Na straně osm

"Johnny je občas slabší v taktice, ale silný ve strategii." Tak ho tu máme, Johnnyho. Už jsem viděl rychlý, silný i přesně střílející agenty a to přesně Johnny není. On je jinej. Výjimečnej. A hlavně sešlej. Měl jsem o něj trošku obavy, že ho na cestě za pravdou zdrží nějaký prostatický problémy, ale místo toho ho zdržoval jen nekonečnej pokec se syrskou roštěnkou. Jak jsem však bystře zjistil, tak v některejch pasážích mě to docela bavilo, takže se dalšímu konspiračnímu setkání s Johnnym u kopírky asi nebudu bránit. (19.06.2021)

Ač tento film není zrovna žádná Bondovka, je opravdu zručně natočený. Neboť, i když je to o kontrašpionáži, což jsou všeobecně nezáživné filmy, kupodivu se dá na to celkem dobře dívat bez touhy vypnout to v polovině. Dobří herci, samozřejmě trochu romantiky a lásky. 55%. Jsem zvědavá na další díl Johnny Worricker: Turks a Caicos. (26.05.2019)

Tuhle srajdu myslel někdo vážně? Bože! Nalákat mě na jména jako Rachel Weisz a Bill Nighy a pak mě chtít 99 minut mučit, tak to ne! Po 35 minutách jsem se bohudík osvobodil. Takhle nudnej a ukecanej film jsem dlouho neviděl. Člověk sice nečeká od všeho skvost, ale když po deseti minutách nedokáže soustředit pozornost na děj, protože krom několika bezduchejch keců se na obrazovce nic neděje, tak si řekne "snad se to rozjede". Bohužel nerozjede, pořád se to plouží ve svým nudným duchu. Herci z filmů jako MUMIE, UNDERWORLD nebo HARRY POTTER v agonii se zmítajícím pokusu na thriller, tomu říkám o fous vedle. Někdo dost přecenil svoje schopnosti....snad David Hare nehodlá v podobným stylu pokračovat...vlastně jak tak koukám, co natočil, tak by mohl raději přestat režírovat úplně ;) (01.01.2012)

Žádný "nadupadný" příběh, spíše komorní atmosféra (což jistě někomu bude dělat problémy). Je to jednoduché, ale má to něco do sebe - především se jedná o herecké představení. Bill Nighy je schopný utáhnout vše sám a ostatní mu skvěle sekundují. Uvěřitelný pohled na lidi v tajných službách, kteří nepoužívají zbraň (ani hořící motorky). (05.10.2011)

Obsaďte Billa Nightyho a můžete si být jisti, že každá scéna, ve které se objeví, bude působivá. Dokonce i ta, kdy ve které prostě jen prochází chodbou. Jeho nečitelný výraz v obličeji, doprovod klavírní hudby… dokonce i když pak zjistíte, že si jen šel vybrat poštovní schránku, úplně litovat nebudete. Jsem si jistý, že tvůrci přesně takto uvažovali. Když se tato v podstatě nadbytečná scéna objevila poprvé, říkal jsem si, že je to v pořádku a byla by chyba, kdyby této Nightyho stylovosti tvůrci nevyužili. Asi osmé opakování je však již důkazem odporné vypočítavosti autorů, kteří potřebují něčím vyplnit nudné pasáže. V tomto případě by se možná i dalo říct, že potřebovali vyplnit nudný film. (06.02.2012)