Prepadovka

Óda na nezlomitelného bojového ducha a kosti indonéských ranařů ve váhové kategorii Pet Shop od Mattela. Aneb jak si filmoví předáci v Jakartě řekli, že to těm thajským Tondům Jájům natřou, hezky "silat style". Nevím no, jakkoliv se musí nechat, že narozdíl od takového Tom Yum Goong se tu kdosi pokusil vytvořit cosi jako skutečný příběh (aby ho lidově řečeno zajebal pazúrom "takřka" bratrské sounáležitosti), tak i když je cosi skutečně pozoruhodného na dvaceti hitech nožem za pět sekund, po úvodním střelecko-fyzickém masakru jsem čekal něco onačejšího než přehlídku reálně nepřežitelných brutálních úderů, kopů a narážeček do štírka v černých hadrech. I bojové umění je potřeba umět dávkovat - takhle tvůrci vystříleli prach dost brzo, a do konce už jen zvyšovali laťku daleko předaleko za hranice směšnosti. Jedinou čestnou výjimku představuje emocionálně hutná špinavá bitka seržanta s Mad Dogem - u té jsem si říkal, že si sakra někdo spletl film, a že by to měl rozhodně dělat častěji. Jinak je to martial arts porno se všemi zmíněnými vadami i klady. Není v zásadě rozdíl mezi těmihle záležitostmi a třeba tanečními filmy jako Step Up - dějově a leckdy i herecky utrpení, technicky ovšem vynikající podívaná. Takže za ten lepší příběh desítka navrch proti Tom Yum Goong. To znamená 70%. PS: Opravdu by mě zajímalo jak se to může přihodit, že na opačných koncích světa se najednou urodí dva filmy s takhle moc stejnou "nosnou myšlenkou" jako Raid a Dredd, když údajně nikdo od nikoho neopisoval:) (22.04.2013)

Útok čirého fyzična, kterému nejvíc škodí jeho vlastní aura. Se značkou "akční podívaná roku" nebo dokonce desetiletí přichází zcela automaticky očekávání, že se z Raid vyklube něco víc než krvavá mlátička. Nevyklube a není to potřeba. V katalogu indonéských fatalit mi vařící adrenalin nejvíc stupňoval zdánlivě nenápadný, ale o to smrtonosnější Mad Dog Yayan Ruhian. Jeho hlavní představení, ve kterém se od gumových skoků, kliček a vývrtek postupně přechází ke sbírání posledního zbytku sil k co nejtvrdší ráně, doslova bere dech. (18.12.2014)

Krvavá rubačka, která dokonale naplňuje pojem akční bojovka. Zápletka je sice stejně jednoduchá jako myšlenkové pochody obyvatel Hotelu Paradise, drsní poliši musí vymlátit panelák zabijáckých magorů a tvrdě narazí, ale ono to stačí. Úchvatná choreografie, brutalitou se nešetří, krev cáká, dávkování bitek je učebnicové. Yayan Ruhian je mašina na zabíjení a Iko Uwais umí. Shinodův soundtrack sem skvěle sedl. (19.07.2012)

Chlapci z Raidu by vymlátili celý Hollywood! Naozaj pôsobí veľká vačšina amerických akčných filmov (aj prvý Expendables) oproti tomuto masakru ako rozprávky pre kojencov. 100 minút je tak natrieskaných akciou, že som ani nemal kedy ísť na záchod, dokonca sa to začalo celé bez zbytočných kecov a predstavovaní. 10 minút a už som musel odkladať chipsy aby som mohol poriadne vnímať ten rachot a dokonalú choreografiu bojov. Takto si predstavujem akčné filmy a u mňa sa to rozhodne radí k špičke žánru. Spokojnosť. (01.08.2012)

Skvelá akcia a skvelý obrovský činžiak, ale s pribúdajúcimi minútami to začne stagnovať, hrdinovia sa na seba i vinou rovnakých kostýmov dosť podobajú (a teda je ťažké niekomu z nich držať palce) a po stránke logiky počíňanie údajne špičkového policajného komanda nemá valnú úroveň (bezproblémová likvidácia tých, čo strážili vonku na ulici). Dvojka je oveľa lepšia. (05.02.2017)