Kids

Neuvěřitelně přitažený za vlasy. To snad nemůže nikdo myslet vážně, co se v tom filmu odehrává. Netvrdím, že se něco podobnýho neděje, ale takhle to přehánět? Emocionálně na mě film nezapůsobil ani trochu, rozhodně jsem s nikým z hrdinů nesoucítil, to mi spíš všichni přišli debilní a jednoroměrný. Ty vysledky AIDS testů musel odhadnout snad úplně každý a bylo to dost levný. Co jsem ovšem vůbec nepochopil, byl ten závěr. Ta holka hledala toho kluka, co ji nakazil, aby si to s ním vyřídila nebo co, najde a co udělá? Samo že nic. Zatímco on nakazuje právě další holku. Ta holka je navíc zobrazovaná skoro jako světice z jinýho světa, která měla sex jen jednou za život, v tom případě je dost divný, že ho měla zrovna s tím debílkem a ještě trapněji na mě působilo, jak si v tom baru vzala drogu. Její odpor byl opravdu úžasný. "Já to nechci" "Vem si, no tak" "Tak jo, dík". V tu chvíli jsem byl skoro rád, že ta postava má AIDS, protože někdo tak pitomý si to zaslouží. A dost pochybuji o tom, že zrovna do týhle pozice mě chtěl ten děda rejže dostat. Ale jestli jo, tak se mu to povedlo opravdu skvěle a klobouk dolů. A ten kluk co jí znasilnil na konci, byl taky pekný debílek. Poslední věta filmu, jeho věta "Co se to stalo?" Dost divný závěr, o tom že ta holka ma AIDS nemohl nic vědět a nadrogovaný a ožraný jak prase byl většinu filmu, takže jeho výrok byl hodně mimo. A to se ani nezmiňuji o tom zmlácení černocha v parku, to už mi přišlo jako hodně černá komedie. Slabej konec slabého filmu. (05.05.2004)

Už po úvodním sexu a následujícím nesmyslném dialogu mi bylo jasné, že já a Kids nebudeme kamarádi. Pseudodokumentární kamera nebo nesnesitelné hlavní postavy ve mně vzbuzovaly skoro až pocit zlosti. Něco zachraňuje i závěr dávající pocit relativní ucelenosti a myšlenky, ale ta moralistická větička na závěr táhne film zase zpátky dolů. Ta snaha o myšlenku a varování tam skutečně je. Ale nefunguje prakticky v ničem. 30% (11.02.2006)

A co děti? Mají si kde hrát? - Co já vím, kde si teď ti mí drobečkové hrajou? Hlavně že nezlobí. ... a že je nevidím.... a kdyby náhodou někde vyvedly občas nějakou tu klukovinu, tak ať o tom raději nevím... a vlastně... ať raději ani nejsem u toho, ať ty vylomeniny nedělají s mými končetinami ... a vlastně svůj život mám taky ještě pořád rád... (02.10.2005)

Keď som tento film pred desiatimi rokmi videl prvýkrát, zdal sa mi neuveriteľne prehnaný, resp. som si po celý čas šokovaný hovoril, že tí Američania sú fakt v riadnych sračkách. Iba o čosi pozdejšie bol už iba mierne nadnesený. Dnes mi príde ako vcelku 'coolová’ záležitosť s malinkým varovaním v podtexte... Radšej nemyslím na to, ako by mi mohol chutiť či nechutiť zajtra (číra nevinnosť?). Každopádne (na rozdiel od ostatných Clarkových výtvorov) OPODSTATNENÁ záležitosť! P.S.: Týmto zdravím všetkých prispievateľov, ktorí považujú Kids za vykonštruovaný a prehnaný blábol. Zlatí moji.... (05.08.2005)

AIDS je fakt zlej, bere ti imunitu a nikdo s tebou nechce spát. Jenže může bejt i případ, kdy s tebou chce spát každá mladá a naivní newyorkská kočička a pokud AIDS máte nebo jeho přítomnost neřešíte, tyhle kočičky sou dost v prdeli. Ono podle Kids, který perfektně se syrovostí lepší než prsa Agáty Hanychový popisuje život mladých poflakujících se kluků a holek, je v prdeli skoro celá tahle mládež a to na více frontách. Nebo je sraní na školu, chlastání, kouření, fetování, šukání a kecání sraček fajn způsob, jak si užít mládí? (19.10.2008)