Ahoj! Ako sa máš?

Byl jsem zvědavý na současnou rumunskou produkci a tenhle vzorek mě potěšil. Jednak si nic nedělá z toho, že se sem tam objeví prso nebo zadek a druhak nešpekuluje s obrazem, filtry a tak. Příběh samotný je banální, ale o to pochopitelnější a přístupnější divákovi. Figurují zde vlastně dva vypravěči a zejména Vladimírův pohled na svět je super. Závěr taky potěšil, takže se nakonec hodnocení vyšroubovalo na slabší 4*. (23.11.2014)

Čekala jsem, že se zasměju, dojmu nebo alespoň budu příjemně bavit. Místo toho jsem sledovala nepříliš originální a nepříliš zábavný film bez nějaké rozvíjející se dějové linky (postavy si hodinu a půl prakticky jen chatují), který nemá ani atmosféru, ani styl. Velmi lehce zapomenutelné. [MFF Karlovy Vary 2011] (06.07.2011)

V podstatě klasická zápletka: ona miluje jiného a on jinou a přitom jsou jen oni dva. Obrácený vývoj synáčka za honbou nedosažitelného (unikajícího) a otevřený konec z filmu dělají příjemné pokoukání. Ne úplně šťastně je však zakomponovaná složka chatu ve formě vět v obraze, která bez problémů určitě funguje pro rumunsky hovořící publikum, ale ostatní odsuzuje ke zmatenému sledování dvou titulků. (11.07.2011)

Bylo by to i na pět hvězdiček, kdyby si druhá půlka filmu zachovala vtip části předchozí. V té první jsem se situaci, kdy manželé spolu chatují a domnívají se, že se zamilovali do úplně cizího člověka, jsem se nasmál dosytosti. Pak to ale začíná nabírat trošku jiný směr - romanticko-etický, řekl bych. Ono to je trochu ze života, zvlášť toho současného, kdy začínáme virtualitu brát jako něco skutečného a dokonce je nám virtuální prostřední náhražkou za skutečný život. Čekal jsem trošku vtipnější a uvolněnější závěr při setkání s kytičkami růží v parku. Vědomí, že manželé se sice rozcházejí (aby se zřejmě pak dále scházeli při chatování) a navrací se k tomu, s čím začínali, se tam pak už nějak vytrácí. Ale Rumuni rozhodně udělali velký skok ve své kinematografii. (07.02.2018)

Ahoj! Jak se máš? - Mám se skvěle, právě jsem viděl parádní film. - O čem byl? - O opravdovosti života. - Myslíš tím to, že ne všechno je na Světě tak dokonale uhlazené, a že ne všichni na Světě jsou tak dokonale krásní, jak to vídáme ve filmech zpoza velké louže? - Ano, přesně tak to myslím. Kdo tvrdí, že je tenhle film nezajímavý, nudný nebo snad ošklivý, se možná jen snaží oblafnout sám sebe a svoje vlastní žití. - Takových lidí je hodně, kterým se nelíbí, když jim někdo předhodí něco, co není jen k smíchu. - Přesto ale i tenhle film je humorný a plný pozitivní energie, stačí se mu jen otevřít a přiznat si, že spoustu z toho všeho známe sami moc dobře. - A myslíš, že se lidé chtějí dívat na to, jací skutečně jsou? Nechtějí vidět spíš to, jací touží být? - Asi máš pravdu. Před odrazem zrcadla zavíráme oči a představujeme si něco jiného. Jenže jenom proto není zrcadlo špatné a zlé. - Díky za hezké povídání, měj se hezky. - Ty také. A nezapomeň, že mít se hezky neznamená jen hezky vypadat nebo mít jen samé hezké věci. (24.05.2012)