Súkromné neresti

Soukromé neřesti mi připoměly klasický britský vtip o venkovanovi, který přicestuje do Londýna a vidí pomník admirála Nelsona. "Kdo to je, dobrý muži?" - "To je ten, co udělal z Velké Británie to, čím je dnes." - "Mám pocit, že je strašně nespravedlivé vinit z úpadku monarchie jediného člověka." Tak i já jsem konečně poznal Howearda Sterna coby viníka, který stál na začátku úpadku kvalitní veřejnoprávní žurnalistiky, která měla za sebou v 70. letech díky odhalení řady korupčních afér a politických skandálů velké renomé a podporu. Od 80. let byla postupně nahrazována stále povrchnějším zábavným stylem, kdy se na první místo dostaly bulvární senzace a laciné vtípky. Samotný film je natočený s lehkostí, je náležitě zábavný a hlavní hrdina je v něm vyloženě sympatický - aby ne, když si ho taky sám investoval a příběh sepsal. Jak je to s jeho skutečnou povahou a do jaké míry např. odpovídá jeho image vzorného partnera a otce realitě, ví jen on sám. Celkový dojem: 80 %. (13.05.2011)

Vtipné představení sama sebe. A že toho stihnul tenhle chlapík hodně - stal se jedním z nejlépe placených rozhlasových moderátorů, kandidoval na guvernéra New Yorku za libertariány, napsal dva bestsellery. Popravdě, Sterna bych asi neposlouchal, to, čím zásobuje eter, je na můj vkus až příliš extrovertní. Nebo jsem sám, koho nezajímá, jak velké přirození má speaker a co s nim po večerech (nebo během vysílání, když už jsme u toho) dělá? Hudba je u něho trochu druhořadou záležitosti, ukázky toho, co pouští, je ale slušná rocková kvalita (Kinks, Ramones, Hendrix, uvidíme živě AC/DC v Central Parku). "Průměrný posluchač poslouchá rádio patnáct minut denně. Fanoušek Howarda Sterna hodinu dvacet. Jak to? Co na něm vidí? Obvyklá odpoved je: Jsem zvědavý, co bude dál. A co ti, co Sterna nenávidí? Ti ho v průměru poslouchají dvě hodiny a půl. Jak to? Obvyklá odpověd je: Jsem zvědavý, co bude dál" Doplněno 21.10.2017 Třetí shlédnutí a zvedám na pět, ten film má prostě šmrnc a nadhled, je zábavný přirozený. Dabing Jana Štastného výborně sedí. "Chodil jsem do rooseveltské střední. Plně integrovaná střední škola. 600 černochů a já." (26.07.2009)

Smršť hlášok a výborných vtipov, zabalených do životného príbehu moderátora, smejúceho sa konvenciám a spoločenským šablónam, ktorý sa bez výraznejšieho talentu alebo dobrého hlasu dokázal dostať na vrchol a možno ešte ďalej. Nuž, niekedy stačí chcieť, mať dôvtip a byť originálny a vyjde z toho obrovský úspech. A stačí na to nanose-... KUNDA!!! (26.07.2009)

Krásně oplzlý, pobuřující a děti děsící film. Kéž by takových bylo více. Howard Stern by se asi u nás neuživil, takové koule pustit ho do rádia by tady u nás žádny direktor rozhlasové stanice neměl. Ale i tady se ukazuje, že kdyby kolem sebe neměl své kolegy, které mu jdou na ruku, nedokázal by nic. A to je pro mě to nejdůležitější sdělení. (28.05.2012)

Před shlédnutím tohoto filmu jsem neměla tušení, že existuje někdo jako Howard Stern. Teď už to vím a po téměř dvou hodinách sledování jeho vlastnoručně napsaného životopisu, ve kterém hraje sám sebe, o něm nevím o moc víc. Problém je v tom, že jsem z filmu nedokázala poznat, jestli i tenhle film vzal jako jednu obrovskou srandu a nadsázku (já jsem ten hodný, všichni ostatní jsou zlí a nikdy bych neudělal nic špatného svoji ženě), nebo jestli to myslel vážně. Doufám a věřím v to první, nicméně asi se někde stala chyba, když to z filmu patrné nebylo. Těžko říct, komu to dávat za vinu, zřejmě její největší část leží na bedrech nezajímavé režisérky Betty Thomas. Mohla to být velká legrace (přestože Howardův styl humoru rozhodně není můj šálek kávy), ale zůstalo to na půli cesty, nijaké a nedotažené. (31.07.2011)