Cigán

Jistě, Romové by potřebovali pomocnou ruku „zvenčí“. Otázka je, zda-li do ní spíše nekousnou, než aby ji vlídně stiskli. Na takovou otázku Cigán poskytnout odpověď nedokáže. Snímek tak vyzní spíše naprázdno. Možná měl okleštit rádoby umělecké scény, které filmu nijak neprospívají. Spíše prohlubují onen patos, který z Cigána prýští od první minuty. Je zřejmé, že chtěl snímek Cigán vyvolat alespoň údiv nad tím, jak se žije Romům na Slovensku. Nelze ale údiv srovnávat se soucitem. Lítost nad jejich životem prostě pocítit nemůžete. Každý svého štěstí strůjce (víceméně), tudíž nelze očekávat, že si po zhlédnutí filmu sbalíme batůžky a pojedeme zachraňovat Romy ,jako by to byly na břeh vyvržené velryby. Přečtěte si celou recenzi. (13.07.2011)

Trefa do černého aneb Jak žijí cikáni. 1) Hodnota snímku není v lehce stylizovaném ději (dialogy s otcem - mulem nebo pobíhající pštrosi jdou maličko mimo) či v hereckých výkonech (výborné, i když amatérské). Hodnotu v mých očích tvoří reálie - skutečná vesnice, skuteční cikáni, kteří nehrají, jen předvádějí sami sebe i romština, která potěší a připomene, kolik sprostých výrazů jsme z ní přejali._____ 2) Filmaři na život v romské osadě nehledí tragicky, spíš posmutněle, nesoudí, jen se dívají. Jejich prostřednictvím pak i divák vidí, jak rozdílně vnímají skutečnost cikáni a gádžové a jak obtížně probíhá eventuální emancipace jednotlivce z rodových a zvykových pout, tím spíš, když mu gádžovská civilizace nabízí nedůvěru, pohrdání a úsměšky._____ 3) Nejčastější dotaz odpadových či jednohvězdičkových komentů zní: Co vlastně chce film říci? Odpovím za sebe. Mně film připomíná, že Romové jsou v pozici, kdy si neumí jako celek pomoci sami. Neuvědomují si smysl vzdělání a gádžovský svět vnímají jako nepřátelský. Občasná snaha o únik končí podobně jako ve filmu - z práce je vyhodí, lichváři je oberou a nakonec z pudu sebezáchovy a přežití přijmou ideologii, kterou tak výstižně definoval strýko Žigo._____ 4) Nejsou-li ovšem Romové schopni sami věci změnit, je to na nás, na gádžech. A tady je kámen úrazu. Málokdo připustí, že odpovědnost za stav v soužití s romskou populací má především stát jakožto představitel majoritní populace. My věci změnit můžeme, ale neděláme to. Romům nepomáháme, strkáme je do zvláštních škol, umožňujeme jim dělat jen ty nejhorší práce. Na druhé straně tolerujeme či přímo podporujeme příživnické organizace "bojující" za práva Romů a nesmyslně postavenými sociálními dávkami vychováváme další generace žebráků a nemakačenků. (21.04.2014)

Film o človeku, ktorý sa snaží si spraviť život lepším, ale bránia mu v tom iní a okolnosti, už v dnešnej dobe nie je ťažké spraviť. Záver beriem ako poukázanie na cigánsku mentalitu, kde sa väčšinou neodpúšťa a nasleduje pomsta. Rasistickí policajti, ktorí mali šikanovať, boli zrejme inšpiráciou zo skutočných udalostí, ktoré pobúrili verejnosť pred nejakým časom, ale nedali by sa zovšeobecňovať, nerobil by som z nich zovšeobecňovanie, takisto ten nepodarený vtip bola veľká trápnosť. Predstavy s mŕtvym otcom, všeobecne nejakým človekom sú zas známe z iných filmov, originalita v tom nebola. Taktiež som mal silný pocit, že mnohí herci boli predabovaní, nepôsobili totiž dôveryhodne, bolo to dosť silené, umelé a amatérske, to z toho priam sršalo. Jednou z mála vecí, ktorú oceňujem je názov filmu, aspoň tu zbytočne nešaškovali so slovnými hračkami a nenazvali to Róm. Tvrdý a zásadový farár, to bolo také slovenské, to bolo fajn, len zbytočne veľa vulgarizmov mi celý film znechutilo, zvlášť, keď boli zbytočné. Tento film nič nevyriešil, trocha poukázal na zlú situáciu Cigáňov, ale aj na to, že si za to môžu vlastne skôr sami, trocha na ich kultúru, ale inak to bola útrpná vec. To, že na Slovensku získal nejaké ocenenia, je len znakom bahna v ktorom sa naša filmová tvorba v súčasnosti brodí. (04.01.2013)

Ambice byly, leč zůstaly nenaplněny. Předkládaný příběh vlastně ani není příběhem jako takovým, ale pouhou snůškou nejzjevnějších, nejotřepanějších a téměř se chce říct i nejklišovitějších pravd o fungování na okraji společnosti a neschopnosti, i když touze se z okraje vymanit. Plus pohádka o dobru a z,lu a lásce, i když všechno končí nepohádkovsky špatně. Plus krapet té kusturickovsky laděné tancovačky... (06.08.2011)

Film vnímam ako snahu o pohľad do rómskej komunity, ktorý sa ani nesnaží byť pravdivý. Niečo pravdy sa pozbieralo, policajná šikana, čorky v Tescu alebo na stanici, ale psychologické pasáže mi pripadali len ako hra na umenie a vyzneli celkom nereálne. Účel filmu mi zostáva neznámy a o dlhý čas môže akurát deformovať nazeranie na komunitu, keď bude raz situácia iná. (13.04.2015)