Hranaři

Jsem podstatně shovívavější než uživatel SoolenJV, ale musím říct, že ten film je jeden VELKÝ narativní bordel. Během úvodní půlhodiny vysype na scénu asi dvacet postav, protřepe, prostříhá, a kdo se neorientuje v myšlenkových pochodech scénáristy, je naprosto ztracen. Ale nemusí se bát, stejně se to zvrhne v klasickou storku o pomstě a letadélku do Dubaje. Herci se předstihují v disciplíně, kdo bude víc přehrávat, špatně volená hudba vzbuzuje divákovu úzkost - že to nikdy neskončí. Bohužel tomu hodně chybí i do kultu Nahoty na prodej - a navzdory tomu, jak je ten film mimo, má hodně slušné vizuály. (06.05.2012)

Bojovat filmem proti korupci je jistě záslužný a odvážný počin. Činit tak ale tvářemi a duchem Pojišťovny štěstí? Uff. Leda by tvůrcům ani tak nešlo o popsání korupčních praktik v českém politicko-podnikatelské prostředí, ale spíš jen o tržby a vydělání co největšího balíku peněz... Proč by se jinak tak okázale surfovalo po bulvární vlně? Stejně jako v případě svým bulvárním vyzněním podobně laděných Bastardů a tématicky spřízněného Vorlova snímku Ulovit miliardáře divákovi Hranařů bude asi nejvíce scházet tvůrčí poctivost. On sice scénář Oty Klempíře, který jistě díky své praxi ve velké reklamní agentuře ví, o čem tematicky psát, není asi zase tak úplně vzdálen realitě, popsání korupčních praktik je vědomé a ono se to možná i takhle nějak děje, jenže ta zvolená forma je deprimující - točí a hraje se jen pro bulvárem vychovávaného diváka (stranou nechám fakt, že většina herců se proti bulváru veřejně vyhraňuje, účinkovat v podobně bulvárně laděných projektech ji ale zjevně nedělá problém), film se totiž dopředu tváří jako obrovská událost a senzace, slibuje skandální odhalení, ale ve skutečnosti vůbec nic neodhaluje a nic nepojmenovává, hraje se na notu konspiračních teorií (opravdu je tady v Čechách sledován každý náš krok z CIA i KGB?), napětí je většinou vytvářeno jen hudební složkou, repliky jsou vyprázdněné (to se týká jazykové roviny pásma postav) a všudypřítomná je snaha šokovat lacinými výrazovými prostředky, přehrávání patří tak nějak k věci, stejně jako čistě povrchní reklamní estetika, ostatně všimněme si marketinkového působení kolem filmu, už jen třeba filmový plakát je grafikou a grafickými prostředky na úrovni titulní strany Blesku, čiroskvoucí bulvární tisk. A zase, stejně jako u Bastardů, nezbývá než zrekapitulovat - Hranaři jsou naprosto tendenčním filmem, natáčeným především pro čtenáře Blesku a jiného bulváru. Mimochodem citát z oficiálních stránek filmu: ,,Herec Saša Rašilov (39) byl hostem na chatu Blesk.cz. Rašilova brzy uvidíme v kinech v novém filmu Hranaři, kde si zahrál hlavní roli. Jeho manželku ztvárnila herečka Kateřina Brožová. Jak jim šlo společné hraní a erotické scény ve sprše? Navíc Rašilov naznačil, jak se bude vyvíjet jeho postava v seriálu Ordinace v Růžové zahradě." Ale ano, necituji z bulváru, ale ze stránek tohoto thrilleru o korupci... (02.12.2011)

Vemte si 200ti stránkovou knížku, vytrhejte z ní 100 stránek...budete pořádně vědět o čem byla? Tuším něco o zrcadlení dnešní doby. Tak přesně takový jsou Hranaři. Celé to připomínalo videoklip. Jen ve dvou scénkách nehrála hudba! A Jiří Langmajer je skutečně špatný herec, sice se snažil, ale přehrával jako kráva! (27.04.2012)

Co o Hranařích napsat hezkého? Že panu Zelenkovi i pisálkům Klempířovi a Fialovi děkuju za to, že dialogy nejsou trapné, nebo přinejmenším tak trapné, jako v tuzemských filmech podobné "kvality" či úrovně bývají. Možná, že režisér tušil, o čem v kterou chvíli vypráví, nicméně nepřehlednost a náročnost jsou dvě odlišná slova. Za některé střihy by měly padat facky. Předpokládám, že většinu zúčastněných bavilo chvíli si hrát na mafii, nebo to alespoň (jako Jan Tříska v jakémsi PR rozhovoru) tvrdili, Hranaři jsou však prázdným filmem, který divákovi ani kinematografii nic nedal, a ten pitomý konec je jen logickým završením scenáristické bezmoci. Takže ještě jednou, díky alespoň za ty dialogy. (23.06.2012)

Už jsem viděl horší český film, ale bohužel i daleko lepší. Herecké výkony tady jsou otřesné, což se dalo čekat a ani napětí není žádné. Takový snímek by měl mít nějaké napětí, trošku vytříbený děj a nebo aspoň něco. Myšlenka je tak jediné, co si z toho divák může vzít, ale za cenu silného utrpení.. 3/10 = 30% (28.07.2012)