Súkromné neresti

Smysl filmu byl to aby lidi pochopili že Stern je normální chlapík s trochu netradičním smyslem pro humor kterej lidi nechápou. Nechápou a přesto měl v rádiu obrovskej úspěch s tou hromadou prasáren. Mně to naopak přijde vtipný dost ale zřejmě protože tu jeho situaci znám dost dobře z vlastní zkušenosti. "Už jste někdy pracoval s klobásou?" (12.06.2012)

Vzpomínám, jak se mi tenhle film dostal zhruba před deseti rokama poprvé do rukou a jak jsem z něj byla unešená. Jenže tehdá jsem ho měla za 30 kaček půjčený a vhska byla kódovaná, tudíž jsem si mohla o opětovném pouštění nechat jen zdát a kamarádům vyprávět, aneb než započal komiksový boom, byli našimi hrdiny obyčejní lidé, kteří se pro svůj sen nebáli jít proti proudu a nadutým (čti konzervativním) bossům. Lidé jako Larry Flint, Andy Kaufman, nebo právě Howard Stern. A tací stojí za pozornost i dnes, tudíž jsem se za Howardovými memoáry po letech poohlédla a musím konstatovat, že ačkoli už jsem nebyla tak unešená jako kdysi, pořád je to parádní jízda plná břitkého humoru, který potěší. (15.12.2011)

Filmařsky poměrně průměrný životopisný snímek, jehož vliv na diváka stojí a padá s otázkou, zda a jestli vás jméno Howard Stern nějak zasáhlo či ne. Za sebe říkám že jsem o něm měl jisté povědomí, ale spíše jen jako o jménu než abych někdy opravdu slyšel jeho rádiovou show. Některé vtípky byly celkem povedené, ale já celou dobu čekal na až se něco stane, něco přijde, až se to pořádně rozjede. A ono nic. Celá stopáž filmu působí jako příprava na něco co nepřijde. Ve výsledku mě tedy Stern a jeho osobní kult nijak neoslovil a to ani v negativním ani v pozitivním smyslu. Prostě prošel kolem. (30.07.2009)

Víte, kdy se vyléčí naše česká zemička a my se zase dostaneme na vysoký světový standard? Až češi pochopí, že pouze práce, kterou budu milovat, které si budu vážit, a kterou budu dělat z láskou a brát ji jako své poslání, je může osvobodit a přinášet radost nejen jim, ale celému okolí. Věřte, že lidé vycítí, když má někdo svoji práci rád. Jak to sem patří? Howard Stern je právě takový člověk - na povrchu drsný až vulgární, ale uvnitř přesvědčený, že posluchač je ten, který musí být spokojený v první řadě. Zároveň se mi líbila jeho solidarita z kolegy a jeho inteligence, z kterou řešil vzniklé problémy. Libilo se mi i to, že rodina pro něho byla svatá, i když část z jejího života musel odkrýt do svého vysílání. Nádherný, pravdivý film, který si na nic nehrál a nesnažil se z diváků dělat blbce, tak jak tomu bývá v posledních letech hodně často u jiných filmů. Pro mne jasných 5. (20.01.2010)

Sebestředná óda jednoho anarchisty rádiového éteru, který ve vlastní biografii hraje sám sebe. Nevadilo by to, právě naopak, šla by z toho vytěžit spousta vtipů, jenže ten film není vtipný ani za mák. Stern mluví sprostě, kloktá sperma a prdí do mikrofonu, ale jinak má vyřídilku plnou urážek, které mě nechávaly naprosto v klidu. Od momentu konfrontace s Paulem Giamattim sice zabliká jiskra naděje, protože se konečně střetnou dva rozdílné světy, ale režisérka totálně nestíhá a dál rutinně vrší scénky. Ale asi to tak ‚božský Howard‘ chtěl. Napětkrát dívaná nuda. (14.03.2010)