All That Jazz
All That Jazz
All That Jazz
Réžia:
Bob FosseKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Ralph BurnsHrajú:
Roy Scheider, Jessica Lange, Leland Palmer, Ann Reinking, Cliff Gorman, Ben Vereen, Michael Tolan, Max Wright, Irene Kane, Erzsebet Foldi, Keith Gordon (viac)Obsahy(1)
Vrcholné dílo Boba Fosseho, ohromující po stránce myšlenkové i choreografické, hudební a taneční, je tragikomickou autobiografií, podanou formou neobyčejného muzikálu. Film je felliniovskou vizí umělce posedlého prací a řítícího se do záhuby kvůli vražednému životnímu tempu. Hlavní postava příběhu s mrazivou presvedčivostí předpověděla režisérovu vlastní smrt. Průkopnické dílo, naznačující smysluplnou cestu za hranice konvenčnosti žánrů, je vizuálně neobyčejně přitažlivé. Závěrečná agonická pasáž je stylizovaná do velkolepého čísla, ve kterém se sejdou všichni umělcovi blízcí v podobě fantómů a je završená symbolickou záhrobní jízdou do náruče koketního Anděla smrti.
Obsedantní Fosseho téma existenciálních ambicí talentovaného tvůrce uprostřed masové kultury se s muzikálovou formou skloubila s neobyčejnou přirozeností, čímž vznikl jakýsi nedostižný muzikálový OBČAN KANE či 8 1/2. Film získal roku 1980 Zlatou palmu v Cannes ex aeque s filmem KAGEMUŠA a v tomtéž roce získal Oscara za dekorace, kostýmy, střih a hudbu. Film byl nominován i na Oscara za režii, scénář, za herecký výkon Roye Scheidera i v kategorii "nejlepší film roku".
(oficiálny text distribútora)
Zaujímavosti (22)
- Titul filmu All That Jazz je odvozen od stejnojmenné písně autorské dvojice John Kander a Fred Ebb z jevištního muzikálu „Chicago“ z roku 1975, jehož byl Bob Fosse spoluautorem a na kterém vedl choreografii. Jedná se o idiom (amerického původu) překládaný „…a tak dále, a tak dále“ nebo „všechen ten humbuk“. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Fosse se v případě některých postav inspiroval skutečně existujícími lidmi, nejčastěji z oblasti hudby a tance. Paul Dann (Anthony Holland) má předobraz ve Fosseho spolupracovníkovi Stephenu Schwarzovi, Audrey Paris (Leland Palmer) pak inkliminuje ke skutečné Fossově ženě Gwen Verdon. (Krissty)
- Snímek získal Zlatou palmu v kategorii nejlepší film. (Terva)
- Finále příběhu málem nebylo z finančních důvodů dotočeno. Bob Fosse přetáhl rozpočet a společnost Columbia odmítla poskytnou další prostředky. Část této scény viděl prezident konkurenční 20th Century Fox, načež výměnou za distribuční a vysílací práva poskytl zbytek prostředků na dotočení. [Zdroj: Cinema] (Terva)
- Jedná se o jeden z mnoha filmů, který byl zakázán Legií slušnosti. (Krissty)
- Roli Joe Gideona odmítl Paul Newman, později si to vyčítal. (Rocky62)
- Julie Hagerty se kdysi zapletla s režisérem-choreografem Fossem a ve filmu dostala malou roli. Její nahrávka ovšem skončila ve střižně. (džanik)
- Název filmu pochází z písně "All That Jazz" z Fosseho broadwayského muzikálu "Chicago: A Musical Vaudeville" (1975). (džanik)
- Videokazety s tímto filmem byly první, které nesly záznam zvuku ve formátu stereo. (džanik)
- Ve své autobiografiie "My Lucky Stars" (Moje šťastné hvězdy) Shirley MacLaine říká, že myšlenku natočit muzikál “o své smrti“ vnukla Fossemu v nemocnici, kde ležel se srdeční příhodou. (džanik)
- Šestnáctiletá dcera Boba Fosseho Nicole si zahrála tanečnici protahující se před prodejním automatem, které se ptají, jestli by to “mohla dělat někde jinde". (džanik)
- Adresa na lahvičce s léky, které každé ráno užíval Joe Gideon, byla "61 West 58th Street". Bob Fosse opravdu žil na 58. ulici (58th Street). (džanik)
- Role, kterou ztvárnil Cliff Gorman, vychází z postavy Lennyho Bruce (Dustin Hoffman) z Fosseho snímku Lenny (1974). Gorman měl tuto roli na Broadwayi. (džanik)
- Ann Reinking, která hraje postavu, pro níž byla sama inspirací, se musela podrobit několika zkouškám, než byla obsazena. (džanik)
- Do role Joa Gideona byl původně obsazen Richard Dreyfuss, ale odstoupil ještě během zkoušek. (džanik)