Vianoce u Tiffanyho

Nesmírně neoriginální, naivní, plné černobílých postav s dost předvídatelným jednáním i dějem...a přes to všechno, nebo snad právě proto, moc hezké romantické pokoukání, jako stvořené pro vánoční prosinec, kdy se náporu podobných nekonfliktních a hřejivých báchorek vůbec nebráním. Koneckonců, na temné snímky, zaplněné komplikovanými, cynickými charaktery s černými myšlenkami, mám celý zbytek roku. Lepší trojka. (14.12.2013)

Ve svém žánru pro mě určitě jeden z nejlepších romantických filmů. Originální námět a dojemně okouzlující postavy Jane a Michaela. Alysse Milano v roli půvabné, vtipné a chytré Jane a Ericu Winterovi v roli kamaráda, ochránce, milence (s nádherně a nevinně rošťáckým úsměvem) to spolu harmonicky ladí. Plus pro Ivana Sergei v profilu hloupého namyšleného sobce bez příměsi jediné sympatické vlastnosti. Hercům se podařilo vtáhnout mě děje tak hezky, že jsem se ani vteřinku nenudila. Střídavě jsem se kochala pohledem na ústřední dvojici, smála se vtipných dialogům a vzápětí se nechala unést dojetím. Kvůli několika drobným nelogičnostem a podivným pravidlům "onoho" světa není důvod snižovat hodnocení. Naopak - je osvěžující vidět kvalitní romantický film/komedii, kde je křišťálově čistý děj a scény bez otravných skopičin a bláznivých událostí. PS: Nezapomínáme právě teď na naše dětské sny, touhy a sliby nám samým? I o tom je tento úžasný film. (05.07.2014)

Nečekaně okouzlující film, který je sice lehce předvídatelný, ale přesto svým způsobem originální. Ta atmosféra u Tiffanyho, Vánoce a láska..aaach! Nejde tomu odolat! V jednom měsící jsem se na něj musela podívat dvakrát. Má sice hodinu a půl, ale zdá se mi jakoby trval jen pár minut. Navíc dětské herecké obsazení bylo skvělé. Už ta první scéna mě dostala. Rozplývám se..4,5* a po druhém zhlédnutí se přikláním k 5*. Mooc příjemný film. (12.12.2011)

Drama? Ikdyž vlastně jo, když uteče desetileté slečně imaginární kamarád, nastoupí do výtahu a už se neobjeví, tak to muselo být pro ni jistě hodně dramatické. Proti popisu už tedy nic nemám. Námět je vcelku příjemný a originální, přestože se spousta věcí dala předvídat. I tu facku, kterou tomu nádhernému Majklovi na ulici vlepila, jsem čekala. Vlastně hlavně díky jemu jsem to nepřepla. Jak se ve filmu objeví takový charismatický sympaťák, tak jsem marná a můžu na něm oči nechat. Ty se taky sem tam zpotí. No do háje ... teď si uvědomuju, že se stávám přesně tím, čím jsem se zařekla, že se nikdy nestanu! Odloženou obstarožní dámou, vzlykající nad dramatickou romanťárnou s občasným pohledem na kanape, kde se ledabyle povaluje její bytný. Přesně takhle si připadám! (23.06.2014)

Na imaginárního přítele z dětství jsem byla docela zvědavá, neboť jsem kdysi prožívala něco podobného jako malá Jane Claremont - moji vymyšlení průvodci sice neměli lidskou podobu, ale na tom nesejde. Bohužel jsem se dočkala pouze názorné ukázky na téma jak rychle, nenápadně a pokud možno bezbolestně zabít vcelku originální nápad. Dějová linie otrocky kopíruje to nejprofláknutější základní schéma romantických komedií a nevyhýbá se žádnému klišé - zato hned v zárodku likviduje jakýkoli pokus o třeba jen drobnou inovaci zápletky. Pro mě osobně ovšem největší fiasko ztělesňuje sama hlavní hrdinka. To že je duchaplná, milá, vtipná a potažmo i krásná žena, pro kterou stojí za to přinést nějakou tu oběť ?!? Nemůžu si pomoct, ale mně připomínala spíš pragmatickou, usedlou starou pannu, která se snaží za každou cenu provdat ... pochopitelně jen a jen z opravdové lásky. Proti ostatním postavám prakticky nic zásadního nenamítám, jenom bych měla jednu takovou drobnou poznámku: Ono je velice snadné zamilovat se do imaginárního kamaráda, který kromě sympatického vzhledu vykazuje i všestrannou manuální zručnost, prakticky nic ho nevyvede z míry, je vždycky dobře naladěný a připravený naslouchat. Pravda - je trochu užvaněný, ale s přihlédnutím k jeho dosavadnímu "zaměstnání" to nelze dost dobře brát jako zápor. Myslím, že by neškodilo, kdyby alespoň v některém ohledu nebyl úplně dokonalý - a taky bych moc ráda věděla, kde vzal finanční prostředky na zvelebení obydlí objektu své náklonnosti. Abych to shrnula: Nedozvěděla jsem se nic překvapivého ani obzvlášť zábavného o našem reálném světě - a bohužel ani o imaginárním světě imaginárních přátel ... přitom finále v podstatě nemá logiku - pokud se v něm vyskytují nefunkční pravidla, která je možné beztrestně porušovat, kdykoli se komukoli zamane ... 2,5* (24.06.2014)