Réžia:
Miloš FormanKamera:
Haskell WexlerHudba:
Jack NitzscheHrajú:
Jack Nicholson, Louise Fletcher, William Redfield, Will Sampson, Brad Dourif, Sydney Lassick, Danny DeVito, Christopher Lloyd, William Duell (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Když svobodomyslný malý podvodníček Randle P. McMurphy (Jack Nicholson) přichází do státní psychiatrické nemocnice, jeho nakažlivý odpor k disciplíně otřese rutinou celého zařízení. On je jednou stranou nastávající války. Uhlazená, chladně monstrózní sestra Ratchedová (Louise Fletcher) druhou. V sázce je osud všech pacientů na oddělení... Tato elektrizující adaptace bestselleru Kena Keseyho získala všech pět hlavních Oscarů za rok 1975: Nejlepší film (produkce Saul Zaentz a Michael Douglas), herec (Nicholson), herečka (Fletcher), režisér (Miloš Forman) a adaptovaný scénář (Lawrence Hauben a Bo Goldman). Divoký, spalující film s vynikajícím hereckým obsazením, čítajícím mj. Brada Dourifa, Dannyho DeVita a debutujícího Christophera Lloyda, si je plně zaslouží. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 889)
Opravdu dobré a zajímavé dílko. Jacka Nicholsona moc nemusím, ale tady předvádí vynikající práci a jeho McMurphy je opravdu skvěle zahraný a stejně tak skvělý je i Will Sampson v roli mlčenlivého Náčelníka. Vůbec herecké výkony všech jsou obdivuhodné. Blázni jako vyšití :-). Louise Fletcherová je v roli diktátorské sestry opravdu zaškrceníhodná. Formanovo mistrovské dílo. ()
Trvalo mi hodně dlouho, než jsem se k tomuhle filmu dostala (za což se stydím), ale musím říct, že jsem nevěděla o co jsem celou tu dlouhou dobu přicházela. Přestože prostředí psychiatrické léčebny svádí filmaře k přehánění, tady je v rovnováze vše, od scénáře po fantastické herecké výkony. Tenhle film se těžko popisuje, ten se prostě musí vidět. ()
Začínám se stydět, jak dlouho mi trvalo, než jsem se k tomuhle filmu dostala. Jacka Nicholsona mám hodně ráda, filmy Miloše Formana jakbysmet, ale vracet se patnáct let před okamžik, než jsem se narodila, se mi nějakou dobu nechtělo a radši jsem sledovala novější filmy zahraniční kinematografie. Jenom skvělé umístění na CSFD mě přinutilo, zkusit si tenhle film někde sehnat. A dneska přiznávám, že nepodívat se na tohle by byla asi ta největší chyba filmového fanouška. Jack Nicholson ve svojí roli chlapíka poslaného do psychiatrické léčebny, ačkoliv sám blázen není, doslova exceluje; pokud by chtěl někdy někdo napsat knížku, jak má vypadat herecký výkon, nemusí hledat lepší příklad. Tím nechci opomenout ani ostatní jako je Danny DeVito nebo hlavně skvělá Louise Fletcher v roli nesympatické dozorkyně, ale Jack prostě tradičně hraje tu nejvyšší ligu. A Miloš Forman? Myslím, že hned po Amadeovi, je právě tenhle film jeho vrcholem. Ono převést na filmové plátno obyčejnou projížďku autobusem tak, aby ve vás zanechala hluboký zážitek, je celkem těžký. No, Formanovi se to povedlo. ()
::::::::::::: Půjdu proti proudu. Nuda jako v kostele. Konec je jako z nějaké pohádky pro děti. Nezanechalo to ve mne vůbec žádné pocity a to jsem dal tomuhle filmu několik šancí a zhlédl ho několikrát, ale nic. Jack Nicholson je ale opravdu pan herec, ale v tomhle filmu mě vyloženě sral a jak ho na konci sestra "zabila", tak mi to bylo úplně jedno. Měl jsem šílený problém se vcítit do ostatních postav, je-likož mi nějak nešlo s nimi sympatizovat. Miloš Forman je vynikající režisér a jeden z nejlepších vůbec, ale tenhle film mě nechal naprosto chladným, osobně mám nejradší Milošův Lid versus Larry Flint, Amadea a Černého Petra - to jsou vynikající díla. Jestli chci ukápnout nějakou tu slzu, tak šáhnu po Zelené míli nebo Věznici Shawshank - to jsou filmy, které mne vždy zaručeně dojmou. www.svet2012.info ::::::::::::: ()
Když se na film podívám již po stoosmdesáté šesté, vždycky si uvědomím, že McMurphy jsem vlastně já sám. Já sám v tomhle světě, který je ve filmu zastoupen ústavem sociální péče. Také jsem obklopen nepochopením, také jsem obklopen asociály, chudáky, nabubřenými šmejdy, falešnými hráči a bohorovnými zástupci moci. A stejně jako McMurphy chci utrhnout ten monolit a vhodit jim to do okna a utéct. ALE NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. ()
Galéria (158)
Zaujímavosti (153)
- Náš špičkový chirug profesor Beneš uvedl, že film měl takový dopad, že byly zrušeny destruktivní mozkové operace a razantně sníženy elektrokonvulzivní terapie (elektrošoky). (sator)
- Cigareta, ktorú Martini (Danny DeVito) počas terapie ukradne Hardingovi (William Redfield), mení v každom zábere dĺžku. (Hudino)
- Během mravenčí práce ve střižně bylo z natočeného materiálu postupně vyrobeno několik různých verzí filmu. Miloš Forman to později komentoval: "Má paměť je zcela nezávislý orgán, který uchovává podivné a většinou naprosto zbytečné informace, a tak si dodnes přesně pamatuju délku všech čtyři různých verzí. První trvala dvě hodiny padesát minut. Pak jsem vyčistil a dotáhl scény, odřezal všechno, co bylo zbytečné a druhá verze už mi vyšla na dvě hodiny třicet dvě minuty. Pro komerční účely to bylo pořád ještě moc dlouhé, ale film plynul hladce a já netušil, o co by se ještě dal zkrátit, takže jsem se zasekl." Když se mu podařilo vpravit do nelítostně řeznické nálady, vyházel z verze číslo tři všechno, co neposouvalo děj kupředu: "Znamenalo to například, že jsem musel vyhodit scénu, ve které náčelníka násilně oholí. Moc se mi líbila a připadala mi zajímavá, ale nakonec jsem musel sám sobě přiznat, že k obrazu světa našeho filmu nic nového nedodává a příběh jen poněkud zpomaluje." Tato verze trvala dvě hodiny a čtyři minuty, jenže když si ji Forman promítl jako celek, zažil šok, protože mu film najednou připadal delší: "Došlo mi, že radikálním řezem jsem vymýtil všechny záběry, které sice nebyly striktně dramaticky nutné, ale které mě nenápadně vtahovaly do příběhu. Proto jsem se vrátil do střižny a sedm minut jsem do filmu zase dal zpátky." Nejvíc těchto záběrů bylo v úvodních scénách psychiatrických sezení, během nichž byly vedlejší postavy nejen představeny, ale také jsme se o nich dozvěděli drobnosti, které je učinily skutečnějšími a sympatičtějšími: "Čtvrtá verze mi vyšla na dvě hodiny a jedenáct minut a stalo se něco úžasného: tím, že jsem sedm minut přidal, celý film jsem výrazně zkrátil, což jenom svědčí o tom, že pocitová délka filmu nemá se stopkami moc společného." (NIRO)
Reklama