Life's Too Short

Life’s Too Short celkem zdařile navozuje dokumentární atmosféru. Pokud chvílemi opravdu zapomenete, že děj vychází ze skutečnosti jenom částečně a většina je smyšlená, je to hlavně díky Davisovi, jeho herectví a tomu, jak se před kamerou chová přirozeně. Hrubě nekorektní humor z geniálně chorých mozků pánů Gervaise a Merchanta hlavní hvězdě očividně sedí jako sako střižené na míru. Některé vtipy jsou už sice moc a zvlášť po několika shlédnutých dílech už je toho loserství občas přespříliš. Většinou to ale vychází. 7/10 (28.01.2012)

Strašná hlína. Ricky Gervais a Stephen Merchant jsou komediální géniové a Warwick Davis je teď pro mě fakt velkej borec. Udělat si ze sebe takhle velkou srandu chce totiž fakt koule. Geniální hlášky, nekompromisní humor, výborná camea. Jen škoda místy až moc se opakujících vtipů na téma: "(Ne)jsem slavnej.", který už s přibývajícími díly tolik nefungovaly. I tak ale hodně velká spokojenost. (02.04.2012)

Když jsem si pustila první díl, aniž bych věděla co to vlastně je, jestli je to teda dokument nebo co to je, tak mi málem vypadly oči z důlků :D Chci říct, že Office ani Extras jsem neviděla a možná proto mi přijde trpasličí život Warwicka Davise mimořádně povedený. trailer (29.08.2012)

Takže, mám za sebou další z počinů Rickyho Gervaise a... nějak nevím, co s tím. :o) První 3–4 díly si mě naplno získaly už jen nápadem realisticky pojatého filmu s liliputem v hlavní roli. Warwick Davis (a já ho neznal !) má úžasný nadhled a určitě nejen svou groteskností a gagy vyplývajícími z jeho „výšky“ mě upoutával, byť u spádů do vulgárního humoru jsem spíš trpěl. Styl pseudodokumentu přináší nenucené kouzlo, obzvlášť zábavná byla pravidelná setkání se samotnými tvůrci Gervaisem a Merchantem, obsah nabízí často atraktivní pohled do zákulisí filmové či komediální scény, skrze netuctovou hlavní osobnost. Dílčích zápletek a dalších nápadů naštěstí bylo dost na to, aby rozsáhlejší formát utáhly, v každém dílu něčím překvapily (ač ten pátý kolem náboženství, sekt a nové partnerky mě bral nejméně), dokonce snad poprvé v životě mě bavil Johnny Depp! Vedle příprav a natáčení filmu mě vysloveně nadchla originální linie vedení spolku malých lidí, přesahující až do politiky a médií. Jenže Ricky Gervais je jako tvůrce hrozný cynik, takže nechává hlavní postavu neustále přecházet z jednoho trapasu do druhého, úplně každou naději či jinak pozitivní chvilku záhy vystřídá ještě horším trapasem a ještě krutější ironií osudu. Ač se mu zde rýsuje a i v závěru částečně funguje myšlenka o potřebě se uskromnit a jít i přes různé prohry a nezdary v životě dál, samotné schéma "skvělá nová šance → nadějný rozjezd k úspěchu → zvrat a vyústění v totální trapas" je tu postupně variováno a stále s větší krutostí osudu gradováno (někdy jen od obyčejné situace k absurdnímu maléru) tolikrát, až se mi i pozitivní myšlenka v posledním dílu a půl ztrácela ve množství účelového cynismu. Stopáž přes 3 a půl hodiny je příliš na to, abych ono cynické schéma nerozpoznal a příchod dalšího trapasu často předem netipoval, aby mi některé příhody (např. s pračkou, ale i na charitativním večírku) nepřipadaly pak až neuvěřitelně gradované do extrémů, a aby mě tento tvůrčí cynismus ještě výrazně před koncem nezačal vyloženě štvát. [70%] (28.05.2024)

První díl byla jen taková rozehřivačka, kde celkem pobavil Liam Neeson a hodně scéna Warwicka kdy leze do domu ke svý ex dírou pro psy a vyjednává, že on se podílel na hypotéce o trošku vcí než ten pes a ten si do domu chodí kdy se mu zamene.. . No to asi takhle to nevyzní vtipně, ale to je fuk, já se směju. Ovšem druhej díl tam už lítaly humorový bomby jak svině. Johnny Depp jako arogantní namyšlenec je špičkovej, ale vrcholný byly návrhy Warwickovy sekretářky, jak vydělat love + dialogy ohledně diáře, to jsem smíchy vychcal vanilkový žužu. Třetí díl mě zhuntoval už ve druhý minutě a dvacátý sekundě, brutal humor vygradoval v závěru s Helen, kdy trpajslík zažíval doslova výsostné ponížení jeho super ega. Čtvrtý díl jasně oapnovala sekretářka, to je fakt ligová masérka. A už vím proč se ženy ve společnosti trpalísků cítí klidně, protože ženský na nic podstanýho nedosáhnou. Pátý díl trošku zklámání oproti druhýmu byl jako Shadwellovi komentáře, za to šestej díl, opět vzala do rukou sekretářka a akcí s pračkou to nehorázně vyhrábla a závěr se nese v duchu nejtrapnější párty co sem kdy viděl, tady se opravdu hranice trapnosti posouvaj vejš přímo před očima. (14.09.2013)