Výheň

Životodárné slunce nám asi chtělo udělat radost. A tak začalo maličko víc přitápět... Přišlo sucho jak sviňa, civilizace komplet zkolabovala a z hrstky přeživších to byli většinou ti, kterým se neeklovalo uvařit si v hrnci opravdu cokoli, co se hýbe... Ne, nemluvím o fantasticky okrově temném nářezu The Road (2009), řeč je tentokrát o (kupodivu) německém filmu Výheň, ovšem s neméně ponurou, zaprášeně bezútěšnou atmosférou. Žena, dívka a muž, který se hodí, protože vlastní zřejmě jedno z posledních provozuschopných aut široko daleko. To se to bude jinak rozmnožovat k zachování lidského rodu, než v případě již zmiňované The Road ... ;-) Pro jistotu u pumpy přiberou ještě jednoho maníka (asi na semeno...) a pak už hurá na cestu za zelenými luhy a háji, které na ně určitě někde čekají – ROFL! Ovšem, kdyby si hodili mašli hned, měli bychom po filmu, že... A naděje, jak známo, umírá poslední. Bohužel pro ně (a naštěstí pro film) cestou narazí na stále ještě „fungující“ farmu milé rodinky postapokalyptických sedláků-vidláků. Farma se fakt povedla, za tu dávám body navíc. Bohužel, s postupem děje se imbecilita jednání klaďasů i všežravých vidláků stávala neúnosnou. Proč se, proboha živýho, všichni - zprvu sympatičtí lidojedi i jakžtakž snesitelní přeživší – chovají jako vygumovaní tydýti, kteří by v tom nelítostném světě uschnuli na troud, případně skončili na pekáči hned po úvodních titulcích? No proč? Ha? No přece proto, že to mají ve scénáři... Ach jo. Panímáma rodu, původně ostrá jak sekyrka zaseknutá do zkrvaveného špalku, ve finální bitce pocítí nutkavou potřebu přerušit boj a začít se umělecky vykecávat... atd.atd. Ale zbytečně bych se rozčiloval. Prostě Němčouři měli potenciál a prokázali, že umí apokalypsu stejně dobře jako Amíci. Bohužel odkoukali taky ta nejhorší hollywoodská klišé. A na závěr to těmi zelenými luhy a háji kompletně pohnojili ... (21.01.2013)

Kvalitný postapokalyptický príspevok z nemeckých krajín, ktorý sa síce nemôže pýšiť originalitou, no v rámci (sub)žánru patrí k tomu najzaujímavejšiemu čo sa tu v posledných rokoch objavilo. Krajina zdevastovaná slnkom v blízkej budúcnosti, hŕstky zblúdených ľudí, násilnícke skupiny s vlastnými pravidlami... Dve sestry putujúce s priateľom narazia na šikovného pocestného, ktorého k sebe priberú, no onedlho sú prepadnutí a mladšia sestra je unesená. Snaha o jej záchranu ich rozdelí a privedie až do tajomnej dediny s podivnými obyvateľmi. A práve tu sa odohráva záverečná tretina filmu, ktorá ma donútila k hodnoteniu prihodiť ešte hviezdičku. Hustnúca hororová atmosféra, vyúsťujúca do zbesilej útekovej akcie mi totiž perfektne sadla, prekvapila a zároveň oživila pomalšie tempo filmu. Mimochodom, film mi pripomenul Resident Evil – jednak 3. diel filmovej série a tiež 4. diel hernej série (tou dedinou), čo tiež považujem za pozitívum. (01.06.2012)

Memento ze zdevastovaných Erzgebirge, které tvrdí, že za čtyři roky se nám bude mnohem líp a rychleji opalovat a lidi budou k sežrání. A žádné energetické náklady na vaření! Menschenfleisch stačí jen bohatě načesnekovat a vystrčit ven. Pokud máte rádi středně propečený, vtáhnout zpět tak za dvě hoďky, jestliže hodně, nechat tam tak pět. V řetězcích rychlého občerstvení bude k dostání výhradně McHuman, Kentucky fried woman a v tržnici už léty osvědčená čičítka za těděťát pet nebude ke smaženým nudlím obsahovat ani kousek pejska či kočičky. Ač je to téměř obšlehlá Cesta Herr Mortensena, je to bezesporu dívatelné a dobře natočené a myslím, že i do budoucna mi budou Němci sem tam chutnat. (16.08.2012)

Slušný post-apo, který ale trpí dvěmi celkem vážnými neduhy: ____ (i) Namísto toho, aby tvůrci malinko rozvedli globální katastrofu způsobenou slunečními erupcemi, zalomili celý film do konvenčního survivalu. Přitom pátrání po příčinách a důsledcích této katastrofy by vydalo na samostatný vědecký seminář. Očividně tu máme co do činění s tzv. gimmickem – vábničkou lákající diváckou pozornost, která je ale ve výsledku bezúčelná. Gimmick je tedy v podstatě opakem macguffinu, což je pojem z učebnic scenáristiky označující předmět, který pohání postavy ve filmu, ačkoli pro diváky je víceméně nepodstatný (transformeří kostka, kaneovské sáně…). Takový macguffin je jistě v pořádku, problém je v tom, že gimmick, který naopak nezajímá postavy, ale o to víc diváky, představuje už jistý prohřešek. ____ (ii) Velký oříšek post-apo filmů spočívá obecně v tom, že postavy musí vždycky za něčím směřovat, po něčem prahnout, jak se v každém příběhu sluší a patří, jenže za čím mají prahnout ve světě, který je zruinovaný a u konce s dechem? Výsledkem je to, že než že by postavy k něčemu směřovaly, spíš neustálé od něčeho utíkají, což je možná dobrý jako výchozí impuls, ale celý film to zpravidla neutáhne. Ten, kdo tu za něčím směřuje a provádí stěžejní akce, jsou totiž záporáci, zatímco hlavní postavy na ně pouze reagují. Kdyby byl film natočen z pohledu záporáků, byl by podle všeho mnohem lepší. Příznačná je v tomto směru scéna, v níž hlavní hrdinka pozoruje z okna dění na dvoře podobně jako nějaký pasivní divák plátno v kině a jen čeká, co bude dál. (14.10.2012)

Souhlas s Rob Royem. Hell je kvalitní post-apokaliptickou záležitostí, která se může směle postavit ke skvělé The Road nebo Book of Eli. Švýcarsko - Německá koprodukce velmi překvapila a s přehledem dokázala, že na natočení snímku tohoto typu není třeba stovek miliónů dolarů. Aby člověk v plné míře pochopil, že s lidstvem je to v pr.. netřeba točit v kulisách opuštěných měst či vyrabovaného New Yorku. Stačí pár starých aut, zaprášená benzínka a farma... K tomu přesvícený obraz krajiny a žlutavé filtry navodí atmosféru pekla i výhně/jasného světla pro což byl skvěle zvolen název Hell. Mám rád snímky, kde parta hrdinů jede zpustošenou krajinou, cestou sbírá po opuštěných domech, vracích aut atd. vše co by se jim mohlo na dlouhé cestě hodit a putuje kamsi za chimérou, že ještě někde je kousek toho původního světa... To je příběh i hrdinů z tohoto filmu. Neprchají před zombíky, neprchají před virovou nákazou ani nejedou zemí zničenou jaderným výbuchem. V roce 2016 došlo ke zvýšení teploty o 10 °C a k rozsáhlým slunečným bouřím v důsledku čehož zěmě vyschla a voda se stala nedostatkovým zbožím. Padly vlády a společnost přestala fungovat. Hrdinové snímku zkrátka jen jedou vyprahlou pustinou. Voda má cenu zlata, hledá se všude i v rourách radiátorů a za konzervu broskví v nálevu by člověk zabíjel.... Jenže stejně jako se snaží přežít osádka vozu, snaží se přežít i ostatní, které hrdinové cestou potkávají... Film mne opravdu mile překvapil, atmosféra super, napětí bylo dokonalé, strach místy také. * * * * (27.06.2012)