Ragtime

Miloš Forman je pro mě pojem, samozřejmě, jak jinak. Ale musím říct, že Ragtime je taková neurážlivá klasika za tři hvězdy. Trošku jsem z tohoto filmu cítil Velkou nádheru od Paola Sorrentina. Začátek oslavně, poctivé mrhání jídlem, obžérství (tam jsem si hned připomněl Miloše Formana, jak když přicestoval do New Yorku, tak přežíval na ochutnávkách v krámech, které den co den navštěvoval…no a tady jídla tolik že by to nesnědla ani největší židovská rodina na světě), následně ale rozjetí několika příběhů. Některé zajímavé, některé méně, ale celkově vzato to na mě působilo zatraceně neosobně. Přitom ani délka tomu zrovna moc neprospěla. Ragtime je veskrze se zajímavým americkým tématem, ale také je to určitě kousek, na který se znova určitě už nepodívám. Na rozdíl od Amadea nebo (19.02.2021)

Na film Ragtime jsem se netěšila a to hlavně z důvodu velmi dlouhé stopáže. Začátek mě ale docela zaujal a tak jsem hodila veškeré předsudky za hlavu a nechala se unášet velmi obsáhlým dějem. Miloš Forman je mistr filmového umu a i v tomto případě dokázal, že veškeré jeho počínání je na vysoké úrovni a to hlavně v oblasti výpravy, hereckého obsazení a řemeslné zručnosti po vizuální a audiální stránce. Líbilo se mi, jak všechny ty příběhy postupně hezky zapadávaly do sebe a nic nebylo přenecháno náhodě. První hodina a půl mě velice bavila, každá z postav měla něco do sebe a zajímalo mě, jak se vyvine její osud. Nicméně posledních šedesát minut pro mě bylo posléze kritických. Děj se začal soustřeďovat jen na pomstu Coalhouse Walkera, přičemž došlo k velké retardaci děje kvůli častým dialogům a žádné akci a moje pozornost se pomalu začala vytrácet. Ovšem, co nepopírám je, že Forman dokázal atmosféru a odporné amorální hodnoty amerických občanů na konci 19. století,vykreslit až zrcadlově autenticky a divák tak má možnost vžít se do tohoto smutného období vcelku s přehledem. Ragtime je opravdu komplexní dílo, kterému kralují hlavně výborné davové scény a kvalitní herecké výkony, ale podle mě Forman natočil už lepší filmy. (25.12.2018)

Veľmi rád pozerám filmové adaptácie bezprostredne po dočítaní pôvodnej knižnej podoby. Väčšinou je z toho ale nemilé prekvapenie. Nevravím, že je ľahké obsiahle literárne dielo vtesnať do neporovnateľne menšieho priestoru, ktorý má film. Ťažko ale znášam, keď je niečo podstatné z knihy vynechané úplne, alebo zmenené (pravdepodobne) z komerčných dôvodov. Ragtime sa mi spočiatku zdal dokonalý, atmosféra bola zhruba rovnaká ako tá Doctorowova plus obohatená Formanovým famóznym rukopisom. Na filmových spracovaniach prečítaných románov je tiež zaujímavé po prvýkrát vidieť konkrétnu podobu všetkých hrdinov, ktorých sme si dovtedy iba predstavovali. V tomto prípade som bol s castingom celkom spokojný. Hlavne s obsadením Elizabeth McGovern, ktorá po Once Upon a Time in America vo mne už automaticky evokuje éterickú bytosť z drsného prostredia starej Ameriky. Po tomto zážitku som sa do nej ale "zamiloval". Bola neskutočne rozkošná a ja som z nej nemohol spustiť oči (a nie len v scéne, kde bola nahá). Späť ale k filmu. Ako dej začal gradovať, všetko sa dialo príliš rýchlo, aby to zanechalo očakávaný dojem. Udalosti boli opomenuté alebo zmenené. Ako výnimku však spomeniem rozhovor Booker T. Washingtona a Coalhousa Walkera Jr., ktorý bol ešte o niečo pôsobivejší ako v knihe. Záver to ale pokazil svojou skratkovitosťou a slabým dôrazom na jednotlivých hrdinov. (02.09.2012)

Vystižená doba a nevystižené potřeby diváka. Tak bych shrnul třetí americký film Miloše Formana, které ho mám jinak velmi rád. Bohužel tentokrát mě neoslovil, i když to téma není špatné, ale je využito k rozvleklému příběhu(příběhům), které postrádají tempo a zajímavost. Říct, že jsem se nudil by to asi vystihovalo velmi dobře, ale na film se rozhodně koukat dá. Dobově je výstižný vzhledově i chováním, ale to je asi tak všechno. Dlouhých 155 minut, z kterých jsem už po půl hodině chtěl udělat pouze "malou epizodu z historie USA" o maximální délce ještě 10 minut, se stal opravdu předlouhý a nic moc říkající snímek. Slabší okamžik Formanovi kariéry a beztvarý film bez "čehokoliv". Slabé 3*. (15.02.2009)

Je škoda, že Forman věnoval tak zbytečně dlouhou dobu přepadení Morganovy knihovny (snad podlehl hollywoodskému hladu po akčních scénách), jenž je v Doctorowově knize jen krátkým závěrem příběhu Coalhouse Wolkera, a nenašel tak čas na další minimálně stejně zajímavé příběhy knihy popisující spolčensko – politický přerod americké společnosti začátku století. Objevný pro mne byl například popis amerického dělnického hnutí, osobnosti anarchistky Emmy Goldmannové, usilování o osvobození se z pout mateřských a společensko-politických eskapologa Harryho Hudiniho jako symbolu doby, přerodu židovského siluetisty a socialistického revolucionáře Tatka v podnikatele ve filmové branži (ano to je ten režisér na konci, který si začal říkat baron Askenazi). Pro popis té doby přelomu jsou tyto další příběhy knihy velmi důležité a rozhodně mnohem zajímavější než policejní manévry před knihovnou. Ač si Formana za několik jeho filmů vážím, nezbývá mi než litovat, že se tohoto námětu neujal jiný režisér. Forman si objektivní popis širšího politického kontextu té doby zřejmě bohužel, jako čerstvý emigrant ze socialistického bloku, nemohl dovolit a tak jej raději zcela (až na příběh osvobozování se z pout rasových předsudků) vynechal a komplexní, i když ragtimově rychlý, popis Doctorowovy knihy tak nemravně ochudil. (15.09.2009)