Réžia:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHrajú:
Lynn Carlin, Buck Henry, Georgia Engel, Tony Harvey, Audra Lindley, Paul Benedict, Vincent Schiavelli, Tina Turner, Philip Bruns, Allen Garfield, Kathy Bates (viac)Obsahy(1)
Vlídný pohled na pomatenou generaci 70. let, její naděje, přání i problematické vztahy se svými váženými, staromódními a pokryteckými rodiči. Larry a Lynn Tynovi tvoří typickou americkou rodinu s neodmyslitelnými starostmi s dcerou Jeannie, která bere drogy, a se společností, ve které se pohybuje. Jeanie odejde z domova. Její rodiče se setkají s dalšími lidmi, kterým utekly děti, a zjišťují, že je odchod člena rodiny může obohatit - najednou mají prostor, aby znovu objevili život, aby se k sobě opět přiblížili. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (224)
Jelikož mnoho novovlnných záležitostí šplouchá mimo můj maják, nejsem vždy s to rozeznat trapnost od filmu o trapnosti, ale dnešní rodiče musí film z dob, kdy bylo zvykem puberťáků utíkat z domova, zákonitě sledovat se slzou dojetí v oku, protože těm dnešním konformistům stačí pomyšlení na to, že by mohli přijít o nejnovější model svých iKrámů k tomu, aby se doma drželi jak škeble na skále nejmíň do čtyřiceti. ()
You can fuck the lilies and the roses too. You can fuck the maidens who swear they’ve never been screwed. You can fuck the Russians and the English too. You can fuck the Germans and every pushy Jew. Fuck the Queens. Fuck the Kings. Fuck the boys with the very small dings. Fuck the birds, fuck the pigs, fuck the everything with a thorny twig. You can fuck the Astros and all nurses in white. You should fuck the uglies just to be kind and polite. You can fuck the Moon and June and the Sea. But before you fuck them first you must fuck me. ()
Z počátku mě film moc nebavil, úvodní casting byl sice po hudební stránce fajn (i když krapet zdlouhavý), ale pak to hledání dcery bylo takové obyčejné, nijak zvlášť zajímavé a mělo pouze 2 světlé momenty, a to "vajíčka v hospodě" a "neochotnou barmanku“. Avšak poslední půlhodina zahájená poněkud absurdním vysvětlováním správného kouření marihuany chytla pořádnou šťávu a ta se nevytratila až do konce, to jsem se několikrát opravdu od srdce zasmál. Takže celkově mi to hází slabší 4*. „Žiju skromně. Šetřím na mezikontinentální balistickou střelu.“ ()
No není to pech, když se dítě konečeně vrátí domů a najde taťku křepčícího na stole jak ho pánbůh stvořil a mamku se záchvatem smíchu oben ohne? Mr. Forman nám chtěl asi naznačit generační propast mezi rodiči a dětmi, dokonce přišel s pár zajímavými nápady, jak ji překonat (např. hromadná kuřba marjány na setkání rodičů pohřešovaných dětí), přesto mi uniká, proč musel diváky vystavovat neustálým záběrům na pěvecký konkurz. Největší slabota, co jsem od Formana kdy viděla. ()
Rok 1971 je rozhodne rokom prieniku Európy do amerického filmového prostredia. Last Picture Show Petra Bogdanovicha skĺbil úhľadnú elegantnosť vizuálu starých hollywoodskych klasík so spracovaním obsahu v európskom štýle, Antonioniho slow cinema štýl do seba bez problémov absorboval americkú "hippie" ikonografiu vo filme Zabriskie Point. To isté sa podarilo Milošovi Formanovi v Taking Off. __ Alegorický hasičský ples z Hoří, má panenko nahrádza alegorický (a nemenej kúsavo zobrazený) ples rodičov slobodomyseľnej americkej mládeže. Horiacim elementom nie je starčekova chalupa, ale jointy, úzkoprsosť, konzervativizmus a pokrytectvo "dospelej" Ameriky. __ Zaujímavé je dať Taking Off do kontextu s ďalším filmom, ktorého ústredným motívom je vzťah rodičov a mladej "hipisáckej" dcéry, ktorá sa (už naozaj) stratí - nízkorozpočtový horor Wesa Cravena, Last House on the Left. Úroveň Cravenových začiatočníckych režijných schopní sa samozrejme nedá komparovať s Formanovým vycibreným štýlom, avšak jadro filmu, chladné alegorické zobrazenie úpadku hnutia hippies ( podobe dcérinej vraždy) môže tvoriť naliehavý protipól k Formanovmu sarkazmu, kde sú mladí v plnej sile. ()
Galéria (35)
Fotka © Mokép
Zaujímavosti (28)
- Film adaptuje a rozvíjí scénář Formanova debutu Konkurs (1963), příběh je však dosazen do amerického prostředí. (PanZahadnyCZ)
- Podle vzpomínek Miloše Formana se o účast v konkurzní scéně filmu ucházela také tehdy ještě neznámá Madonna, ale nebyla přijata. (raininface)
- Forman byli se spoluscenáristou filmu Jeanem-Claudem Carrièrem inspirováni skutečným příběhem z novin a materiál ke svému filmu sbírali takřka dokumentaristickou metodou už od jara 1968 v newyorské East Village. (Kubrickon)
Reklama