Ragtime

Forman se složité a ryze americké látky chopil se ctí a ačkoli se výsledek nemůže rovnat s Přeletem nad kukaččím hnízdem či Amadeem z hlediska ucelené, systematické realizace tvůrčích záměrů, stále jde o atraktivně natočené dílo, v jehož společnosti dvě a půl hodiny stopáže utečou velmi příjemně a poutavě. Kéž by všechny problematičtější a nepřehlednější produkce slavných režisérů dopadaly právě takhle… Více zde. (03.03.2024)

Vystižená doba a nevystižené potřeby diváka. Tak bych shrnul třetí americký film Miloše Formana, které ho mám jinak velmi rád. Bohužel tentokrát mě neoslovil, i když to téma není špatné, ale je využito k rozvleklému příběhu(příběhům), které postrádají tempo a zajímavost. Říct, že jsem se nudil by to asi vystihovalo velmi dobře, ale na film se rozhodně koukat dá. Dobově je výstižný vzhledově i chováním, ale to je asi tak všechno. Dlouhých 155 minut, z kterých jsem už po půl hodině chtěl udělat pouze "malou epizodu z historie USA" o maximální délce ještě 10 minut, se stal opravdu předlouhý a nic moc říkající snímek. Slabší okamžik Formanovi kariéry a beztvarý film bez "čehokoliv". Slabé 3*. (15.02.2009)

Famózní a strhující film, který mě oslovil od první do poslední minuty. Otázkou rasismu se zabýváme stále, i když toto období v Americe bylo asi nejsilnější. Já sama se rozhodně nepovažuji za takového rasistu, jako jsou lidé v mém okolí (samozřejmě tím, že žiju v Karviné, kde je koncentrace romských spoluobčanů značně silnější, bojím se procházet jejich teritoriem, nebo je potkávat na ulici kdekoliv, ale i tak vím, že existuje spousta slušných a kultivovaných romů, není tedy důvod odsuzovat hned úplně celou tuto rasu k záhubě), takže v tomto filmu bych naprosto stála za panem Walkerem, a to ve všem. Knižní předlohu jsem nečetla, ale je to velmi zajímavý námět, možná by stálo za to tuhle knihu vyhledat. Pokud jde o režii, Miloši Formanovi nelze nic vytknout, stejně tak hereckým hrdinům. (10.02.2009)

Miloš Forman je pro mě pojem, samozřejmě, jak jinak. Ale musím říct, že Ragtime je taková neurážlivá klasika za tři hvězdy. Trošku jsem z tohoto filmu cítil Velkou nádheru od Paola Sorrentina. Začátek oslavně, poctivé mrhání jídlem, obžérství (tam jsem si hned připomněl Miloše Formana, jak když přicestoval do New Yorku, tak přežíval na ochutnávkách v krámech, které den co den navštěvoval…no a tady jídla tolik že by to nesnědla ani největší židovská rodina na světě), následně ale rozjetí několika příběhů. Některé zajímavé, některé méně, ale celkově vzato to na mě působilo zatraceně neosobně. Přitom ani délka tomu zrovna moc neprospěla. Ragtime je veskrze se zajímavým americkým tématem, ale také je to určitě kousek, na který se znova určitě už nepodívám. Na rozdíl od Amadea nebo (19.02.2021)

Je škoda, že Forman věnoval tak zbytečně dlouhou dobu přepadení Morganovy knihovny (snad podlehl hollywoodskému hladu po akčních scénách), jenž je v Doctorowově knize jen krátkým závěrem příběhu Coalhouse Wolkera, a nenašel tak čas na další minimálně stejně zajímavé příběhy knihy popisující spolčensko – politický přerod americké společnosti začátku století. Objevný pro mne byl například popis amerického dělnického hnutí, osobnosti anarchistky Emmy Goldmannové, usilování o osvobození se z pout mateřských a společensko-politických eskapologa Harryho Hudiniho jako symbolu doby, přerodu židovského siluetisty a socialistického revolucionáře Tatka v podnikatele ve filmové branži (ano to je ten režisér na konci, který si začal říkat baron Askenazi). Pro popis té doby přelomu jsou tyto další příběhy knihy velmi důležité a rozhodně mnohem zajímavější než policejní manévry před knihovnou. Ač si Formana za několik jeho filmů vážím, nezbývá mi než litovat, že se tohoto námětu neujal jiný režisér. Forman si objektivní popis širšího politického kontextu té doby zřejmě bohužel, jako čerstvý emigrant ze socialistického bloku, nemohl dovolit a tak jej raději zcela (až na příběh osvobozování se z pout rasových předsudků) vynechal a komplexní, i když ragtimově rychlý, popis Doctorowovy knihy tak nemravně ochudil. (15.09.2009)