Bojovník

Musím povedať, že Jake Gyllenhaal si vyberá veľmi dobré filmy. "Southpaw" je podľa mňa ďalším skvelým kúskom do jeho zbierky. Dokonca musím povedať, že sa mi tento film páčil aj viac, než januárové Creed . Film by som asi rozdelil na dve polovice. Prvá polka, kde Billy Hope príde o všetko, na čom mu záleží, a druhá polka, kde sa opätovne musí postaviť na nohy. Prvá časť je veľmi dobre zvládnutá a dozvieme sa veľa o jeho postave, no myslím si, že ešte viac ma to začalo brať, keď sa rozhodol získať späť to, o čo prišiel. Alebo aspoň to, čo mohol ešte získať späť. A vďaka tréningu od Foresta Whitakera sa mu podarí opätovne postaviť na nohy. A musím povedať, že boxerské scénky v tomto filme sú veľmi dobré. Veľmi dobré vyváženie akcie a drámy pre mňa robia tento film skutočne dobrou voľbou. Za mňa určite hovorím, čeknite si ho. Hodnotenie: A- (03.09.2016)

Mňa to bavilo, aj keď to bolo predvídateľné a sto krát videné. Na prvé pozretie fajn, ale na ďalšie ? Neviem, neviem. Jake Gyllenhaal sa síce opäť našiel, ale v tak obyčajnom a jasnom príbehu ma moc nebavil. Všetko sa zmenilo až keď prišiel na scénu Forest Whitaker. Začala ma baviť postupne meniaca sa hlavná postava a samotný príbeh, ale nejaké emócie, išli okolo mňa. Jediný, kto sa tu o ne postaral bol James Horner (nech mu je zem ľahká) zo svojím pianom. Ako celok fajn, celé to ale drží na chrbte hlavne Forest a práve jeho vzťah a trénovanie s hlavným hrdinom ma bavilo najviac. Inak mi akcie prišli celkom slabé, nezáživné, bez napätia, aj keď kamera potešila, ale všetko tu už bolo (kto videl, všetky diely Rockyho vie). Bojovník zobral sto krát videné a vyrazil do ringu v inom zložení, ktoré nie je strhujúce ako niektoré boxerské drámy (Rocky, Million Dollar Baby), ale ani moc nenudí. Obľúbený soudtrack: A Long Road Back. 80% - 4* (08.12.2015)

Je ťažké fandiť hrdinovi, ktorý v prvej polovici robí všetko preto, aby si vaše sympatie nezískal. Síce sa mu dejú nepríjemné veci, ale čo z toho, keď si za väčšinu vlastne môže sám. Lenže aj napriek tomu, že dejovo nejde o nič, čo by zásadne obohatilo tento žáner, si ma táto cesta za vykúpením nakoniec predsa len získala. Aj vďaka fantastickej kreácii Jaka Gyllenhaala, ku ktorému sa neskôr pridáva Forest Whitaker. V závere som cítil presne tie emócie, ktoré sa mali dostaviť a prípadné zaváhania sú nakoniec zabudnuté. (06.09.2015)

Sportovní filmy vážně nejsou šálek mého čaje. Zatímco nad fotbalem a hokejem nezúčastněně filosofuji, že vlastně nevím, co z toho nenávidím víc (zpravidla to, co zrovna běží), u boxu mám jasno. Je to agresivní, eklhaftní a naprosto odporná odnož volnočasových aktivit. Bojovník je, až na jednu drobnost, (je cynické označit násilnou smrt - ups, spoiler, jedné z hlavních postav jako drobnost, ale co už) originální a nápaditý jako příběh v písmenkové polévce. Z bídy k bohatství, průšvih, ztráta prestiže, peněz, dosavadního života a dosavadních přátel, kolikrát jsme to tu už viděli? Člověk se skoro ptá - proč to je vždycky trenér v nějaké zaplivané hnusné tělocvičně, kde se i plíseň štítí bydlet a spíš jen zdrženlivě hostuje? Jsou tam chvíle, které měly být dojemné a nebyly (zmíněná smrt jedné z hlavních postav, kdy moje hlavní myšlenka byla - takže další hnusné nevkusné šperky už neuvidíme? uffff), jsou tam okamžiky, které jsem prakticky doslova čekala (a samozřejmě, že jsem i slzu uronila, což neznamená, že mi tyhle prvoplánově citově vyděračské věci nejdou bytostně proti srsti, brečící malé dítě, fakt hnus, rozbrečte mě monologem ke starému dubu, jako svého času Bondarčuk, a řeknu, že jste dobří), není tam rozjuchaný závěr, kterého jsem se bála. Jsem ráda, že s konečnou platností bylo odhaleno, že box je něco jako šachy. Je to srovnání, které se pro hlubokou filosofii jednoho a druhého dere na jazyk a nerozumím tomu, proč to není více zdůrazňováno. Pohlédněme pravdě, a Jakeovi Gyllenhaalovi, do očí, (nebo do toho jednoho, do kterého mu ve filmu pohlédnout jde, druhé prakticky nevidíme). Bojovník není žádný převrat, je to solidně odvedené řemeslo, které sem tam vykřeše malou jiskru emocí. Jake se mi víc líbil, když krotil horu, než když předváděl svou obranu spočívající v tom, že strkal hlavu soupeři do rány. Pokud jsem ale Warriorovi, což je nehorázně tupý film obsazený tupými ksichty, u nichž chápu soupeřovu snahu přeformovat to na něco jiného, třeba na karbanátky, dala hvězdy dvě, nebylo by fér Bojovníka hodnotit stejně, protože tady jsem hlavnímu hrdinovi nepřála smrt pomalou, strašlivou a krutou, ale kromě toho sportovního úspěchu, o který tu nakonec jde až v druhé řadě, jsem mu zcela upřímně přála, aby vyhrál ten zápas, který opravdu něco znamenal. (04.08.2015)

Gyllenhaal je super. Fakt jsem žral, když si nechal rozbíjet držku, aby se následně přepnul do berserkr módu a soupeře totálně zničil. Jenže pak to začne být podezřele dlouho smutné. Dcera, která ho celý film zbožňuje ho začne na povel scénáristy nesnášet a chovat se, jako fakt zlý dítě. Tvůrci jdou dokonce, tak daleko, že násilně přimíchají instantní zápletku o smrti malého černocha, z tělocvičny, kterého nám má být líto, když jsem ho předtím viděli asi minutu čistého času. Celé to směřuje k finálnímu fightu, na který jsem se moc těšil. A ten tvůrci odflákli. Totálně bez katarze a pocitu zadostiučinění. Což je průser. Chci říznou hudbu a zpomalený záběry na krvavý držky. Prostě kdyby si to ponechalo energii z úvodního zápasu bylo by to o mnoho lepší. (01.03.2016)