Life's Too Short

„Proč dělám tenhle dokument? Protože obyčejně vidíte v televizi trpaslíka, jak skotačí a dělá ze sebe blázna. Já chci, aby lidé viděli sofistikovaného, zběhlého trpaslíka, který má důstojnost.“ Když si tak rekapituluju celý seriál, musím konstatovat, že aby si divák Life’s Too Short opravdu užil, měl by mít zkušenost s předchozími počiny tvůrců, a to Kanclem a Komparzem. Nejen, že se zde na ně hodně odkazuje, tento seriál je pomyslným drinkem namíchaným právě z 2 výše zmiňovaných. Něco z Kanclu (např. ten styl ala dokument), jiné zas z Komparzu (postava sekretářky je typově podobná kamarádce, účetní pro změnu agentovi; dále epizodní camea hvězd i návrat několika „starých známých“), humor se používá více méně stejný. I když jak se to vezme…díky hlavnímu hrdinovi přibylo téma trpaslíka, které překvapí svou nosností, opravdu se kolem něj dá vystavit zábavný seriál nesklouzávající do lacinějších vod (na druhou stranu, tato problematika je zde řešena se zjevným nadhledem a také pořádnou dávkou nekorektnosti). Nutno ještě rozvést ty hosty, především „komický“ Neeson, „arogantní“ Bonham Carter či „metodický“ Depp byli prostě skvělí (nejvíc mě pobavil Liam, ale třetí jmenovaný zase dostal možnost „vrátit“ to Rickymu za Zlaté glóby a ostatně i ty frky, které měl Bloom v Komparzu), ovšem přestože v průběhu seriálu hostujících hvězd ubývalo, na humoru se to neprojevilo (navíc se člověk může těšit ještě na „známého“ představitele Batmana a faktem je, že Val Kilmer se nechal shodit ze všech nejvíc). Tvůrci v tomhle ohledu však nezůstali pozadu, Gervais a Marchant si ze sebe a svých počinů dělají také srandu (pomyslné kapky dostává ovšem hlavně „přehlížený“ Stephan), znovu nemilosrdně ryjí a nebojí v rámci kousavé satiry pořádně přitlačit. No a směrem ke konci, jak už to tak je u nich zvykem, jdou rádi do hořkého vystřízlivění (ne však úplného). Seriál tak sice nedosahuje kvalit Kanclu a Komparzu, ale moc mu k tomu nechybí a hlavně pořád je to výborná zábava, která si ten slabší plný počet zaslouží. „Lesi, Lesi, kvůli tvému sešlému tělíčku ti vůbec nemusí být smutno, protože je v něm tolik moudrosti.“ - Jako v Yodovi?“ – „Ano, díky Warwicku. Jsi jako Yoda. Vrásčité malé cosi. Dětinský, ale starý a moudrý! Každý má rád Yodu! A když Yoda řekne: „Moudrost já mám," lidé neříkají: "Zavři tu blbou ubohou držku, nebo tě zkopu, ty liverpoolskej sráči," řeknou: "Děkujeme, Yodo, ty moudrý tvore." (20.04.2015)

Strašná hlína. Ricky Gervais a Stephen Merchant jsou komediální géniové a Warwick Davis je teď pro mě fakt velkej borec. Udělat si ze sebe takhle velkou srandu chce totiž fakt koule. Geniální hlášky, nekompromisní humor, výborná camea. Jen škoda místy až moc se opakujících vtipů na téma: "(Ne)jsem slavnej.", který už s přibývajícími díly tolik nefungovaly. I tak ale hodně velká spokojenost. (02.04.2012)

Senza kontrast trpasličího pokolení, hromadně utlačovanýho pro jeho výšku, a trpaslíka-jedince se sebevědomim sahajícim pro jistotu dál než na půdu. A ještě víc senza byl odkládanej dovětek s Val Kilmerem aka regular sized Warwickem. Highlight celýho seriálu pro mě představuje cameo Liama Neesona; to bylo absolutně odzbrojující. Chlámal jsem se u toho, až mi blbě bylo. Nakonec jediná moje větší výtka k Life's Too Short by byla asi taková, že je... too short. (26.08.2015)

Gervais a Marchant prišli s ďalším mockumentom - tentokrát hojne využívajúcom prvky , ktoré boli použité v Extras a s ústrednou postavou trpaslíka Warwicka Davisa. Seriál je opäť raz konzistentný a plný drobných vtipov na hranici trápnosti a škodoradosti. Celé sa to nesie v tragickom tóne odľahčenom o skutočné Warwickové zážitky, takže aj my ako diváci máme možnosť nahliadnúť do života komunity malých ľudí a tiež hercov. Gervais si tu tentokrát strihol samého seba a bohužiaľ tým potvrdzuje jednu dôležitú vec a to , že bol vždy ťahúňom svojich filmov aj seriálov. Davis je síce výborný herec ale chýba mu silnejšia charakterová črta ako len to že je malý. Takto hrá vlastne Davida Brenta - lenže ako vieme David Brent bol iba jeden. Je to síce nadpriemerný seriál využívajúci silný autorský rukopis dvojice Marchant a Gervais ale ten kto má napozerané všetky ich veci, musel čakať niečo viacej. Predošlé veci chytali za srdce, toto len vzbudilo úsmev na tvári. Aj to je niečo, ale na tým takéhoto formátu je to predsa len málo. (20.04.2013)

Takže, mám za sebou další z počinů Rickyho Gervaise a... nějak nevím, co s tím. :o) První 3–4 díly si mě naplno získaly už jen nápadem realisticky pojatého filmu s liliputem v hlavní roli. Warwick Davis (a já ho neznal !) má úžasný nadhled a určitě nejen svou groteskností a gagy vyplývajícími z jeho „výšky“ mě upoutával, byť u spádů do vulgárního humoru jsem spíš trpěl. Styl pseudodokumentu přináší nenucené kouzlo, obzvlášť zábavná byla pravidelná setkání se samotnými tvůrci Gervaisem a Merchantem, obsah nabízí často atraktivní pohled do zákulisí filmové či komediální scény, skrze netuctovou hlavní osobnost. Dílčích zápletek a dalších nápadů naštěstí bylo dost na to, aby rozsáhlejší formát utáhly, v každém dílu něčím překvapily (ač ten pátý kolem náboženství, sekt a nové partnerky mě bral nejméně), dokonce snad poprvé v životě mě bavil Johnny Depp! Vedle příprav a natáčení filmu mě vysloveně nadchla originální linie vedení spolku malých lidí, přesahující až do politiky a médií. Jenže Ricky Gervais je jako tvůrce hrozný cynik, takže nechává hlavní postavu neustále přecházet z jednoho trapasu do druhého, úplně každou naději či jinak pozitivní chvilku záhy vystřídá ještě horším trapasem a ještě krutější ironií osudu. Ač se mu zde rýsuje a i v závěru částečně funguje myšlenka o potřebě se uskromnit a jít i přes různé prohry a nezdary v životě dál, samotné schéma "skvělá nová šance → nadějný rozjezd k úspěchu → zvrat a vyústění v totální trapas" je tu postupně variováno a stále s větší krutostí osudu gradováno (někdy jen od obyčejné situace k absurdnímu maléru) tolikrát, až se mi i pozitivní myšlenka v posledním dílu a půl ztrácela ve množství účelového cynismu. Stopáž přes 3 a půl hodiny je příliš na to, abych ono cynické schéma nerozpoznal a příchod dalšího trapasu často předem netipoval, aby mi některé příhody (např. s pračkou, ale i na charitativním večírku) nepřipadaly pak až neuvěřitelně gradované do extrémů, a aby mě tento tvůrčí cynismus ještě výrazně před koncem nezačal vyloženě štvát. [70%] (28.05.2024)