Prelet nad kukučím hniezdom

Nevýslovný herecký i režijní koncert, založený na výtečné předloze a skvělém scénáři. Těžko říci, komu nejvíce "připsat" sugestivnost Přeletu, zda hereckému ansámblu, který za zdmi světa "nenormality" strávil několik týdnů, aby nasál a absorboval tamější kolorit (a podařilo se mu to dokonale), nebo Miloši Formanovi, jehož citlivá a vpodstatě nenápadná, avšak dokonale natempovaná, režie dodává filmu nádech tichého, podprahového dramatu, které své největší intenzity dosahuje ve scénách skupinové terapie... Nejadekvátnější závěr zřejmě bude, že Přelet nad kukaččím hnízdem je dokonale sladěnou symfonií všech nástrojů, mezi nimiž dominují sólové party Jacka Nicholsona (neuvěřitelně živelného a skutečně maniakálního) a Louise Fletcher (jejíž krásná fasáda ukrývá minimalisticky vyjádřený hrůzný vnitřek). Tichý boj těchto dvou elementů – hlučného bonvivána a buřiče McMurphyho a despotické vládkyně sestry Ratchedové dokonale doplňují menší, ale o to úctyhodněji sehrané herecké party chovanců oddělení. Miloš Forman se ve světě "pošuků" pohybuje s naprostou samozřejmostí, dokumentárním přehledem i bezchybným citem pro vnitřní drama postav. Tenhle obraz individuální svobody a radosti ze života uprostřed světa, který své obyvatele nemilosrdně požírá, strčí i po letech do kapsy vše, co bylo na toto téma natočeno (včetně vykalkulovaného Shawshanku). (13.03.2005)

Nadčasovému tématu o střetu konformity a nekonvenčnosti vévodí Jack Nicholson, archetyp buřiče a možná nejpodmanivější filmová postava, kterého milujeme a obdivujeme, z části proto, že bychom chtěli být jako on, ale nejsme a nikdy takoví nebudeme. Film i přes nemalou stopáž nepoleví ani na moment v otáčkách, Forman jasně ukazuje, jak se točí hluboké a přesto bezprostřední podívané, v podstatě zde konkretizuje určitou vizi špičkového dramatu. (25.03.2007)

Kongeniální adaptace Keseyho románu je nejen vzorovou ukázkou toho, jak má vypadat převedení knihy na plátno, ale i zcela svébytnou alegorií světa, kde se za nedržení huby a kroku tvrdě platí. Pro mě jednoznačně nejlepší Formanův film, pro Nicholsona bezkonkurenční příležitost, aby rozehrál svůj talent ve všech tóninách, pro mrazivě sošnou Louise Fletcherovou a ve své dojemné infantilitě děsivého Brada Dourifa role, které se neopakují. Do paměti se nezapomenutelně vryje i Will Sampson coby Chief. (22.06.2007)

Dalsi mistrovske dilo od mistra Formana. Tomuhle filmu skutecne neni co vytknout. Jeden z nejlepsich filmu vsech dob. Z hercu se mi nejvic (jak jinak) libil Jack Nicholson, ktery podava skutecne neuveritelny vykon a pravem dostal oskara. Ostatni herce, i kdyz jsem si furt rikal, ze jsem je nekde videl, jsem moc nepoznal, ale zaujali me jeste mladej Danny DeVito a Christopher Lloyd. Jediny co krapet nechapu je oskar pro Louise Fletcher, ktera i kdyz hraje dobre, tak mi oskarova neprisla. Forman skvele vystihl atmosferu blazince (aspon mi to tak prislo, nemuzu porovnavat, kdyz jsem tam nebyl). I kdyz by se reklo, ze dej v blazinci nebude nijak zajimavy, tak tady plati naprosty opak. Po klidnem zacatku se to nehorazne rozjede, vtipne sceny stridaj ty dojemne, ale vsechny jsou strasne pusobive. Jen me trosku mrzel ten konec. Nicholson byl sympatak a fakt si to nezaslouzil. (12.06.2005)

"Já těch rukou vidím jen devět, pane McMurphy..." Geniální dílo Miloše Formana přináší jeden z nejsilnějších a nejvyrovnanějších "psychických soubojů" dvou osobností, jaké se kdy na plátně objevily. Souboj mezi vrchní sestrou Ratchedovou a rebelem Randlem McMurphym patří mezi nezapomenutelný zážitek. Minimalistický teror vs. provokace, porušení stereotypu a vytrhnutí z lhostejnosti. Kult, klasika a výjimečný, zářící klenot světové kinematografie. Nadčasový snímek o věčném souboji dobra a zla, o lidských povahách, o odevzdanosti člověka smířeného s tím, jaký je, že je v bezpečí a chráněný před okolním světem tam, kde právě je, a o jeho opaku, o odvaze postavit se systému, bojovat za život, za sebe, i za ostatní a přemoci bezpráví. Jack Nicholson v jedné ze svých největších životních rolí. Louise Fletcher coby chladná, bezcitná, manipulativní, ale pro své pacienty zároveň vlastně velmi "lidská" sestra Ratchedová. Jedny z nejvýraznějších rolí pro téměř všechny "pacienty" psychiatrické léčebny. Christopher Lloyd a Brad Dourif září, v současnosti spíše už však jen "dohasínají" v bezvýznamných a špatných filmech. Vůbec všichni hlavní členové oddělení, které pod svými křídly sestra Ratchedová "opatruje," patří mezi jedny z nejsympatičtějších a nejnormálnějších filmových pacientů. Přelet nad kukaččím hnízdem bude svou výpovědní hodnotou aktuální stále. A nemusí se vždy jednat pouze o prostředí léčebny. (26.04.2015)