx za titule ,,devotchka“ a ,,unchained“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (29.03.2014)

Jarmuschovo upírské blues stojí na náladě, hereckých výkonech ústředního páru a opět výborné hudbě (ostatně White Hills mu ve filmu i hrají sami sebe naživo). Tempo je konstantně pomalé, což spolu s hypnotizující hudbou vede diváka k tomu, aby se buď naladil na stejnou vlnu, nebo to radši rovnou vzdal. Tilda Swinton i Tom Hiddleston byli pro hlavní role perfektní volbou, Mia Wasikowska tu je od toho, aby veškerou idylu velmi rychle zničila, a John Hurt ve vedlejší roli potěšil. (01.09.2016)

Môj vzťah s Jarmuschom je veľmi dynamický, nestabilný a perspektívne nikdy vopred nevieme, ako to bude ďalej fungovať. Po neuspokojivom Limits of Control prišla ďalšia šanca, v ktorej sa podarilo presvedčiť ma, že znova sme tam, kde sme boli- v rovine uspokojujúcej filmárčiny. Môj emocionálny vklad do tohto filmu bol skutočne maximálny - získal si ma hudobne, vizuálne, komplexne umelecky. Bizarné upírie postavičky, každý záber vycibrený a stopáž na dve hodiny. Vopred som neverila, že to napíšem...aj keď sa tam celý čas vlastne nič extra nedialo, mňa to tak neskutočne bavilo. Umelecká atraktivita na výbornú. (12.05.2014)

Podstata hudby je jenom jedna. Král nezávislého filmu (a nově i garážového noise rocku) je zpět a nezůstává nic dlužen své pověsti podivínského tvůrce. Prazvláštní upírská romance vyvolává ducha dekadentního konce/přelomu století, zároveň ale rezonuje reflexí přemítavého hloubání nad příčinami současné transformace (= kolapsu) naší civilizace. Možná už je tu západní civilizace prostě moc dlouho, vyžili jsme se, znudili dostatkem, možnostmi, nadbytkem takřka všeho, všech zdrojů, příležitostí, stejně jako dlouhověcí upírští hrdinové Jarmuschova filmu. Jedna z nejpodivnějších reflexí ekonomické krize, která zvlášť Ameriku zasáhla hodně silně a razantně ji změnila, čehož pomníkem je právě vylidněný Detroit, kolébka a symbol americké ekonomiky. Jarmuschův nápad zasadit část upírské romance zrovna do zbankrotovaného města, v dnešní době skutečného města duchů, z něhož odešlo 60 % procent obyvatelstva, přestala fungovat veřejná správa, policie a další nezbytné složky a vše jen proto, že Detroit byl srdcem automobilového průmyslu, který ekonomická krize v USA zasáhla přímo fatálně. Filmové reakce na realitu apokalyptických vizí (vytěžené fosilní zdroje, nedostatek vody v jižních státech USA atd.), především ale na tíživou ekonomickou krizi, kterou spustil právě cynismus, egoismus a přílišný individualismus finančních dravců = zombies. Ten film je v podstatě kritikou směřování lidstva. Kam to vlastně dnes kráčíme? A ptá se na to dnes ještě někdo? Vynikající je nápad stylizovat upíry coby jakési vyžilé rockové hvězdy někde z časů Woodstocku (v čemž cítím autobiografický prvek, Jarmusch se ve svém věku asi cítí podobně), kdy jediným důležitým momentem života bylo sehnat halucinogenní drogu, tedy motor, co by člověka nastartoval, což Jarmusch posunuje do upírské paralely droga - lidská krev. V dnešním světě je už ale vše pokaženo, tedy i krev. Jestli ještě před pár lety mělo smysl hledat hranice ovládání, tak dnes už je to vlastně jedno. Přežijí jen upírští milenci...když se vrátí ke kořenům...ke své (naší) animalitě... (26.02.2014)

Když jsem se dozvěděla, že vampírskému trendu podlehl i Jarmusch, trochu jsem se toho bála a očekávala jsem spíše něco jako parodii (v Jarmuschově stylu ovšem, podobně jako tomu bylo v Ghost Dogovi), nicméně Adam i Eva jsou sice upíry, ale zcela zapadají do Jarmuschova pomalu plynulého, leč atmosférického a podmanivého světa. On je hudební skladatel (parádní můzička) a ona vášnivý knihomol. A protože jsou vskutku z jiné doby (výborně to dokresluje také jejich vzájemný vztah a úcta k tomu druhému ve vyloženě středověkém hábitu, divže si vzájemně nevykají), jsou v současném světě výstřední, nezapadají do něj a vůbec vůči němu pociťují zášť (zejména Adam je outsider každým coulem). Snaží se na sebe neupozorňovat a v současnosti, kdy zájem o lidské bytosti jaksi upadá, nejedná-li se o celebrity, se jim to daří - hlavně mít peníze a klidné místo. To se nachází v Detroitu, opuštěném městě, které jaksi symbolizuje současný stav společnosti (město duchů). Na tom film ale nestojí, nosnou linkou jednoduchého příběhu jsou zejména promluvy postav, nespokojených a odmítajících konzumní společnost - a protože toho prožili za svůj dlouhý život opravdu hodně, jsou v současnosti skeptičtí a obávají se brzkého konce (snaží se stravovat nekontaminovanou krví, což není v současnosti tak lehké). // Ano, je to taková agitka, ovšem s nezaměnitelným rukopisem a s perfektní hudbou. A perfektními dialogy - a protože se baví zejména o hudbě a literatuře, zase jsem se zamilovala a pobavila. // Vampíři-intelektuálové projíždějí městem a projevují lítost nad jeho stavem, a to za doprovodu skvělé hudby. Není nad čím váhat, byla to láska na první, podmanivý pohled. (16.08.2014)