All That Jazz

Podívala jsem se na muzikál s velkým očekáváním, ale nakonec budu patřit do menšiny, které ten muzikál nic nedal. Upřímně bych to ani moc nenazývala muzikálem jako spíš hudebním filmem. Moc se tam totiž nezpívá, spíš jen tančí. Nicméně, musím uznat, že taneční scény jsou skvělé. Roy Scheider mi ale do té role moc neseděl, asi už ho mám prostě zaškatulkovaného jako drsňáka a do role choreografa bych ho nikdy neobsadila. (05.05.2024)

Pocitově místy až fyzicky nepříjemné, ale mocně přitažlivé a fascinující (sebe)žalobné drama "v kulisách zákulisí" Broadwayské továrny na umění a zábavu. Muzikál to rozhodně není, to jen zprvu občas a ke konci stále častěji až do obrovského cirkusového vyvrcholení oba režiséři (jak ten uvnitř, tak ten vně filmu) zhmotňují své myšlenky a výčitky do hudebních čísel. Mimo to je tu ale studie existence sršící přes den a značnou část noci energií, likvidující svoje blízké i sebe samotného, to vše ve jménu showbusinessu a vlastní slabosti...a kuráže...a přesvědčení, že vám všichni můžou...a ještě dalších věcí, které Bob Fosse v inkarnaci tu obrovsky obdivuhodného, tu zase nesympatického, pak náhle soucit budícího a opět odpuzujícího Roye Scheidera dokonale chameleónským způsobem střídá a míchá. Sice to bylo o trochu delší než by mi bylo milé, ale druhá polovina s dokonalým kravaťáckým rozborem "proč by bylo nejlépe, kdyby Gideon natáhnul brka" stříhaným s reálnými záběry operace srdce, se silně emotivními Gideonovými halucinacemi/projekcemi prokládanými záběry na mrtvolnou postavu hlavního hrdiny, je po zásluze legendární. BTW ve scéně předváděčky nového muzikálu pro producenty si můžete všimnout velmi atletické blondýny, která toho na sobě nemá moc víc než Bergmanovy sandály, a která o pár let později mávala mečem po boku Barbara Conana;) Za tu obrovskou sílu dávám 90%. (25.08.2013)

Muzkál nemusí být vždycky "lehčí žánr." Chce to ale opravdu porci talentu, aby se podařilo skloubit lehkonohost muzikálové formy a hloubku temného, myšlenkově bohatého dramatu. Ale když talent je, tak jde všechno. Taneční čísla jsou precizní a nádherná, filozofování řeže do živého a není násilné. Velmi velmi vydařené dílo. (07.12.2009)

Překvapivé je, že je to vlastně spíš nemuzikál. Zpívaných a tanečních pasáží je tam (až na závěrečnou část) vlastně pomálu a mnohdy jde jen o "zkoušená" čísla pro muzikál v preprodukci. Stejně tak nejde o příběhový film, podstatnější je tu pocitová stránka. Scheider je tady překvapivě skvělej a skutečně jde o vrchol jeho kariéry. Fosse se svým týmem předvádí skvělý cit pro střih a záběrovou skladbu. (05.08.2018)

Takhle si představuji kvalitní muzikál. Nejen úžasné herecké, pěvecké i taneční výkony, ale také trocha filosofie, kladení si otázek. Nečekala jsem, že se z All That Jazz vyklube něco takového, a to jsem čekala hodně. Nejvíc bych pochválila nápady, kterými je film poctivě prošitý, především zpersonifikovaná smrt, přirovnání umírání k velkolepé show nebo samotné jednotlivé vystoupení s krásnou choreografií. Humor, krásné ženy a zatraceně přitažlivej frajírek byl už jen dodatečný bonus. Taky mi vyhovovalo, jak velký prostor dával Fosse dialogům - slovu. Ale celkové kouzlo Boba Fosse je nejkrásnější snad v tom, že se těžko pitvá a ospravedlňuje. (17.09.2008)