V zajatí démonov

Zvuková stopa filmu děsila i moji sestru, která vedle v kuchyni počítala limity, ale to, že jsem trošku řvala strachy (přece jen je noc a ten kravál ve filmu byl velký), mi nemůže zabránit v tom, abych se pokusila prohlásit, že film vlastně ve výsledku nic moc. Protože ta story je prostě strašně, strašně špatná. Samozřejmě jsem si vyhledala, jak že to s rodinou bylo ve skutečnosti, a ihned mě začaly napadat různé způsoby, jak by se podobná látka dala zpracovat. (Mezi jinými i bergmannovské drama, například. Černobílá. Matka v kuchyni hněte těsto. Musí se postarat o svou rodinu. Rodina musí vydržet. Políčky neviditelných rukou. Studené políčky a ji z nich pálí tváře. A znova. A znova. Otec ve sklepní dílně opravuje rozbité hodiny. Čarodějnice ho hladí po krku a zádech a představuje si samu sebe v manželské posteli. Pět dcer se k sobě tiskne v jednom pokoji, jsou oněmělé, po tvářích jim tečou slzy, zatímco slabé hlasy přesně za hranicí světla se dožadují pozornosti pro sedm vojáků pohřbených ve zdi. Deset let v tomto domě. Deset let čekání na boha.) A James Wan se samozřejmě vytasí s tak podružnou interpretací, až bych si přála ho někdy osobně potkat a nafackovat mu. Jeho (a tedy scénář napsali nějací dva jiní lidé, kteří by tedy asi taky zasloužili osobní setkání) verze okázale ignoruje jakýkoliv ze zajímavých a originálních prvků původního případu, takže nám vzniká bezpohlavní a nerozlišitelná říkanka podobná desítkám dalších, která žádnou nálepku "podle skutečné události" nikdy nemůže obhájit. Žádné ctění času nebo citlivost pro koherenci duchařského světa. Místo rozvíjení na místě přítomných motivů zanáší pozornost pitomými srdceryvnými problémy vyšetřovatelů. Damn, ale i ten sklad plný "věcí" by mohl být tak cool, kdyby vypadal a byl použit jinak. A teď už jsem tak rozčílená, že raději přestanu psát. (15.12.2013)

4D kino - koukat na tuhle perfektní vymazlenost v chaloupce utopený v lesích na Vysočině, který i Zeman opustil, při bouřce, kterou teda Taťána Míková setsakra podcenila. Ten korejskej rip teda taky zrovna nebyl nitroglycerinem na moje mrtvičky! Jinak skvělá skrumáž všech hororových proprietek (chyběl ještě obří klaun!) a malé dějiny hororu v kostce. Nezaprášený dějiny. 80% (12.08.2013)

Plnohodnotný zážitek se nekonal, ale není to chyba filmu, nýbrž bandy nedomr*lých teenagerů, v níhž musel každej drban svý sousedce dokázat, jak se vůbec nebojí - hodnocení tedy lehce nadsazené a ukáže se při druhé projekci. K samotnému filmu - áno, lekačky přichází v tušitelných místech, ale v rámci žánru už snad ani nic jiného vymyslet nejde a především, v tomto případě vše pod rukou (dnes už) hororového mazáka Wana funguje, jak má. Film má skvělý střih, nestárnoucí (sexy!) Veru Farmigu a především HMATATELNOU atmosféru. Poslední pamatovatelný hororový zážitek v kině byl Sinister a pokud jsem mu dal 4*, tady musím jít i přes počáteční výtku do plného hodnocení - 90%. A tady něco zajímavého k večernímu počtení -> http://www.warrens.net/The-Warren-Files.html (08.08.2013)

Jeden by neřekl, že se ještě dá ze suchého hadru tisíckrát omletých bububaráků vyždímat něco, u čeho by běžně posedlý divák s vrčením nekoulel očima, až by mu lezlo bělmo, otráveně nekroutil hlavou o třistašedesát stupňů a znuděně si při projekci nevrzal dveřmi, aby se aspoň trochu bál. Kupodivu dá. Po sračkovitém Insidious se malajský, Pilovitý trpaslík opět postavil na špičky a splácal žánrový enitopf, ve kterém zručně rozmixoval všechno od Exorcisty, přes Amythiville až po Blervičskou Babu Jagu tak, že to má výbornou atmosféru, postrádá to tu obvyklou hodinu opruzu, kdy čekáte, než vrznou první dveře a vyjasní se rodinné vztahy a bubá se pěkně hned ze startu, a to tak, že velmi. Je každopádně zajímavé, že všechny ty jakože "skutečné" strašidelné domy se nacházejí v nějakých amerických prdelích, končících na "ille". Asi jsem teď odhalil nějakou démonologickou souvislost, která ještě nikoho nenapadla. Anebo ne. Asi rok bych totiž strašně potřeboval, aby moji starou konečně něco zatáhlo do sklepa a sežralo. A furt nic! A to bydlím ve ville, démone, ty debille! (26.07.2013)

Vykrádání, inspirace nebo pouhé plnění požadavků žánru? Ať je to jak chce, tento hororový destilát funguje setsakramentsky dobře! Základem jsou schopní herci, pevné rodinné sepjetí a bezvýchodná situace, ze které není úniku. K tomu přidáme démonické symboly, noční zjevení, temný sklep a celé to zaobalíme do výborné atmosféry, na níž má zásluhu velmi zdařilá režie. V zajetí démonů využívá všech možných hororových postupů tak, aby se žádný neokoukal a všechny vzájemně spolupracovaly - duchařina, posedlost, atmosféra temna i úzkostného očekávání, pár vkusných lekaček i dvě-tři explicitní nechutnosti. Zkrátka paradní podívaná pro neznalce hororů :) 8/10 (11.09.2013)