Réžia:
Martin DonovanScenár:
Martin DonovanKamera:
Julie KirkwoodHudba:
Manels FavreHrajú:
Martin Donovan, David Morse, Olivia Williams, Katherine Helmond, Melissa Auf der Maur, Eileen Ryan, Julian Richings, Jim Pirri, Russell Yuen (viac)Obsahy(1)
Kariéra dramatika Roberta míří strmě dolů – jeho poslední hru stáhli po dvou týdnech uvádění. Do toho se nedokáže rozhodnout, co si počít s dávným milostným vzplanutím, které znovu nabírá na intenzitě. Světlo do mnoha otázek nakonec vnese soused Gus, s nímž Robert stráví jeden večer ve velice nečekané situaci. Snímek zachycuje své hrdiny v křehkých momentech jejich životů, kdy dochází k vyjasňování dlouho potlačovaných pravd a zažehnávání nejistoty nad vlastními rozhodnutími. Tajemství postav nejsou odkryta hned, film pracuje s nejednoznačností a rozjímavou náladou, k níž přispívá i rozpor mezi přítomností věřících postav a duchovní prázdnotou, kterou okolo protagonistů cítíme. Snímek, tematizující podobnost dramat životů skutečných a těch na papíře, ukazuje, že divadlo vždy něco prozradí i o lidech, kteří ho hrají. A mlčky přemýšlet poté, co drama skončí, je někdy lepší, než zatleskat a zapomenout. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (3)
Recenzie (29)
Martin Donovan je sympaťák a já fakt chtěl, aby se debut dvorního herce Hala Hartleyho vyvedl, A on se velmi vyvedl. První půlka jakoby nezapadala, do celého seriálu, střet Morse a Donovana je velmi zábavný. Donovan přistupuje k dialogům s citem a vytváří svou poetiku. Asi to není jednoznačně dokonalý film, ale je to film, který mě ohromně potěšil. ()
Přiznávám, podlehl jsem kouzlu jednoduché zápletky a velmi sympatickým hereckým výkonům a ač je opravdu zbytečné hledat ve Spoluautorovi nějaké hluboké myšlenky, hlubokých emocí je tam více než dost a jsou sakra dobře vystižené. Důvod jedné nerozsvícené hvězdy je ten, že zřejmě z nedostatečné sebedůvěry režiséra, je divákovi v určitých chvílích tu podkresovou melodií, tu prací kamery, tu skladbou mizanscény, podsouváno, jaké emoce si režisér přeje abyste v danou chvíli cítili. Je to však škoda, jelikož u takto komorně a divadelně pojatého dramatu to velmi bije do očí a zbytečně odrazuje diváka, který si říka :" Hou, no počkat, ale já to takhle nechci..já to cítim takto." I tak však na tento střet dvou světů, který v velmi mihotavých odlescích ke mě přináší vzpomínku na Synecdochu, občas rád vzpomenu. ()
Spoluautor mi utekl rychle. Až příliš rychle. Téměř od samého začátku filmu jsem se příjemně bavil a těšil se, jak to začne v druhé půli "houstnout". A skutečně, v druhé půli začíná pomalu přituhovat. Jenže v okamžiku, kdy čekám, že vše začne gradovat a Donovan ještě přitlačí na pilu, tak najednou bum, konec, titulky. Ani se mi nechtělo věřit, že je konec. Podle mě bylo všechno rozehráno na grandióznější finále. Abyste mě špatně nepochopili, nemám problém s koncem jako takovým(naopak se mi líbil), ale s tím co mu předcházelo, resp. nepředcházelo. Zkrátka konec podle mě přichází předčasně a není tak využit veškerý potenciál tohoto dramatu. Ale to je tak asi má jediná zásadnější výhrada. Jinak David Morse zahrál podle mě skvěle a jsem rád, že to ocenila i porota karlovarského festivalu. Martin Donovan podává sice poměrně jednotvárný, ale přesto celkem přesvědčivý výkon. Kdyby si s tím Donovan na konci(před koncem) líp pohrál, tak..... Ne, na kdyby se nehraje, takže zkrátka čisté čtyři hvězdy a hotovo :) 80% ()
[MFF 2011, Karlovy Vary] Byť to stredometrážka tak je to zcela bez okolkov za plný kotol. A viete odkedy by som to začal? (Spolu s mini prológom) od zaklopania Gusa (David Morse) na dvere Roberta (Martin Donovan) kedy medzi dvoma susedmi prebehne blesková debata a vzápätí sa už štrngoce s oroseným pivkom. Konanie tejto dvojky by som ozrejmoval cez letmé prestrihy do minulosti v ktorých by sa teda mohli objavovať otrepané prísady ako sklesnutá manželka, náruživá milenka a nepochopené umelecké smerovanie, ale ich výskyt by bol minimálny z dôvodu nenarušovania priority-záživnej interiérovej konverzačky, ktorá drží pohromade vďaka divadelne štylizovaným dejstvám a žoviálne sympatickému "redneckovi". Takto mi tam prekáža to začiatočné handrkovanie sa s vysvetľovaním niečoho, čo sa dalo zhrnúť do spomínaných "flashbackov", ale ako Donovanova "juvenílie" to pred porotou myslím obstojí a primerané uznanie si získa. Čiže chuť si mnou pokaziť nedajte-za videnie to stojí. ()
Zpočátku podobně nevýrazné, průměrné a lehce stupidní jako většina mainstreamové americké produkce, v druhé polovině naopak nápadité, zajímavé a velmi sympatické. Vidět první půl hodinu v televizi, řeknu si, že je tento film podobně zbytečný jako divadelní hry hlavního hrdiny, a nejspíš ho i vypnu. Ještě štěstí, že z kina se neodchází tak snadno, protože následující thrillerově-dramatická část byla výborná. (Označení komedie v tomto případě moc nechápu.) Možná ne vždy byl Spoluautor originální (film, kde hlavní postavy přestírají, že jsou někým jiným, a kde se následně stídají hranice mezi touto "hrou" a jejich skutečným životem, jsem letos viděla už asi tři), ale minimálně byl prosycen takovým zvláštně melancholickým feelingem, který mi byl ze subjektivního úhlu pohledu blízký podobně jako odpor Guse k zvonícím telefonům (u nás doma to totiž - co se počtu příchozích hovorů týká - vypadá dost podobně). První polovina za dvě hvězdy, druhá za čtyři. Celkově tedy za tři? Objektivně ano. Subjektivně ale převládá ten specifický pocit z druhé poloviny, kde i závěrečná, kraťounká epilogová scénka získala jen díky použité lokaci ve svém příběhu své místo. [MFF Karlovy Vary 2011] ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (1)
- David Morse získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon na 46. ročníku Filmového festivalu v Karlových Varech (2011). (Terva)
Reklama