Výheň

Vizuálně zajímavá nuda v postapokalyptickém světě. Problém je v nevyváženosti částí tohoto road / walk / run movie (začátek slibný, když se jede, prostředek průměrný, když se chodí, konec nudný a jakoby z jiného filmu, když se utíká) a také v tom, že tvůrci divákovi nedávají žádné odpovědi na logicky se nabízející otázky typu: Proč přišla právě tahle katastrofa? a Kam vlastně hrdinové jedou / jdou / běží... (05.11.2012)

Překvapivě působivý německý nízkorozpočtový postkatastrofický film, který se námětem a realistickou syrovostí podobá americkému filmu The Road podle knihy Cormaca McCarthyho. Není sice tak epický a výpravný jako on, ale atmosféru má srovnatelnou - to myslím samozřejmě jako jeho plus. Leckomu asi nebude vonět jeho evropská pomalost a neakčnost, zkrátka klidné dějové tempo, a bude se při jeho sledování nudit, mně však sedl perfektně, poprvé i podruhé. Byla to velice příjemná změna stylu v mém zahlcení hollywoodskou produkcí. (27.09.2013)

Postapokalyptické filmy mám docela rád, především ty jenž koketují s hororovým žánrem a neobjevují se v nich ultrarychlé zombie. Do tohoto snímku jsem však šel s mírnými obavami, protože německá distribuce mi toho zatím moc dobrého nenabídla. Jaké však bylo mé překvapení, když film skončil a mně nezbývá než hodnotit docela kladně. Již od samotného začátku máme šanci sledovat pustou krajinu ala Šílený Max, kde se hrstka hlavních hrdinů snaží získat cenný benzín a nějaké suroviny. Sluneční žár je mnohdy opravdovým nepřítelem a tvůrcům pomohlo ono ostré světlo docela slušně po celou dobu zakrývat některé nedostatky, co se kulis týče. Atmosféra tajemna však postupně nabírala na síle a s příchodem nové postavy se konečně dostal film do další fáze. Celý příběh totiž začínal dostávat nový nádech a to díky „nelítostným“ farmářům. V tuto chvíli jsem se začal i já domnívat, že budu sledovat další buranský kousek, ale nebylo tomu tak doslova. Přece jenom jsem očekával trochu více surovosti, ale tvůrci se k tomu postavili dosti odlišným způsobem, za který jsem jim byl ve finále vděčný. Ne každý film musí být prosáklý krví nebohých obětí a jedna gore scéna střídá druhou. Zde byl zvolen poněkud decentnější styl, který nás ovšem o slušnou porci napětí určitě neochudil. Herecké obsazení sice mohlo být určitě lepší a do jisté míry jde i o jednu ze slabin, ale Hannah Herzsprung si mě dokázal získat na svou stranu a určitě se brzy mrknu na nějaké její další filmy. Talent po otci nezapřela. (10.06.2012)

Na The Road to sedí do první půlky, na Book of Eli to sedí půlku druhou, ovšem ona kombinace, co tu z toho vznikla, nefunguje ani částečně tak dobře, jako v obou zmíněných záležitostech, z The Road mi tam chyběla ona atmosférická dusnost, zdllouhavost a osamělost, z Book of Eli si to sice vzalo pouštní vedro, ovšem zapomnělo to bejt dynamický, aby vás to ke konci nepřestávalo nudit pro předvídatelnost a jakousi akci neakci, ze který jsem jako divák měla dost rozpačitý pocity. I tak je to docela dobrej film, každopádně je mi líto, že si do toho Evropa nepřidala něco svýho, originálního, jedinečných, jelikož takhle byla jiná jen ta němčina, což je sakra málo a sakra škoda. (11.05.2012)

Životodárné slunce nám asi chtělo udělat radost. A tak začalo maličko víc přitápět... Přišlo sucho jak sviňa, civilizace komplet zkolabovala a z hrstky přeživších to byli většinou ti, kterým se neeklovalo uvařit si v hrnci opravdu cokoli, co se hýbe... Ne, nemluvím o fantasticky okrově temném nářezu The Road (2009), řeč je tentokrát o (kupodivu) německém filmu Výheň, ovšem s neméně ponurou, zaprášeně bezútěšnou atmosférou. Žena, dívka a muž, který se hodí, protože vlastní zřejmě jedno z posledních provozuschopných aut široko daleko. To se to bude jinak rozmnožovat k zachování lidského rodu, než v případě již zmiňované The Road ... ;-) Pro jistotu u pumpy přiberou ještě jednoho maníka (asi na semeno...) a pak už hurá na cestu za zelenými luhy a háji, které na ně určitě někde čekají – ROFL! Ovšem, kdyby si hodili mašli hned, měli bychom po filmu, že... A naděje, jak známo, umírá poslední. Bohužel pro ně (a naštěstí pro film) cestou narazí na stále ještě „fungující“ farmu milé rodinky postapokalyptických sedláků-vidláků. Farma se fakt povedla, za tu dávám body navíc. Bohužel, s postupem děje se imbecilita jednání klaďasů i všežravých vidláků stávala neúnosnou. Proč se, proboha živýho, všichni - zprvu sympatičtí lidojedi i jakžtakž snesitelní přeživší – chovají jako vygumovaní tydýti, kteří by v tom nelítostném světě uschnuli na troud, případně skončili na pekáči hned po úvodních titulcích? No proč? Ha? No přece proto, že to mají ve scénáři... Ach jo. Panímáma rodu, původně ostrá jak sekyrka zaseknutá do zkrvaveného špalku, ve finální bitce pocítí nutkavou potřebu přerušit boj a začít se umělecky vykecávat... atd.atd. Ale zbytečně bych se rozčiloval. Prostě Němčouři měli potenciál a prokázali, že umí apokalypsu stejně dobře jako Amíci. Bohužel odkoukali taky ta nejhorší hollywoodská klišé. A na závěr to těmi zelenými luhy a háji kompletně pohnojili ... (21.01.2013)