Réžia:
Miloš FormanKamera:
Haskell WexlerHudba:
Jack NitzscheHrajú:
Jack Nicholson, Louise Fletcher, William Redfield, Will Sampson, Brad Dourif, Sydney Lassick, Danny DeVito, Christopher Lloyd, William Duell (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Když svobodomyslný malý podvodníček Randle P. McMurphy (Jack Nicholson) přichází do státní psychiatrické nemocnice, jeho nakažlivý odpor k disciplíně otřese rutinou celého zařízení. On je jednou stranou nastávající války. Uhlazená, chladně monstrózní sestra Ratchedová (Louise Fletcher) druhou. V sázce je osud všech pacientů na oddělení... Tato elektrizující adaptace bestselleru Kena Keseyho získala všech pět hlavních Oscarů za rok 1975: Nejlepší film (produkce Saul Zaentz a Michael Douglas), herec (Nicholson), herečka (Fletcher), režisér (Miloš Forman) a adaptovaný scénář (Lawrence Hauben a Bo Goldman). Divoký, spalující film s vynikajícím hereckým obsazením, čítajícím mj. Brada Dourifa, Dannyho DeVita a debutujícího Christophera Lloyda, si je plně zaslouží. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 889)
Miloš Forman postavil pomník svobodě ducha. Je zvláštní kolik lidí kecá o svobodě a přitom nabízí jen další systém a přece žádný systém na světě ani demokratický ani totalitní nepřijde z nataženou rukou a nebude mít v dlaních svobodnou duši. Tu nám totiž nemůže nikdo dát, ale bohudík taky nikdo vzít. Jen my sami můžeme ztratit svou svobodu na duchu, která nám byla dána do vínku při narození a bohužel často velmi pozdě si uvědomujeme jak lehce jsme se vzdali nejkrásnějšího daru do našeho života - svobodné mysli, svobodné duše. Nicholsonův McMurphy mě obejmul srdce. McMurphy totiž předváděl, jak se má o svobodu duchova bojovat. Velmi dlouho po skončení filmu jsem seděl naprosto bez hnutí a vzpomínal jsem na všechny ty "vrchní sestry Ratchedový ", které jsem už v životě potkal, na ty svině s laskavou tváří a betonovým srdcem, na všechny ty hajzly nabízející hnilobu v krásným obalu a přemýšlel jsem jak by se asi zachoval největší frajer světa McMurphy. Pro mě osobně je tento film příliš silným zážitkem, než abych dokázal napsat objektivní komentář k tomuto filmu. Ale kurva, proč psát na csfd.cz objektivně, frázovitě a bez jasnýho vlastního názoru ? Protože to působí na ostatní lépe ? Abych nebyl za svůj filmový vkus ostatním pro smích ? Protože si tím nikoho proti sobě nenaseru a mám tak menší šanci, že přijdu o něčí body ? A není to právě příklad, že tímto způsobem uvažovaní, začíná zcela dobrovolná genocida vlastní svobody ? Tenhle film je povinnost si uložit někam do podvědomí a nastavit v něm alarm, který by zablikal pokaždé, když se na blízku objeví nějaká "vrchní sestra Ratchedová." Pane Formane, za tenhle film máte můj obrovský doživotní obdiv a jedno velký chlazený ! ()
Jeden z nejlepších protestů proti blbosti, systému, blbosti systému, přetvářce a násilí. Ukázka toho, že svobodomyslnost nemusí vítězit, ovšem sem tam si alespoň zaboduje. A někteří ,,blázni" svůj odpor dotáhnou až ke smrti, svobodě poslední a definitivní. Ústavní svět nepříjemně zrcadlí celou společnost. ()
Krista boha, debilové, chcete hrát karty, nebo si chcete, kurva, honit péra? Jeden z mých nejoblíbenějších Formanových filmů. Výborný Jack Nicholson v roli volnomyšlenkáře, který v psychiatrické léčebně tropí jeden exces za druhým a do zaběhnutých řádů poklidné kliniky, vnáší neuvěřitelný průvan. Miloš Forman měl ještě dlouho před natáčením jasnou představu o tom, kdo by se měl ujmout hlavní role - jedině Jack Nicholson, na kterého však musel několik měsíců čekat. Výsledek zná určitě každý - Nicholson podal jeden z nejpozoruhodnějších výkonů filmové historie. Skvělé jsou i kreace vedlejších postav. Zde všemi opěvovaná Louis Fletcher, mi zase nepřišla tak démonická a rozhodně bych ji neoznačoval za zrůdu, i když vytvořila skutečně zajímavou zápornou figuru. V menších rolích potěší debutující či začínající herci jako Vincent Schiavelli, Christopher Lloyd nebo Brad Dourif. Já bych rád vyzdvihl výkon Dannyho DeVita. Klasika světového filmu. SVOBODA. ()
"Já těch rukou vidím jen devět, pane McMurphy..." Geniální dílo Miloše Formana přináší jeden z nejsilnějších a nejvyrovnanějších "psychických soubojů" dvou osobností, jaké se kdy na plátně objevily. Souboj mezi vrchní sestrou Ratchedovou a rebelem Randlem McMurphym patří mezi nezapomenutelný zážitek. Minimalistický teror vs. provokace, porušení stereotypu a vytrhnutí z lhostejnosti. Kult, klasika a výjimečný, zářící klenot světové kinematografie. Nadčasový snímek o věčném souboji dobra a zla, o lidských povahách, o odevzdanosti člověka smířeného s tím, jaký je, že je v bezpečí a chráněný před okolním světem tam, kde právě je, a o jeho opaku, o odvaze postavit se systému, bojovat za život, za sebe, i za ostatní a přemoci bezpráví. Jack Nicholson v jedné ze svých největších životních rolí. Louise Fletcher coby chladná, bezcitná, manipulativní, ale pro své pacienty zároveň vlastně velmi "lidská" sestra Ratchedová. Jedny z nejvýraznějších rolí pro téměř všechny "pacienty" psychiatrické léčebny. Christopher Lloyd a Brad Dourif září, v současnosti spíše už však jen "dohasínají" v bezvýznamných a špatných filmech. Vůbec všichni hlavní členové oddělení, které pod svými křídly sestra Ratchedová "opatruje," patří mezi jedny z nejsympatičtějších a nejnormálnějších filmových pacientů. Přelet nad kukaččím hnízdem bude svou výpovědní hodnotou aktuální stále. A nemusí se vždy jednat pouze o prostředí léčebny. ()
Ano, myslím si, že že tohle je nejlepší filmové dílo všech dob. Strčí jistě do kapsy historickým žebříčkům často dominujícího Wellesova Občana Kanea či na tomhle serveru momentálně vévodící Darabontův vězeňský opus Vykoupení z věznice Shawshank, pojednání v podstatě na stejné téma. Téma svobody, hledání jejích hranic a přijímání konformity života společenství, ve kterém žijeme, či ve kterém jsme NUCENI žít. Osobně mám radši třeba Jarmuschova Mrtvého muže, ale ten je pouze pro výlučné publikum. Formanův majstrštyk je však natočen tak geniálně, že osloví v podstatě kohokoliv. Je to postmoderní umělecký fenomén jako třeba Jméno růže - úžasná detektivka, v které si ale sofistikovaný čtenář najde mnoho obohacujícího, což ovšem čtenář povrchní s lehkým srdcem přehlédne a oželí. Stejně funguje i Formanův strhující film. Svobodomyslnost je tu konceptem, Miloš Forman vlastně točí o hippies, o revoltě proti dogmatické a ustrnulé společnosti, což je jeho celoživotní téma. Herecký koncert v podstatě všech zúčastněných herců (i neherců) v čele s Jackem Nicholsonem bere dech a dějová linka chtě nechtě zacloumá každým divákem. Forman nechává děj plynout a neodvratně se blíží katastrofa, která z povahy tohoto téměř antického dramatu vyplývá. Je to totiž jako život. A jako v životě se toho dalo jistě zkazit mnoho, ale lépe už se tenhle film natočit nedal... ()
Galéria (158)
Zaujímavosti (153)
- Louise Fletcher sa objavila vo filme Vyháňač diabla 2: Kacír (1977). Brad Dourif sa objavil vo filme Vyháňač diabla 3 (1990). (WalterIK7)
- Během mravenčí práce ve střižně bylo z natočeného materiálu postupně vyrobeno několik různých verzí filmu. Miloš Forman to později komentoval: "Má paměť je zcela nezávislý orgán, který uchovává podivné a většinou naprosto zbytečné informace, a tak si dodnes přesně pamatuju délku všech čtyři různých verzí. První trvala dvě hodiny padesát minut. Pak jsem vyčistil a dotáhl scény, odřezal všechno, co bylo zbytečné a druhá verze už mi vyšla na dvě hodiny třicet dvě minuty. Pro komerční účely to bylo pořád ještě moc dlouhé, ale film plynul hladce a já netušil, o co by se ještě dal zkrátit, takže jsem se zasekl." Když se mu podařilo vpravit do nelítostně řeznické nálady, vyházel z verze číslo tři všechno, co neposouvalo děj kupředu: "Znamenalo to například, že jsem musel vyhodit scénu, ve které náčelníka násilně oholí. Moc se mi líbila a připadala mi zajímavá, ale nakonec jsem musel sám sobě přiznat, že k obrazu světa našeho filmu nic nového nedodává a příběh jen poněkud zpomaluje." Tato verze trvala dvě hodiny a čtyři minuty, jenže když si ji Forman promítl jako celek, zažil šok, protože mu film najednou připadal delší: "Došlo mi, že radikálním řezem jsem vymýtil všechny záběry, které sice nebyly striktně dramaticky nutné, ale které mě nenápadně vtahovaly do příběhu. Proto jsem se vrátil do střižny a sedm minut jsem do filmu zase dal zpátky." Nejvíc těchto záběrů bylo v úvodních scénách psychiatrických sezení, během nichž byly vedlejší postavy nejen představeny, ale také jsme se o nich dozvěděli drobnosti, které je učinily skutečnějšími a sympatičtějšími: "Čtvrtá verze mi vyšla na dvě hodiny a jedenáct minut a stalo se něco úžasného: tím, že jsem sedm minut přidal, celý film jsem výrazně zkrátil, což jenom svědčí o tom, že pocitová délka filmu nemá se stopkami moc společného." (NIRO)
- Pre nízky rozpočet Jack Nicholson namiesto malej mzdy získal podiel zo zisku. Tento krok sa vyplatil, keď film zarobil viac ako 120 miliónov amerických dolárov. (WalterIK7)
Reklama