Ragtime

Formanova "tragikomická mozaika osudů" v kontextu USA před první světovou válkou, kde nakonec jako hlavní vyvstane téma rasismu. Upřímně nevím, jak moc se film drží předlohy, jako moc se liší či byl pokrácený, retro aspekt se mi líbil velice (newsreel úvod je top), ale po stránce příběhu a motivů postav jsem tu ve finále dokonalý smysl nenašel. Zajímavá je rozhodně volba režie a paralela s naší post-1948 realitou. "I had some knowledge of Walker’s dilemma from Prague. In the everyday life of communist Czechoslovakia, you constantly found yourself before ignorant, powerful people who didn’t mind casually humiliating others. You risked your livelihood and maybe your life by defying them." (12.10.2022)

Silné téma, které si vybral Miloš FORMAN. Velmi jej obdivuji, přestože emigroval po r.1968 do Ameriky, nemusel se pouštět na tak "tenký led" jakým je rasismus. Ale chci tím říci, že to zvládl podle románu Doctorowa na jedničku. Strašně mi jako osoba lezla na nervy ve filmu Elizabeth McGovern, ale uznávám, že roli pitomé naivky zahrála tak výborně, že jsem chvílemi zapoměla, že je to film. Trochu mě zklamal ten fakt, že tam bylo málo hudby. Podle názvu jsem si to představovala něco jako polohudební film, muziku, kterou předvedou geniálně černoši. Závěr filmu mi opět napověděl, že ten, kdo nedodržel dané slovo - byl, bohužel, běloch (policejní prezident). (14.02.2009)

Je zvláštní jak některé filmové verze literárních bichlí očešou příběh o co můžou a stovky stránek odvypráví za pár minut a naopak některé filmy dlouho vyprávějí útlý román o několika desítkách stran. Té stopáže jsem se hodně obával, nakonec to nebylo tak hrozné, i když ta neskutečná délka šla trošku cítit a místy to bylo trochu rozvleklé. Pár minut méně by bylo příjemnější. Trochu mne také mrzelo, že se z celého románu filmová verze nakonec scvrkla jen na kritiku rasismu. Což je sice prospěšné, ale kniha je přece jen o něčem více, není kritikou jen rasismu, ale celé té doby se vší svou pompézností, přehnanou ctí a pokryteckou morálkou, což film vystihuje jen ve svém začátku (a během těch úvodních několika desítek minut jsem si jej zařadil k filmům, z nichž se mi dělá psychicky nevolno). Také mne mrzelo, že filmová verze zcela vypustila postavu Emmy Goldman, přesně té postavy, která do historie zasáhla hned několikrát, ale mainstreamové a obecné dějiny ji zcela opomíjí. Jak jsem byl rád, když jsem na ni v románu narazil, jak jsem byl nasraný, když jsem zjistil, že ve filmu není. Potěšující je obrovská záplava mladých herců, které známě spíše z jejich pozdější tvorby. Velmi potěšil Samuel L. Jackson nebo Mary Steenburgen (která věkem strašně krásní). Krásné na tom všem je, že tohle není příběh o příběhu, o událostech, je to příběh o lidech, krásný příběh o lidech i se vším tím špatným, co lidský život přináší. (10.07.2011)

Škoda, že postavu Thawa nehrál původně zamýšlený Jack Nicholson. Ještě větší škoda však je, že nikdy neuvidíme žádnou režisérskou verzi, do níž by bylo vráceno 20 minut natočené, ale na poslední chvíli vystřižené vedlejší linie s postavou Emmy Goldmanové. Rád bych v tomhle pečlivě rekonstruovaném světě strávil víc času, viděl víc z přeměny pouličního "siluetáře" Tateka ve filmového režiséra, ale chápu, proč se Forman zaměřil především na příběh Walkera- tohle je jeho téma a výkon Jamese Cagneyho coby policejního inspektora je výtečný. (04.12.2013)

Forman skvěle přesvědčuje, že je režisérem světového formátu. Velice věrně a výstižně zachycuje realitu Ameriky 20.let i s jejím pohledem "na věc". Pohledem, který přetrvával ještě velmi dlouho... až do příchodu Martina Luthera Kinga, černých tygrů, květinových dětí a vůbec myšlenkové revoluce 60. let. Tandem Forman - Ondříček je zárukou barvité podívané, herci se do svých postav převtělili na výbornou. Ragtime sice nikdy nezaznamenalo takový divácký úspěch jako Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Amadeus, ale o to víc stojí za to mu těch 155 minut života věnovat. (06.03.2009)